Orosháza
Orosháza je město na jihovýchodě Maďarska. Žije zde přibližně 25 tisíc[1] obyvatel. Je třetím největším městem Békéské župy po Békéscsabě a Gyule. Západně od města se nacházejí termální lázně Gyopárosfürdő.
| Orosháza | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°34′4″ s. š., 20°38′34″ v. d. |
| Stát |  Maďarsko |
  Orosháza | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 202,2 km² |
| Počet obyvatel | 25 472 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 126 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Zoltán Dávid (od 2014) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 68 |
| PSČ | 5900 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Současný název města je poprvé doložen roku 1466. Trvalé osídlení zde existovalo ještě před tureckým vpádem do Uher, nicméně chybí o něm bližší údaje. Po odchodu Turků a ustanovení nové hranice na řekách Sáva a Dunaj došlo k obnově Orosházy. Kolonizace je doložena k roku 1744. Jednalo se celkem o 70 rodin, které se zde věnovaly především zemědělství, přišly z okolí vesnice Zomba. Mezi místními bylo zastoupeno hlavně luteránské vyznání. Později je doplnili kolonisté z oblasti dnešního Slovenska a Německa, byť se ale jednalo o relativně malý počet obyvatel.
V roce 1870 město dosáhla železniční síť. Ta umožnila intenzifikaci potravinářské výroby; byly postaveny mlýny a po trati se obilí vyváželo do celého Uherska. V téže době bylo zjištěno, že nedaleké jezero Gyopár má vodu s léčivými účinky, což položilo základ místního lázeňství a pozdější vznik lázní v uvedené lokalitě.
V roce 1898 se zde uskutečnila rozsáhlá průmyslová výstava, která přilákala přes tři sta společností. Navštívilo ji několik tisíc lidí a sledoval ji tisk tehdejšího Zalitavska.
V roce 1906 byla do města otevřena železniční trať ze Szentese. To umožnilo rozvoj drobného průmyslu, např. drůběžárství a výstavbu nových mlýnů. Postavena byla také cihelna. Bohatý byl rovněž i společenský život. Jen v letech 1891 až 1918 zde působilo 53 různých spolků.
Po roce 1918 se město ocitlo na hranicích nově ustanoveného státu. V souvislosti s chaosem, který se odehrál po astrové revoluci město ovládla Maďarská republika rad, později v závěru dubna 1919 jej okupovalo rumunské vojsko. Až do války zde žili také Židé, kteří zde měli vlastní synagogu.
V březnu 1944 dorazila do Orosházy německá armáda, která sam byla povolána pro boje na postupující východní frontě. V červnu téhož roku bylo na dvě stě místních Židů posláno transporty do koncentračních táborů. Holocaust přežilo jen několik málo z nich. Dne 6. října 1944 město obsadila Rudá armáda.
V roce 1946 získala status města, a to v souvislosti s připojením jedné sousední obce (Szentetornya). V pozemkové reformy byla rozsáhlá vlastnictví polí v okolí města přidělena místním obyvatelům. Později bylo zemědělství zkolektivizováno.
V roce 1963 zahájila provoz místní sklárna, která zaměstnávala tisíce lidí. V této době se zde uskutečnil také rozsáhlý průzkum možných zdrojů ropy a termálních vod. Byla postavena nová nemocnice, muzeum a kulturní centrum. Dům umění byl zřízen v budově bývalé synagogy. V centru města byly vesnické ulice nahrazeny městskými a doplnily je pro toto období typické panelové domy, které vyrostly podél hlavních tříd a v západní části historického jádra. Roku 1984 bylo do současné lokality přemístěno autobusové nádraží.
Obyvatelstvo editovat
Počet obyvatel v posledních letech mírně klesá. V roce 2013 zde žilo 28 888 osob, o pět let později 27 492 lidí.
Kultura a pamětihodnosti editovat
Nejznámějšími budovami v Orosháze je muzeum Szántó Kovács Jánose, městská galerie. V bývalé vodárenské věži se nachází expozice věnovaná získávání vody pro město během jeho dějin.
V Orosháze existuje také muzeum motorismu.
Mezi památky patří také barokní evangelický kostel z konce 18. století. Jeho zvon byl do města přinesen spolu s prvními osadníky. Dále zde ve stejném stylu stojí kostel luteránský. V budově bývalé synagogy dnes sídlí Dům umění (maďarsky Művészetek háza).
Jižně od středu města leží Rágyánszkého arboretum, kde mimo jiné roste také Blahočet chilský.
Doprava editovat
Městem prochází hlavní železniční trať ze Segedína do Békéscsaby. Z ní odbočují z orosházského nádraží další tři tratě regionálního významu. Město má hlavní nádraží a kromě toho i zastávku na regionální trati s názvem Orosháza felső.
Orosházou prochází také silnice celostátního významu č. 47. Střed města obchází po obchvatu, vedením severním směrem.
Zdravotnictví editovat
V Orosháze stojí nemocnice.
Partnerská města editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Detailed Gazetteer of Hungary. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05]
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orosháza na Wikimedia Commons - Stránky města Orosháza
