Plesná (okres Cheb)

město v okrese Cheb v Karlovarském kraji

Plesná (německy Fleißen) je městookrese Cheb. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Plesná
Pohled od severozápadu
Pohled od severozápadu
Znak města PlesnáVlajka města Plesná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecCheb
Obec s rozšířenou působnostíCheb
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 917 (2023)[1]
Rozloha19,26 km²[2]
Nadmořská výška499 m n. m.
PSČ351 35
Počet domů512 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadu5. května 301
351 35 Plesná
plesna@mestoplesna.cz
StarostaPetr Schaller
Oficiální web: www.mestoplesna.cz
Plesná na mapě
Plesná
Plesná
Další údaje
Kód obce554740
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1185, kdy je ves zmiňována jako vlastnictví Waldsasského kláštera.[4] V roce 1429 byla ves vypálena husitskými vojsky včetně dřevěného kostela svatého Jiří, který je zde připomínán již k roku 1400 (snad jako filiální). Po reformaci byla obec evangelického vyznání a po bitvě na Bílé hoře, resp. po Vestfálském míru, bylo vsi Plesná jako jediné v Českém království (s výjimkou Ašska) dovoleno zůstat evangelická. Obyvatelé však nesměli mít vlastní kostel ani faráře. V roce 1550 jim bylo dovoleno mít evangelickou školu. Museli tedy navštěvovat bohoslužby v nedalekém saském Bad Brambachu, a to až do roku 1834, kdy v Plesné vznikl samostatný sbor (již v roce 1782 bylo Plesné dovoleno mít vlastního faráře). Katolické obyvatelstvo Plesné mělo snad k dispozici dřevěnou kapli, či menší barokní kostelík, který stál na místě dnešního empírového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Evangelíci měli nejprve provizorní dřevěnou modlitebnu, později s dřevěnou věží. Roku 1846 bylo rozhodnuto o stavbě zděného kostela. Stavba probíhala v letech 1847–1849 a byla jako první financována evangelickým spolkem Gustav Adolf. Nový katolický kostel v empírovém slohu byl konsekrován ve stejný rok, jako kostel evangelický. Je však menší a mnohem více strohý, než evangelický kostel, který je postaven v tehdy novém, módním neorenesančím slohu na návrší nad náměstím. Katolická obec v Plesné se osamostatnila až roku 1898, kdy zde byla vytvořena vlastní farnost odtržením od farnosti v Křižovatce. V budově fary z roku 1835 byla původně škola a později fara. Tato katolická škola vedla kroniku od roku 1787.[5]

V druhé polovině 19. století bylo postaveno v Plesné mnoho továren specializujících se především na textilní průmysl. Nedílnou součástí však stále byla výroba hudebních nástrojů. Plesná byla až v roce 1900 povýšena z vesnice na městys.[5]

Přírodní poměry editovat

Vlastní město Plesná se nachází ve Smrčinách při hranici s Chebskou pánví, východní část území však již v Chebské pánvi.[6] Městem protéká říčka Plesná, při západním okraji města pramení Lužní potok.[7]

V okolí Plesné vyvěrá skupina minerálních pramenů. Ještě v roce 1956 zde hydrogeologové evidovali třináct vývěrů o dvacet let později pouhých pět. Zánik způsobili především meliorační práce. Vydatný pramen s místním pojmenováním Plesenská kyselka vyvěrá severovýchodně od Plesné při pravém břehu potoka Rokytník.[8] Dne 13. června 2016 byl výzkumnou skupinou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze nalezen jižně od Plesné a ve dnech 1.–5. června 2017 upraven radioaktivní pramen Radonka – pramen Břetislav, pojmenovaný po významném hydrogeologovi RNDr. Břetislavovi Vylitovi.[9] Jedná se o nejradioaktivnější povrchový vývěr v Česku. Vývěr vykazuje radioaktivitu 13 000 Bq na litr.[10] Z hlubině zachycených zdrojů ho předstihuje pouze jáchymovský pramen Agricola s radioaktivitou 20 kBq na litr.[9]

Místní části editovat

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2878 obyvatel, z nichž bylo 54 Čechoslováků, 2690 Němců, jeden jiné národnosti a 133 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1516 obyvatel, k evangelické církvi 1265 obyvatel, jeden k československé církvi, jeden izraelské církvi, dva k jiné církvi a 93 bylo bez vyznání.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (bez místních částí)[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 582 1 658 1 761 2 185 2 477 2 382 2 878 1 095 1 126 1 334 1 346 1 201 1 490 1 494
Počet domů 201 222 236 272 333 384 538 563 362 373 364 386 396 439
Vývoj počtu obyvatel a domů Plesné (včetně místních částí)[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2 907 3 040 3 239 3 861 4 725 4 416 5 425 2 126 1 996 2 014 1 883 1 692 1 982 2 021
Počet domů 341 367 390 429 503 558 742 749 445 420 412 432 448 490

Pamětihodnosti editovat

  • Asi dva kilometry jižně od města se nacházejí nevelké pozůstatky zaniklého hradu Neuhaus. Bývá ztotožňován se sídlem ministeriálů v Plesné zmiňovaném již v roce 1197, ale podle rozboru historických pramenů se jedná o jiné, dosud nedatované sídlo neznámého stavebníka.[4][13]
  • Krucifix
  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie: je římskokatolický kostel postavený roku 1849 výraznou přestavbou staršího, barokního kostela z 18. století. Kostel je postaven v empírovém slohu. V interiéru je pozdně barokní oltář a dva boční oltáře z 19. století. V Plesné je dřevěný katolický kostel zmiňován již k roku 1400 se zasvěcením svatému Jiří. V současné době se zde pravidelně konají každou neděli mše svaté.
  • Evangelický kostel: je postavený ve stejném roce jako katolický, tj. v roce 1849. Byl prvním kostelem, který financoval evangelický spolek Gustav Adolf. Byl zde také od roku 1834 první samostatný evangelický sbor na Chebsku. Jedná se o typický luteránský kostel s dvoupatrovými galeriemi do tvaru písmene U. Interiér se dochoval v původní podobě včetně varhan a pseudorenesančního oltáře s obrazy Krista na Hoře olivetské a Poslední večeře. Kostel je ve špatném stavu zapříčiněném dlouhodobým neužíváním.

Osobnosti editovat

Narodili se zde:

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Neuhaus, s. 377–378. 
  5. a b Historie města [online]. Město Plesná [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  6. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  7. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  8. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 326–327. 
  9. a b Radonka – pramen Břetislav [online]. estudanky.cz [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. 
  10. Prameny u Plesné chutnají obyčejně, jsou ale nejvíc radioaktivní v Česku. iDnes.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Státní úřad statistický, 1934. S. 97. Dostupné online. 
  12. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11. 
  13. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Neuhaus, s. 75–76. 
  14. Todesfall. Egerer Zeitung. 1898-03-12, roč. 52, čís. 21, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  15. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: Státní ústřední archiv, 1994. 379 s. ISBN 80-205-0318-8. S. 163. 

Externí odkazy editovat