Morač zákrovnatý
Morač zákrovnatý (Ammi visnaga) je statná, až metr vysoká, aromatická bylina, druh rodu morač. Je původní druh v Jižní Evropě, Malé Asii, v oblastí okolo Kavkazu i na severu Afriky. Jako naturalizovaný druh roste v Severní, Střední i Jižní Americe.
 Morač zákrovnatý | |
|---|---|
 Morač zákrovnatý (Ammi visnaga) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
| Rod | morač (Ammi) |
| Binomické jméno | |
| Ammi visnaga (L.) Lam., 1778 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Lam.);_flowering_and_fruiting_stem_Wellcome_V0042938.jpg)
V České republice je považován za příležitostně se objevující neofyt. Do volné přírody bývá zavlékán z oblasti Středozemního moře nebo přechodně zplaňuje ze zahrad, pěstuje se např. v Polsku a velmi řídce i v ČR. V české přírodě byl poprvé zjištěn roku 1987, po roce 2010 však již nebyl nalezen.[1][2][3][4]
Ekologie editovat
Původní výskyt morače zákrovnatého bývá nejčastější v travnatých porostech na zásaditých půdách a na suchých travnatých svazích v nadmořské výšce do 500 m. Rostliny dobře rostou i na běžné půdě, dostatek světla a živin však přispívá k jejich velikosti, počtu okolíků i semen. Plody této monokarpické byliny dozrávají v červenci až září.[1][4][5]
Popis editovat
Jednoletá až dvouletá rostlina s pevnou, přímou, větvenou lodyhou vysokou až 1 metr, vyrůstající z kůlovitého kořene. Listy jsou v obryse vejčité, až čtyřnásobně peřenosečně dělené s niťovitými úkrojky 20 až 30 mm dlouhými a 0,5 až 1 mm širokými. Bazální listy mají řapíky, lodyžní jsou přisedlé.
Na koncích lodyh i větví vyrůstají okolíky velké 6 až 10 cm složené z 30 až 150 dlouze stopkatých okolíčků, jejích paprsky se v době zralosti plodů stahují dohromady a stojí vzpřímeně. Obaly z početných zelených, jednou až dvakrát peřenosečných listenů mají tenké úkrojky na koncích obrácené dozadu, obalíčky jsou štětinovité. Drobné, pětičetné, oboupohlavné květy mají jen nepatrný kalich a pět bílých korunních lístků. Tyčinek je v květu pět, spodní semeník vznikl ze dvou plodolistů. Rostliny vykvétají v červnu a červenci, přenos pylu z prašníků na blizny zajišťuje drobný hmyz.
Plodem je vejčitá, lysá, hnědá dvounažka s pěti světlými žebry, která bývá asi 2 mm dlouhá a 1 mm široká. Aromatické dvounažky jsou pomoci větru nebo povrchové vody roznášené po okolí.[3][5][6][7]
Význam editovat
Semena se v tradiční medicíně používají dlouhodobě. Byly v nich shledány mnohé léčivé látky, např. obsahují chromony, hlavně spasmolytikum khelin, visnagin, kumarin a dále flavonové glykosidy a éterické oleje. Odvar nebo tinktura z nich vyvolává útlum hladkého svalstva, zejména močovodu, žlučových cest, žlučníku i průdušek. Droga také způsobuje rozšíření věnčitých tepen a zlepšuje kontrakci srdce, používá se také při angině pectoris. Semena slouží jako surovina pro průmyslovou výrobu khelinu.[1][3]
Reference editovat
- ↑ a b c STASZKOVÁ, Barbora. Rostliny jako zdroje kumarinů. Praha, 2014 [cit. 01.06.2016]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jana Karlíčková. Dostupné online.
- ↑ FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae - Ammi visnaga [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. (anglicky)
- ↑ a b c AtlasRostlin.cz: Morač zákrovnatý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b RUŠČIČ, Mirko; NIKOLIČ, Toni. Ammi visnaga a new taxon in Croatian flora. S. 301–306. Acta Botanica Croatica [online]. University of Zagreb, HR, 2011 [cit. 01.06.2016]. Roč. 2, čís. 70, s. 301–306. Dostupné online. ISSN 0365-0588. (anglicky)
- ↑ a b SHEH, Meng-lan; WATSON, Mark F. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015348 [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Ammi visnaga [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 18.07.2000 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ POWELL, J. M. PlantNET, NSW FloraOnline: Ammi visnaga [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia, rev. 1992 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pakmín visnaga na Wikimedia Commons 
Taxon Ammi visnaga ve Wikidruzích
