Přibyslavice (okres Brno-venkov)

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Přibyslavice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Obec je tvořena dvěma vesnicemi, vlastními Přibyslavicemi, které leží v katastrálním území Přibyslavice u Velké Bíteše, a Radoškovem s vlastním katastrem; celková katastrální výměra obce činí 852 ha. Žije zde 525[1] obyvatel. Přibyslavice se rozkládají v Křižanovské vrchovině v nadmořské výšce 483–518 m, Radoškov v nadmořské výšce 445–470 m.

Přibyslavice
Přibyslavice od jihovýchodu od dálnice D1
Přibyslavice od jihovýchodu od dálnice D1
Znak obce PřibyslaviceVlajka obce Přibyslavice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRosice
Obec s rozšířenou působnostíRosice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel525 (2023)[1]
Rozloha8,52 km²[2]
Nadmořská výška497 m n. m.
PSČ664 83
Počet domů199 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSokolská 44
Přibyslavice
664 83 Domašov u Brna
podatelna@pribyslavice.net
StarostkaIva Hadašová
Oficiální web: www.pribyslavice.net
Přibyslavice
Přibyslavice
Další údaje
Kód obce583723
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce editovat

Historie editovat

 
Letecký pohled na Mistrovskou ulici

Název obce je patrně odvozen od osobního jména Přibyslav tj. „přibyj (přibuď) slávy více“. Vesnice je velmi stará, již od roku 1048 byla s „újezdem Domášovským“ knížetem Břetislavem darována rajhradskému klášteru. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1175. Vesnice měla ráz typické slovanské osady, rozložené v nerovném terénu, skrytém mezi lesy. Nedaleko vedla prastará cesta spojující Jihlavu s Brnem. Stáří obce je dáno s velkou pravděpodobností její zeměpisnou polohou, tvořící ve druhé polovině 11. století i ve století dvanáctém západní hranici slovanského osidlování, které pronikalo do podhůří Českomoravské vrchoviny směrem z brněnské kotliny.

Obec se rozkládá na svazích Přibyslavického potoka. Tvoří ji veliká nepravidelná náves, na niž jsou zahrady, rybník a zvonička. V obci býval panský hostinec, kovárna, palírna kořalky, mlýn s pilou, myslivna a v údolí několik rybníků. S obcí souvisí osada Otmarov, založená proboštem Otmarem Konrádem Rajhradským, který roku 1786 zdejší poplužní dvůr zrušil a rozdělil na „familie“ (v domech jsou dosud zachované klenby). Bývalou osadu, která je v současnosti již součástí Přibyslavic, tvoří dvě kolmé uličky. Stavení bývalého panského dvora jsou identifikovatelná dodnes. Na okraji vesnice byla v 80. letech 18. století postavena „říšská“ silnice z Brna do Jihlavy, která se stala důležitou spojnicí habsburské monarchie a později také hlavní silniční dopravní tepnou Československé republiky. Po vybudování dálnice D1 ztratila svou důležitost a dnes je vedena jako silnice II. třídy č. 602.

V roce 1960 byl k Přibyslavicím jako místní část připojen Radoškov. K Přibyslavicím také patří osada Spálený Mlýn, která se nachází na severovýchodním okraji katastru Přibyslavic. Na konci 90. let 20. století došlo k pojmenování ulic. bylo jich pojmenováno 9 a jsou to tyto (v abecedním pořadí): Dlouhá, Chaloupky, Lipová, Mistrovská, Otmarov, Radoškovská, Sokolská, U Hřiště, U Zvoničky. V roce 2018 došlo k pojmenování dalších 4 ulic - a to: K Lomu, Na Státní, U Kaštanu a Zahrádky. Od podzimu 2014 do léta 2015 byla v obci vybudována čistírna odpadních vod s vlastní kanalizací.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů obce Přibyslavice (sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 860 966 807 797 756 811 740 631 646 563 437 422 415 463 534
Počet domů 114 131 138 138 148 138 154 167 163 155 135 149 160 173 199

Vývoj počtu obyvatel obce Přibyslavice

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Přibyslavice (sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 515 577 510 482 457 506 490 440 457 438 353 351 357 395 467
Počet domů 73 81 84 84 92 88 100 108 163 111 102 112 122 133 154

Vývoj počtu obyvatel části obce Přibyslavice

Příroda editovat

Východní část území obce je součástí chráněného území přírodní park Údolí Bílého potoka. Zde se také vlévá Přibyslavický potok, který pramení v obci do Bílého potoka. Je jeho pravým přítokem. Podél levého břehu Přibyslavického potoka se za obcí nachází chatařská oblast včetně bývalého lomu.


Kultura a školství editovat

V obci se nachází mateřská škola, do které docházejí děti předškolního věku. Budova mateřské školy do 70. let 20. století sloužila jako základní škola pro nižší stupeň. Občané mají také k dispozici místní knihovnu, která se nachází v Sokolské ulici.

V obci má sídlo místní dobrovolný kulturní spolek „Přibyslavická chasa“. Z obce také pochází dechová kapela Galáni z Přibyslavic.

Sport editovat

V obci se nachází sokolovna s přilehlým hřištěm a samostatný tenisový kurt. Každý první týden v červenci zde byl pořádán pravidelný soft-tenisový amatérský turnaj (od roku 1999 do roku 2019). Od roku 2015 byla obnovena činnost TJ Sokola Přibyslavice, který během celého roku pořádá sportovní kroužky (sportovní všestrannost, parkour, aj.) pro členy. Stejně tak pořádá i akce veřejnost - a to sportovní (turnaje v nohejbale, stolním tenise, atd.) i kulturně - vzdělávací.

Obecní průmyslová zóna editovat

Obec má podél silnice II/602 svou vlastní průmyslovou zónu. Na podzim roku 2010 zde byla vybudována fotovoltaická elektrárna Přibyslavice.

Doprava editovat

Na jižní část katastru zasahuje krátký úsek dálnice D1. Územím dále prochází silnice II/602 v úseku Ostrovačice – Přibyslavice – Velká Bíteš. Silnice III. třídy jsou:

  • III/3798 v úseku II/602 – Přibyslavice – Svatoslav
  • III/3799 ze silnice III/3798 na Radoškov

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Přibyslavice.
  • hřbitov Rudé armády

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  5. a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Rosice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat