Otevřít hlavní menu

Velichov

obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji
Tento článek je o obci na Ostrovsku. O části města Žatec pojednává článek Velichov (Žatec).

Velichov (německy Welchau) je obec v západních Čechách, leží na řece Ohři 11 km severovýchodně od Karlových Varů. Žije zde 549[1] obyvatel.

Velichov
Ulice ke kostelu
Ulice ke kostelu
Znak obce VelichovVlajka obce Velichov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0412 555703
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Okres (LAU 1) Karlovy Vary (CZ0412)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Ostrov
Historická země Čechy
Katastrální území Velichov
Katastrální výměra 2,35 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 549 (2019)[1]
Nadmořská výška 348 m n. m.
PSČ 363 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Velichov
č. p. 13
363 01 Velichov
Starosta Ing. Markéta Sinkulová Moravcová
Oficiální web: www.velichov.cz
E-mail: velichov@volny.cz
Velichov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Velichov
Velichov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Velichově sahá až do roku 1142. Od této doby až do roku 1336 patřila vesnice Doksanskému klášteru. Tehdy ji klášter postoupil králi Janu Lucemburskému výměnou za jiné zboží a Velichov se stal manským statkem blízkého královského hradu Hauenštejn (Horní hrad). Manství zde trvalo až do druhé poloviny 16. století a zaniklo krátce před rokem 1578.

Roku 1528 je první zmínka o místní tvrzi. Od tohoto roku drželi panství Hauenštejn Šlikové a velichovskou tvrz pronajali poručníci dětí Štěpána Šlika chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi. Další zpráva z roku 1565 uvádí jako držitele Velichova Lorenze Langera, který již manské povinnosti nevykonával. Roku 1578 prodali držitelé Hauensteina Bedřich a Jindřich Šlikové Velichov, již jako samostatný statek s tvrzí, své příbuzné Lukrécii Šlikové, rozené ze Salmu. Celkově drželi Šlikové Velichov do roku 1651, s přestávkou v letech 1588–1599, kdy patřil Tomáši Tyzlovi z Daltic. Na začátku třicetileté války, v roce 1621, byly tvrz i vesnice vypáleny drancujícím císařským vojskem.

V roce 1651 koupil Velichov se statkem a již opravenou tvrzí Oliver Wallis. Tento irský šlechtic vstoupil roku 1622 do vojenských služeb císaře Ferdinanda II. a většinu třicetileté války strávil na různých bojištích. Po válce se již do Irska nevrátil a zůstal v Čechách, kde roku 1667 zemřel v hodnosti generálmajora. On a jeho manželka Agnes Marie, rozená z Guttensteinu, byli tehdy pohřbeni v rodinné hrobce z roku 1668 v bývalém kostele. V letech 1711–1714 držel Velichov Jan Kryštof Kager ze Štampachu, poslední Štampašský držitel Valče. Po několika dalších předchozích majitelích koupil velichovské panství roku 1747 Jan František Hessler, za něhož zde byl postaven zámek. Tento císařský rada a vlastník bohatých stříbrných a cínových dolů v Krušnohoří držel Velichov až do své smrti roku 1770. Po něm se vystřídala ještě celá řada dalších majitelů.

Přírodní poměryEditovat

Vesnicí protéká Petrovský potok, který se zde vlévá zprava do Ohře.

PamětihodnostiEditovat

  • Na Liščím vrchu západně od vesnice se dochovaly pozůstatky hradiště zvaného také Thebisbergdoby bronzové a raného středověku.[2]
  • Na jižním okraji vesnice se nachází předpokládané zbytky nejstarší velichovské tvrze.
  • Nedaleko soutoku Petrovského potoka s Ohří stojí velichovský zámek. Jeho předchůdcem byla gotická vodní tvrz z počátku šestnáctého století, ale dochovaná podoba vychází z pseudoklasicistní přestavby a mladších úprav.[3]
  • Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1895–1896.[4]
  • Renesanční náhrobník šlechtice Traugotta z Mangoldu z roku 1572, umístěný na hřbitovní zdi.[5]
  • Špýchar u domu čp. 72
  • Socha svatého Jana Nepomuckého

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů Velichova [6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 490 522 534 558 651 655 751 398 457 509 524 487 492 469
Počet domů 80 81 84 88 100 103 111 118 82 88 87 95 104 119

Významné osobnostiEditovat

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ČTVERÁK, Vladimír, kolektiv. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Velichov, s. 333–334. 
  3. VYČICHLO, Jaroslav. Velichov – zámek [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Velichov, s. 192. 
  5. BURACHOVIČ, Stanislav. Magická místa Karlovarského kraje: průvodce vnitřní krajinou západočeských lázní. 2. vyd. Karlovy Vary: AZUS Březová, 2015. 164 s. ISBN 978-80-260-8356-6. S. 155. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21. 

Externí odkazyEditovat