Petrov (vojenský újezd Hradiště)
Petrov (německy Petersdorf) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stával v Doupovských horách tři kilometry severovýchodně od Velichova v nadmořské výšce okolo 460 metrů.[1]
| Petrov | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′28″ s. š., 13°3′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Doupov u Hradiště |
  Petrov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 67 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Peterstorph (1273), Pederstorff (1545), Petrsstorff (1546), Pettersdorff (1631), Petersdorf (1785) a Petersdorf (1854).[2]
Historie
editovatVesnice byla založena doksanským klášterem na území velichovského kolonizačního újezdu nejspíše už před rokem 1260, ale první písemná zmínka o ní pochází až z 15. května 1273, kdy papež Řehoř X. klášteru potvrdil vlastnictví celého újezdu, který tvořilo osm vesnic.[3] Později vesnice patřila k velichovskému a nejpozději od roku 1545 k hauenštejnskému panství. Roku 1546 ji koupili hrabata z Leisneku a připojili ji k doupovskému panství, u kterého zůstala až do roku 1850.[4]
Po třicetileté válce v Petrově podle berní ruly z roku 1654 žilo dvanáct sedláků, dva chalupníci, dva zahradníci a sedm poddaných bez pozemků. Čtyři sedláci měli mlýny s jedním kolem a jeden z nich provozoval hospodu. Petrovštší obyvatelé na polích pěstovali žito, ale hlavními způsoby obživy byly chov dobytka a zpracování vrchnostenského dřeva.[4]
V polovině devatenáctého století ve vsi stále fungovaly tři mlýny, panská hospoda a od roku 1829 škola. Sídlem farnosti býval Velichov, kde byla také pošta, ale četnická stanice se nacházela ve Žďáru. Adresář z roku 1914 v Petrově uvádí dva hostince, dva obchody, obchod s ovocem a se dřevem a trafiku. Řemeslo provozovali dva krejčí, švec, dva tesaři, truhlář a dva zedníci. Po druhé světové válce byli vysídleni Němci, takže v roce 1947 ve vesnici žilo jen devatenáct obyvatel.[4]
Petrov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Vesnice byla úředně zrušena k 15. červnu 1953.[4]
Přírodní poměry
editovatPetrov stával v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry severovýchodně od Velichova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 460 metrů v údolí Petrovského potoka na úpatí Petrovského vrchu (613 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Petrov na rozhraní mírně teplé oblasti MT7 a chladné oblasti CH7 (severovýchodně od vesnice),[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30. Průměrné teploty v oblasti MT7 dosahují −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek je 650–750 milimetrů, počet letních dnů 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh zde leží 60–80 dnů v roce.[7]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 292 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 291 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 276 obyvatel německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíka členy římskokatolické církve.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 295 | 328 | 315 | 317 | 300 | 292 | 276 | 8 |
| Domy | 55 | 55 | 58 | 58 | 56 | 56 | 56 | 41 |
Obecní správa
editovatPo zrušení patrimoniální správy se Petrov stal roku 1850 obcí, ale v období let 1868–1880 býval osadou Tocova. Poté se znovu osamostatnil. V letech 1939–1945 byl převeden z okresu Kadaň do okresu Karlovy Vary.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 350–351.
- ↑ HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni Historie. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. Dostupné online. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. S. 170.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Petrov, s. 19.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
editovat- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Petrov – Petersdorf, s. 57.