Szentes
Szentes je město v Maďarsku, v župě Csongrád-Csanád, na jihu země, u hranic se Srbskem a Rumunskem. Rozkládá se 50 km severně od Segedína. V roce 2009 zde žilo 29 117 obyvatel. Je správním střediskem stejnojmenného okresu. Městem protéká rameno Tisy s názvem Kurca; samotná Tisa nicméně teče severojižním směrem pár kilometrů západně od města.
| Szentes | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°39′7″ s. š., 20°15′26″ v. d. |
| Stát |  Maďarsko |
  Szentes | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 353,2 km² |
| Počet obyvatel | 26 218 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 74,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Zoltán Ferenc Szabó (od 2019) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 63 |
| PSČ | 6600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
První písemná zmínka o sídle na místě dnešního Szentese pochází z roku 1332. Obec je uváděna pod latinským názvem Scenthus. Během tureckého vpádu sem přišla řada lidí z okolních vesnic, které byly vypáleny. Obyvatelé Szentese se účastnili Rákócziho povstání na počátku 18. století.
V roce 1709 zasáhla město epidemie moru, která si vyžádala asi tisícovku obětí. V roce 1715 bylo podle místních záznamů napočítáno celkem 230 rodin
V roce 1773 zde žilo 7249 obyvatel.
Po nějakou dobu byl i sídelním městem župy Csongrád (od roku 1830). V revolučním roce 1848 město odmítlo platit daně, které vyžadovali Habsburkové. Zhruba čtrnáct dní zde bylo přítomné císařské vojsko. Ve 20. letech 19. století mělo město 16 134 obyvatel (8277 mužů, 7857 žen); počet rodin 2979 a počet domů 2282. V druhé polovině 19. století zde byla postavena synagoga (otevřena roku 1872).
První železniční trať do města Szentes byla otevřena v roce 1887 mezi ním a Kunszentmártonem, další potom vznikla směrem do města Hódmezővásárhely v roce 1893 a nakonec byla ještě roku 1906 otevřena železnice do města Orosháza.
Szentes získal statut města v roce 1900. V roce 1947 se od něj odtrhly některé části a vytvořili novou obec Cserebökény, roku 1952 se oddělil Nagytők.
EkonomikaEditovat
Město je známé díky svým termálním lázním. Významnou roli v jeho ekonomice proto hraje turistický ruch, včetně například i konferenční turistiky. Historicky se zde nacházel závod na výrobu elektrických součástek.
ZajímavostiEditovat
Ve středu města stojí dvě velká náměstí; Kossuthovo náměstí (maďarsky Kossuth tér a Alžbětino náměstí (maďarsky Erzsébet tér). Místní kostely v centru města jsou zasvěceny sv. Anně (kostel svaté Anny) a sv. Mikulášovi (kostel sv. Mikuláše).
V Szentesi se nachází také 235 m vysoký televizní vysílač (maďarsky Szentesi tévétorony), který zajišťuje pokrytí komunikačními signály pro jih Maďarska. Místní radnice pochází z roku 1911 a navrhl ji architekt Alois Bohn. V bývalé budově synagogy dnes sídlí knihovna. V budově bývalého župního úřadu se nachází muzeum Józsefa Koszta.
Olympijský vítěz z roku 1936, Márton Lőrincz, daroval městu strom, dnes Olympijský dub.
V lokalitě Ecser se nachází pozůstatky středověkého kostela, který byl zničen během turecké okupace. Dnes jej obklopuje pole.
ŠkolstvíEditovat
V Szentesi se nachází pět středních škol, jednou z nich je Gymnázium Mihály Horvátha a jednou je potom odborná zahradnická škola.
Významné osobnostiEditovat
- Noémi Szécsi, maďarská spisovatelka
- Mihály Horváth (1809–1878), historik a teolog
ReferenceEditovat
- ↑ Detailed Gazetteer of Hungary. Dostupné online. [cit. 2022-12-16]
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Szentes na Wikimedia Commons
