Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti [dɪ'ræk]) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií. Za svoji základní práci v kvantové fyzice získal v roce 1933 společně s Erwinem Schrödingerem Nobelovu cenu.
| Paul Dirac | |
 | |
| Narození |
8. srpna 1902 Bristol |
|---|---|
| Úmrtí |
20. října 1984 (ve věku 82 let) Tallahassee |
| Alma mater |
Bristolská universita Univerzita v Cambridgi St John’s College |
| Zaměstnavatelé |
Universita Miami Florida State University Univerzita v Cambridgi |
| Ocenění |
Nobelova cena za fyziku (1933) Královská medaile (1939) Bakerian Lecture (1941) medaile Maxe Plancka (1952) Copleyho medaile (1952) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Margit Dirac (od 1937) |
| Rodiče | Charles Dirac |
| Funkce | Lukasiánský profesor matematiky |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsah
Raný životEditovat
Paul Dirac se narodil v západoanglickém Bristolu jako prostřední ze tří dětí frankofonního Švýcara Charlese Adriena Ladislase Diraca a Cornwalanky Florence Hannah Holtenové. Otec byl profesorem literatury na Bristolské univerzitě (jako tzv. hostující profesor) a matka, dcera kapitána obchodní lodi, byla knihovnicí. Rodina obdržela britské občanství až r. 1919; do té doby pobývali v Británii jako švýcarští občané. Autoritativní otec trval na výlučně francouzské výchově svých dětí a neváhal je dokonce fyzicky trestat za chyby ve výslovnosti. Dusné rodinné poměry a potlačovaný odpor k otci se na Paulově povaze silně podepsaly: jeho pozdější mlčenlivost, uzavřenost a nepříliš vstřícné chování ve společnosti jsou přičítány právě těmto zážitkům z dětství.
Ve 12 letech (právě v roce začátku 1. sv. války) nastoupil na průmyslovou střední školu Merchant Venturers' Technical College, ve své době výjimečnou důrazem na přírodní vědy a výuku živých jazyků. O 4 roky později zahájil studium elektroinženýrství přímo na univerzitě v Bristolu, kde r. 1921 získal titul bakaláře elektrotechniky.
Vědecké úspěchyEditovat
Je znám především tím, že jako první formuloval relativistickou kvantově-mechanickou rovnici popisující elektron (a obecněji částice se spinem 1/2), která se na jeho počest nazývá Diracova rovnice a která ho vedla k předpovědi existence pozitronu (antičástice elektronu), který byl později v roce 1932 pozorován Carlem D. Andersonem.
Jeho práce na kvantové teorii emise a absorpce záření byla jedna z prvních prací kvantové elektrodynamiky. Přispěl také významnou měrou k rozvoji formalismu kvantová teorie zavedením tzv. braketové notace nazývané též Diracova notace. Je také autorem sporné kosmologické teorie, tzv. hypotézy velkých čísel. Byl jedním z prvních fyziků pokoušejících se o skloubení kvantové teorie s teorií gravitace.
Napsal mnoho vědeckých publikací a několik knih. Nejznámější z nich je učebnice Principles of Quantum Mechanics publikovaná v roce 1930, ve které Dirac elegantně shrnul jak maticovou mechaniku Wernera Heisenberga, tak vlnovou mechaniku Erwina Schrödingera a sjednotil je v rámci jednotného matematického popisu, ve kterém jsou měřitelné fyzikální veličiny reprezentovány operátory působícími na Hilbertově prostoru vlnových funkcí, které popisují v kvantové teorii stav fyzikálního systému. Za tím účelem zavedl braketovou notaci a tzv. Diracovu delta funkci.
Dirac byl znám svou neosobností a tvrdou kritikou věcí, které se protivily jeho pohledu na svět.
LiteraturaEditovat
- R.H. Dalitz and Sir Rudolf Peierls: „Paul Adrien Maurice Dirac“ in Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society 32 (1986) 137-185
- Olivier Darrigol: „Dirac, Paul Adrien Maurice“ in Dictionary of Scientific Biography, Vol. 17, Suppl. II ed. by Frederic L. Holmes, Charles Scribner's Sons, New York 1981, ISBN 0-684-80588-X
Externí odkazyEditovat
Osoba Paul Dirac ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Dirac ve Wikimedia Commons
