Otmarov

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji
O součásti obce Přibyslavice pojednává článek Otmarov (Přibyslavice).

Otmarov je obecokrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde 392[1] obyvatel. Ve vzdálenosti 7 km severovýchodně leží město Šlapanice, 12 km severně statutární město Brno, 16 km východně město Slavkov u Brna, 10 km jižně město Židlochovice a 22 km západně město Ivančice. Obcí protéká říčka Dunávka.

Otmarov
Centrum obce s kaplí svatého Otmara a obecním úřadem
Centrum obce s kaplí svatého Otmara a obecním úřadem
Znak obce OtmarovVlajka obce Otmarov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽidlochovice
Obec s rozšířenou působnostíŽidlochovice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel392 (2024)[1]
Rozloha1,25 km²[2]
Katastrální územíOtmarov
Nadmořská výška189 m n. m.
PSČ664 57
Počet domů114 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOtmarov 56
664 57 Měnín
otmarov.obec@seznam.cz
StarostaVáclav Gregorovič
Oficiální web: www.otmarov.cz
Otmarov
Otmarov
Další údaje
Kód obce506699
Kód části obce138941
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Asi kilometr severně od současného Otmarova se kdysi nacházela osada Dunajovice, k jejímuž zániku došlo nejspíše v 15. století v důsledku požáru a následného moru.[4] Posléze zde byl na Dunávce v tomto prostoru postaven rybník Dunava, jenž byl vypuštěn v 70. letech 18. století.[5]

Otmarov byl založen roku 1783 proboštem rajhradského kláštera Otmarem Konrádem, po němž nese název. Nová obec vznikla na památku zaniklých Dunajovic a na přání císaře Josefa II.[4] Během raabizace byly tehdy pozemky rajhradského dvora v místě rybníka rozparcelovány a získali je familianti.[5] Prvními osadníky byli převážně Němci ze severovýchodních Čech.[4]

Od 50. let 20. století byl Otmarov součástí Rajhradic, od 28. února 1990 je opět samostatnou obcí.[6]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 133 148 155 184 178 173 193 166 188 185 181 170 175 268 374
Počet domů 22 24 25 30 33 33 40 40 43 47 49 51 58 86 114

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti

editovat
  • Kaple svatého Otmara z roku 1883
  • Kříž – z roku 1865
  • Pomník padlých v první světové válce – z roku 1920
  • Pomník k 220. výročí založení obce pochází z roku 2003, postavili ho na místě starého dřevěného kříže, přineseného z Opatova prvními osadníky.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Dostupné online.
  4. a b c Oficiální stránky obce Otmarova
  5. a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku, II. díl M–Ž. Praha: Academia, 1980. S. 210. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  8. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Židlochovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat