Nakladatelství Paseka
Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.
| Nakladatelství Paseka s.r.o. | |
|---|---|
 Bývalé sídlo společnosti v ulici Chopinova 4 na Praze 2 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | společnost s ručením omezeným |
| Datum založení | 9. prosince 1989 |
| Zakladatel | Ladislav Horáček |
| Adresa sídla | Praha |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | https://www.paseka.cz/ |
| IČO | 26200449 |
| LEI | 9845009EC8AC5I7B8E69 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zaměření editovat
Paseka vydává zahraniční i českou prózu, nonfiction, literaturu pro děti a komiksy. Vrcholem snažení v oblasti historiografické literatury je projekt souboru Velké dějiny zemí Koruny české, na němž nakladatelství spolupracuje s předními českými historiky. Za pátý díl získal v roce 2000 Petr Čornej Cenu Josefa Hlávky za práci v oblasti vědecké a odborné literatury. Od roku 2001 nakladatelství vydává edici Světová próza.
K nejznámějším spisovatelům a spisovatelkám nakladatelství patří Petr Jarchovský, Jan Novák, Iva Procházková, Petr Šabach, Tomáš Šebek, Pavel Šrut či Zdeněk Svěrák a okruh Divadla Járy Cimrmana.
V cizojazyčné oblasti se nakladatelství věnuje tvorbě Helle Helle, Pasiho Ilmari Jääskeläinena, Alice Munroové, Vladimira Nabokova, Amose Oze či Salmana Rushdieho.
Komiksu se nakladatelství Paseka věnuje soustavně od roku 2015, zaměřuje se především na tituly pro děti a mládež. Získalo pověst nakladatelství, které ke komiksům přivádí nové publikum. Komiksy, které nakladatelství vydává, často tvoří ženy, v hlavní roli jsou dívky. Paseka je českým nakladatelem Hildy, Záleskautek nebo titulů Rainy Telgemeierové.
Současnou ředitelkou a zároveň majitelkou nakladatelství je Horáčkova dcera Anna Rezková-Horáčková, od roku 2014 je šéfredaktorem Jakub Sedláček.
Ocenění editovat
Knihy nakladatelství získaly řadu ocenění. Paseka je nejúspěšnějším nakladatelstvím v rámci cen Magnesia Litera [1]:
- 2001 – Jiří Gruša: Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto (Litera za poezii)
- 2001 – Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský (Litera za populárně naučnou literaturu]
- 2001 – Básníci soumraku. Italská poezie pozdní secese (Litera za překlad pro Jiřího Pelána)
- 2004 – Jonáš Tokarský: Alchymické dítě a jiné povídky (Litera pro objev roku)
- 2006 – Hugo Claus: Fámy (Litera za překlad pro Olgu Krijtovou)
- 2008 – Lubomír Martínek: Olej do ohně (Litera za prózu)
- 2008 – Vratislav Vaníček: Soběslav I. (Litera za naučnou literaturu)
- 2009 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti (Litera za knihu pro děti a mládež)
- 2010 – Iva Procházková: Nazí (Litera za knihu pro děti a mládež)
- 2011 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti (Kniha desetiletí)
- 2012 – Irene Némirovská: Francouzská suita (Litera za překlad pro Helenu Beguivinovou)
- 2013 – Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla (Litera pro objev roku)
- 2013 – Jiří Křesťan: Zdeněk Nejedlý (Litera za literaturu faktu)
- 2014 – Velké dějiny zemí Koruny české (Litera za nakladatelský čin)
- 2014 – Jan Trachta: Tichý dech (Litera pro objev roku)
- 2016 – Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek: Vše pro dítě! Válečné dětství 1914-1918 (Litera za literaturu faktu)
- 2016 – Joanna Batorová: Pískový vrch (Litera za překlad pro Ivetu Mikešovou)
- 2017 – Ondřej Nezbeda: Průvodce smrtelníka (Litera pro objev roku)
- 2018 – Erik Tabery: Opuštěná společnost (Kniha roku)
- 2019 – Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Litera pro objev roku)
- 2020 – Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Kniha roku, Litera za naučnou literaturu)
- 2023 – Shuggie Bain (Litera za překlad pro Lenku Sobotovou)
- 2023 – Lela Geislerová, Martin Mach Ondřej: Zen žen. Jednou se tomu zasmějem (Litera za humoristickou knihu)
Cena Ministerstva kultury za nejkrásnější českou knihu roku:
- 1995 – Podivuhodný příběh Eskymo Velzla očima Petra Síse
- 1999 – Bláhová, Frolík, Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české I. – 3. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
- 2002 – Michal Ďurovič: Restaurování a konzervování archiválií a knih – 1. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
- 2003 – Johannes Kepler: Sen neboli Měsíční astronomie – 3. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
- 2003 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Veliký tůdle – 2. místo v kategorii knih pro děti a mládež
- 2008 – Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti – 3. místo v kategorii knih pro děti a mládež
Cena Muriel, udělovaná Českou akademií komiksu:
- 2016 – Hilda (Nejlepší překladový komiks)
- 2020 – Tereza Drahoňovská, Štěpánka Jislová: Bez vlasů (Nejlepší komiksová kniha)
- 2020 – Jedno obyčejný léto (Nejlepší překladový komiks)
- 2021 – Jindřich Janíček: B jako běžec (Nejlepší kresba)
- 2021 – Tereza Kopecká: Naprostá šílenost (Nejlepší scénář)
- 2021 – Piruety (Nejlepší překladový komiks)
- 2022 – Karel Osoha: Prašina: Křídový panáček (Nejlepší kresba)
Portmoneum editovat
Paseka se zasloužila o záchranu nástěnných maleb Josefa Váchala v Portmanově domě v Litomyšli, tzv. Portmoneu. V června 1993 bylo v domě otevřeno Museum Josefa Váchala. Záchranné práce v Portmoneu inspirovaly vznik Školy restaurování a konzervačních technik, která se stala součástí Univerzity Pardubice.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Magnesia Litera
- ↑ Portmoneum. web.sks.cz [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-12-05.
Literatura editovat
- HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3. S. 258–259.
