Pavlovské vrchy

	Pavlovské vrchy
	Pavlovské vrchy, pohled od západu
Nejvyšší bod	549 m n. m. (Děvín)
Nadřazená jednotka	Mikulovská vrchovina, Jihomoravské Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Západní Karpaty, Karpaty
Sousední; jednotky	Milovická pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko; ( Rakousko)
Horniny	vápenec
Souřadnice	48°52′2″ s. š., 16°39′9″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXA-1A
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovské vrchy (hovorově Pálava, něm. Pollauer Berge, všechny názvy odvozeny od obce Pavlov, něm. Pollau) jsou vápencovým pohořím, které se táhne na samém jihu Moravy od ohbí Dyje dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a posléze byl vyzvednut do výše alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je severozápadní částí Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.

Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov.

Obsah

1 Geomorfologie
2 Odkazy
- 2.1 Související články
- 2.2 Externí odkazy
3 Reference

GeomorfologieEditovat

Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

masiv Děvín, na jehož nejvyšším bodě (549 m) se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu (428 m) pak hrad Děvičky
sedlo Soutěska, oddělující Děvín od Kotle
masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora (483 m) se zříceninou Nového hradu a Pálava (462 m)
Stolová hora (459 m), na jejímž nižším vrcholu (425 m) se nachází Sirotčí hrádek
vápencové výchozy Kočičí skála (362 m) a Kočičí kámen (352 m)
Turold, vrch (385 m) na severním okraji Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu
Svatý kopeček (363 m) východně nad Mikulovem, poutní místo
Šibeničník, nízký vrch (238 m) v pohraničním úvalu mezi Českem a Rakouskem

Pavlovské vrchy jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Geologicky navazujícími pohořími jsou na severovýchodě Ždánický les a na jihu (v Rakousku) tzv. Dolnorakouské pásmo ostrovních hor, resp. Weinviertelská pahorkatina. Přesah Pavlovských vrchů do Rakouska je sporný, podle některých zdrojů končí jednotka (přirozeně) právě korytem hraničního potoka, příp. do ní nepatří už ani Šibeničník.^[1]

Masiv Děvína z východní strany, v popředí Pavlov
Vápencová bradla na západním úbočí Děvína
Masív Děvína a Kotle, pohled z 2. hráze Nových Mlýnů
Děvičky
Pohled na Děvín ze Stolové hory, vpravo v popředí Sirotčí hrádek a v pozadí Děvičky
Skaliska Děvína v Soutěsce
Skalní útvar Martinka v úbočí masivu Kotel
Sirotčí hrádek
Kočičí skála
Svatý kopeček nad Mikulovem