Otevřít hlavní menu

Osip Senkovskij (rusky Осип Иванович Сенковский, polsky Józef Julian Sękowski, 31. března 1800, statek Antagonka u Vilniusu, dnes Litva16. března 1858, Petrohrad) byl ruský) univerzitní [profesor]], orientalista, novinář, literární kritik, překladatel a romantický spisovatel polského původu.[1]

Osip Senkovskij
Portrét Senkovského od Petra Fjodoroviče Sokolova, asi 1830¨
Portrét Senkovského od Petra Fjodoroviče Sokolova, asi 1830¨
Narození 19.jul. / 31. března 1800greg.
Vilniuský kraj
Úmrtí 4.jul. / 16. března 1858greg. (ve věku 57 let)
Petrohrad
Místo pohřbení Volkovský hřbitov
Pseudonym baron Brambueus
Povolání univerzitní profesor, orientalista, novinář, spisovatel, literární kritik, překladatel
Národnost polská
Stát Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Alma mater Vilniuská univerzita
Literární hnutí romantismus
Významná díla Fantastická putování barona Brambeuse
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Fantastická putování barona Brambeuse z roku 1833

Pocházel z významného rodu polsko-litevské šlechty, po studiích na Vilniuské univerzitě odešl roku 1819 Cařihradu, kde krátkou dobu působil jako tlumočník na ruském velvyslanectví. Poté procestoval Turecko, Sýrii a Egypt a seznámil se podrobně s východními jazyky a literaturami (kromě několika evropských jazyků ovládal slovem i písmem arabštinu, čínštinu, řečtinu, hebrejštinu, perštinu a turečtinu). Po návratu do Ruska přenášel v letech 18221847 na univerzitě v Petrohradu východní jazyky. Roku 1828 se stal členem-korepsondentem Ruské akademie věd. Kromě orientalistiky se zabýval akustikou, teorii a historii hudby, studoval skandinávské ságy a ruské dějiny.[2]

Literárně činný byl již při studiích na univerzitě. Od počátku dvacátých let přispíval svými fejetony a kritikami do různých časopisů, například do Severní včely (Северная пчела), Syn vlasti (Сын отечества), také do almanachu Severní hvězda (Полярная звезда), který vydávali pozdější děkabristé Rylejev a Bestužev-Matlinskij, a v letech 18301831 do petrohradského polského týdeníku Bałamu. V letech 18341847 by redaktorevm a vydavatelem magazínového časopisu Knihovna pro čtení (Библиотека для чтения), ze kterého vytvořil prosperující žurnalistický podnik. Publikoval v něm své fejetony, glosy, literární kritiky, zábavné jazykové hříčky, šprýmovné recenze i beletristická díla pod pseudonymem baron Brambeus.[3]

Patří mezi zakladatele ruské orientalistiky. Je autorem mnoha studií o historii, filologii a etnografii muslimského východu a vydal řadu překladů z arabské klasické literatury a také Háfizovu poezii. Do ruštiny rovněř přeložil oba díly románu Jamse Moriera Dobrodružství Hadži Baby z Isfahánu (druhý díl roku 1830 a první rtoku 1831).[4] Jako spisovatel napsal řadu žánrově různých prozaických děl, dobrodružných, satirických, psychologických, z exotických prosředí i z ruské spoleřnosti. Řadou z nich se stal jedním z iniciátorů ruské fantastické a vědeckofantastické literatury. Známým se také stal svou odmítavou krtikou děl Nikolaje Vasiljeviče Gogola[3]

Výběrová bibliografieEditovat

  • Beduín (1823, Бедуин), orientální povídka.
  • Dřevěná krasavice (1825, Деревянная красавица), orientální pohádka.
  • Zloděj (1828, Вор), orientální povídka.
  • Fantastická putování barona Brambeuse (1833, Фантастические путешествия Барона Брамбеуса), cyklus čtyř humorně fantastických novel, které lze zařadit do i vědeckofantastické literatury. Autor v nich čtenáře ohromuje nepravděpodobnými a neuvěřitelnými příběhy, za kterými se skrývá ostrá satira na poměry v carském Rusku. Jde o novely Podzimní nuda (Осенняя скука), Poetické putování po světě (Поэтическое путешествие по белу-свету), Vědecká výprava na Medvědí ostrov (Учёное путешествие на Медвежий остров) a Sentimentální cesta na horu Etnu (Сентиментальное путешествие на гору Этну). Hrdina se v nich dostane do Cařihradu, kde zaviní požár deseti tisíců domů, na Medvědím ostrově v Arktickém oceánu najde hieroglyfy z doby před potopou světa a kráterem Etny se propadne do vnitřní Země, kde žijí lidé tak jako v Ruskou, ale věechno je zde obráceně.
  • Antar (1833, Антар), orientální fantastická povídka.
  • Petrohradská slečna (1833, Петербургская барышня), povídka.
  • Život ženský (1834, Вся женская жизнь в нескольких часах), příběh o lásce a zradě.
  • Láska a smrt (1834, Любовь и смерть), milostný příběh.
  • Předsudek (1834, Предубеждение), novela o tajemné princezně.
  • Zápisky domácího skřítka (1835, Записки домового), fantastická povídka.
  • Dokonalá krása aneb Nádherná panna (1844, Идеальная красавица, или Дева чудная), román.
  • Lístky barona Brambuse (1858, Листки барона Брамбеуса), dovudílný soubor autorových fejetonů.

Česká vydáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, Libri, Praha 2001, str. 515-516.
  2. Сенковский Осип Иванович - Энциклопедия Кругосвет
  3. a b Slovník spisovatelů Sovětského svazu II. Odeon, Praha 1978, str. 328.
  4. Osip Lenkovskij:Fantastická putování barona Brambeuse, Odeon, Praha 1985, doslov Růženy Grebeníčkové, S. 445

Externí odkazyEditovat