Otevřít hlavní menu

Vodní dílo Nové Mlýny (VDNM) je kaskáda tří přehradních nádrží na řece Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy, na rozhraní okresů Břeclav a Brno-venkov. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází. Nádrže byly postaveny v 70. až 80. letech 20. století, aby zamezily každoročním záplavám a zvýšily intenzitu zemědělské výroby. Hlavním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Vodní dílo Nové Mlýny
Pohled na nádrže z Děviček
Pohled na nádrže z Děviček
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Nadm. výška 164 m
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Segmenty druhé (Věstonické) hráze

Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže:

přehradní nádrž pořadí nádrže po toku rozloha
[ha]
max. hloubka
[m]
Mušovská[p 1] - horní nádrž Nové Mlýny I 528 4,3
Věstonická - střední nádrž Nové Mlýny II 1031
(7. nejv. v Česku)
5,3
Novomlýnská - dolní nádrž Nové Mlýny III 1668
(4. nejv. v Česku)
7,8

Samotná dolní nádrž je největší vodní plochou na Moravě a celá kaskáda zabírá plochu 32,3 km². Nádrže jsou nicméně velmi mělké, hloubka často nepřesahuje 2 metry. Horní nádrž má přirozené břehy, střední a dolní z větší části umělé (hráze) - místy je hladina nad úrovní okolního terénu. Do prostřední nádrže se společným ústím vlévají řeky Svratka a Jihlava. Na březích nádrží se nacházejí obce Brod nad Dyjí, Dolní Věstonice, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín a několik rekreačních oblastí a areálů.

VyužitíEditovat

 
Střední nádrž je chráněnou přírodní rezervací

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací (PR Věstonická nádrž) s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy (v současnosti velmi omezené avšak s potenciálem do budoucna), výrobu elektřiny (Malá vodní elektrárna Nové Mlýny), rekreaci (jachting, surfing) a rybolov.

Dopady výstavbyEditovat

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií. Z některých vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině, jako ostatně všechny vodní plochy. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny.[1][2]

Sporná zůstává také protipovodňová funkce díla.[zdroj?] Například při významných povodních na jaře 2006 bylo toto vodní dílo spíše prvkem potenciálně zhoršujícím povodňovou situaci.[zdroj?] Vzhledem k minimální retenční kapacitě, která je ovlivněna zejména zájmy energetickými a rekreačními, zadržela soustava relativně malý objem vody a následovalo její masivní odpouštění ještě v době trvajících vysokých průtoků na Dyji i jejích přítocích. O problematičnosti situace svědčí fakt,[zdroj?] že Povodí Moravy s.p. jako správce vodního díla odmítalo sdělit množství odpouštěné vody i povodňové komisi v Břeclavi. Na omezení povodňových škod pod VDMN se tak mnohem výrazněji[zdroj?] uplatnily tzv. suché poldry - ohrázované území v nivě Dyje tvořené převážně lužními lesy, loukami a ornou půdou.

Samotné vodní dílo je tak schopné tlumit spíše menší lokální povodně, které nepůsobí škody velkého rozsahu a většinu obcí v území významně neohrožují.[zdroj?]

Prostřední nádrž zcela zatopila vesnici Mušov, zachován zůstal pouze její kostel sv. Linharta stojící nad vsí na kopečku (nyní ostrově).

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Ornitologové termínem Mušov či Mušovská zdrž často označují část Nové Mlýny II, na jejímž místě stávala ves Mušov a kde se dodnes zachoval mušovský kostel.

ReferenceEditovat

  1. KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. ?: [s.n., 2002. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.]
  2. Šťastný J., Sukop I.: Following dynamic of development of water invertebrates on lower reach Dyje.

Externí odkazyEditovat