Oltyně

	Oltyně
Základní informace
Charakter sídla	malá vesnice
Počet obyvatel	74 (2011)
Domů	42
Lokalita
PSČ	391 61
Obec	Opařany
Okres	Tábor
Katastrální území	Oltyně (4,37 km²)
Zeměpisné souřadnice	49°25′23″ s. š., 14°31′10″ v. d.
	Oltyně
Další údaje
Kód části obce	145157
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a částem obce.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oltyně (německy Woltin) je vesnice v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží 12 km západně od Tábora na rozbočení silnic I/19 (vede dále směr Milevsko) a I/29 (směr Písek). Patří pod obec Opařany spolu s dalšími místními částmi Hodušín, Nové Dvory, Olší, Podboří a Skrýchov u Opařan. V roce 2011 zde trvale žilo 74 obyvatel.^[1] Oltyňským rybníkem při severozápadním okraji vsi protéká Oltyňský potok.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378.^[2] Oltyně patřívala v dávné minulosti k hradu Příběnice. V polovině šestnáctého století se osada uvádí v seznamu bechyňského majetku. V roce 1551 Oltyni koupil Jindřich Hozlauer z Hozlaua, v roce 1560 zde jeho syn Kryštof nechal postavit tvrz. Poslední zmínka o tvrzi je pochází z roku 1790. Oltyňský statek koupil roku 1635 Jan Kryštof Neychyger z Oberneychynku a spojil ho se stádleckým majetkem. V roce 1859 se statek osamostatnil, když byl oddělen od stádleckého majetku. Majitel panství Josef Fellner z Feldeggu zde nechal postavit novorenesanční zámek.

ZámekEditovat

Zámek Oltyně je novorenesanční zámek, umístěný v anglickém parku a lese s bujnou vegetací. Atmosféru zámeckého panství utvářejí mohutné stromy, některé až 300 let staré. Původní obdélníková budova byla z části dřevěná, později bylo přistavěno pravé křídlo. Sňatkem Anny Fellner z Feldeggu s Janem Křižíkem (synem vynálezce Ing. Františka Křižíka) přešel zámek do držení rodu Křižíků.

V třicátých let 20. století byla v zámku škola – anglická dívčí kolej; v březnu roku 1953 zde byla otevřena Léčebna TBC a respiračních nemocí, později Léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2000 se (v rámci restitucí) stal majitelem zámku prapravnuk Františka Křižíka, Čechoameričan Jiří Bárta. Na podzim roku 2006 se manželé Bártovi rozhodli převážně zrekonstruovaný zámek opustit.^[zdroj?]

RodáciEditovat

František Peterka (26. dubna 1920 – 11. září 2007 v Soběslavi), český akademický malíř, grafik, ilustrátor, člen Sdružení Hollar

GalerieEditovat

Dům čp. 33
Pumpa
Pomník obětem 2. světové války
Cesta s domy

ReferenceEditovat

↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264.

[sldb2011-1] Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215.

[sldb2001-2] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264.

[1]

[2]