Olaf V.

norský král

Olaf V. (Alexander Edward Christian Frederik; 2. července 1903 Sandringham, Norfolk17. ledna 1991 Oslo) byl norským králem v letech 19571991. Po nástupu jeho otce na norský trůn byl přejmenován z Alexandra na Olafa. Byl teprve druhým norským králem od osamostatnění Norska v roce 1905.

Olaf V.
král norský
Portrét
Olaf V. Norský
Doba vlády21. září 195717. leden 1991
Úplné jménoOlaf - Alexander Edward Christian Frederik
Narození2. července 1903
Appleton House, Sandringham, Norfolk, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí17. ledna 1991 (ve věku 87 let)
Oslo, NorskoNorsko Norsko
PohřbenAkershus, Norsko
PředchůdceHaakon VII.
NástupceHarald V.
ManželkaMartha Švédská
PotomciRagnhild
Astrid
Harald
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecHaakon VII.
MatkaMaud z Walesu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

editovat
 
Olaf se svým otcem Haakonem VII.

Olaf se narodil 2. července 1903 jako Alexander Edward Christian Frederik v Appleton House v Sandringhamu, UK. Jeho matka byla britská princezna Maud z Walesu, dcera britského korunního prince Alberta Eduarda, který nastoupil na britský trůn po smrti své matky královny Viktorie v roce 1901 jako Eduard VII. Olafův otec byl původně dánský princ Carl. V roce 1905 se princ Carl stal norským králem, změnil si jméno na Haakon VII. a z prince Alexandra se stal norský korunní princ Olaf.

Olaf studoval na norské Vojenské akademii a poté na Balliol College v Oxfordu; po jejím skončení se stal důstojníkem norského námořnictva a pomáhal otci ve vládních záležitostech. Ve třiadvaceti letech poprvé zastupoval otce, když král vycestoval do zahraničí.

Princ se zajímal o umění, kulturu a literaturu, byl však i velmi sportovně nadaný, věnoval se plachtění, skokům i běhu na lyžích; největšího úspěchu dosáhl, když s plachetnicí Norna získal zlatou medaili v kategorii šestimetrových plachetnic na olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928.

Manželství a děti

editovat
 
Olaf a Martha v roce 1950

21. března 1929 se Olaf v Oslu oženil se svou sestřenicí, princeznou Marthou Švédskou. Martha se narodila 29. března 1901 jako dcera švédského prince Karla Švédského, vévody z Västergötlandu (18611951), a jeho manželky, dánské princezny Ingeborg (18781958). Korunní princezna Martha zemřela na rakovinu 5. dubna 1954, tři roky před nastoupením svého manžela na norský trůn.

Z manželství vzešli tři potomci: dvě dcery – Ragnhild (9. června 193016. září 2012) a Astrid (nar. 12. února 1932) a jeden syn, následník trůnu princ Harald (nar. 21. února 1937). Starší dcera Ragnhild se provdala za průmyslníka Erlinga Lorentzena, s nímž měla tři děti; rodina žila v brazilském Rio de Janeiro. Mladší dcera Astrid si vzala rozvedeného námořníka a olympionika Johana Martina Fernera, s nímž žije v Oslo a mají pět dětí.

Druhá světová válka

editovat

Za druhé světové války bylo Norsko napadeno Německem a Olaf společně se svým otcem odplul v červnu 1940 na palubě těžkého křižníku HMS Devonshire z Tromsø do londýnského exilu,[1] kde organizoval „svobodné“ jednotky. Jeho manželka a děti zatím byly ve Švédsku a poté v USA. Celá rodina se vrátila zpět do Norska po skončení války v roce 1945. Olaf připlul do Osla v rámci operace Kingdom 13. května 1945 na palubě rychlé minonosky HMS Apollo.[2]

Olaf nastoupil na trůn 21. září 1957 po smrti svého otce Haakona VII. pod jménem Olaf V., ale na rozdíl od svého otce nebyl korunován, pouze požehnán v katedrále v Trondheimu. Nový král byl vdovcem a během prvních let jeho vlády ho při oficiálních příležitostech doprovázela jeho mladší dcera, princezna Astrid.

Král, velmi populární už od svého příjezdu do Norska, byl nazýván králem lidu (Folkekongen); choval se prostě a spíše jako měšťan než jako monarcha, řídil sám své auto, často se procházel po Oslu bez doprovodu ochránců.

V roce 1985 založil Norský řád za zásluhy.

V červenci 1990 byl stižen mozkovou mrtvicí a princ Harald převzal vládu jako regent. Třebaže jeho rekonvalescence zdárně pokračovala, zemřel půl roku nato 17. ledna 1991; příčinou smrti byl srdeční infarkt (podle některých pramenů ji měly uspíšit neblahé zprávy o událostech v Perském zálivu). Byl posledním žijícím vnukem anglického krále Eduarda VII. a královny Alexandry.

Tituly a vyznamenání

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Olafa V..

Zajímavost

editovat
  • Na jeho počest nazval norský polárník Roald Amundsen při své úspěšné výpravě k jižnímu pólu v roce 1911 pobřeží a hory v Antarktidě - Pobřeží prince Olafa a Hory prince Olafa
  • v roce 1961 získal cenu Fridtjofa Nansena za činnost ve prospěch uprchlíků; v roce 1973 byl u příležitosti svých 70. narozenin oceněn nejvyšším státním norským vyznamenáním, Medailí za velké občanské zásluhy
  • jeho vášeň a přínos pro lyžování byla v roce 1968 oceněna Medailí Holmenkollen
  • 17. prosince 2005 byl v anketě norské televize NRK vyhlášen Norem 20. století

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Frederik VIII.
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Haakon VII.
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Karel XV.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Luisa Švédská
 
 
 
 
 
 
Frederik Nizozemský
 
 
Luisa Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Luisa Pruská
 
'Olaf V.'
 
 
 
 
 
Ernest I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Maud z Walesu
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olav V of Norway na anglické Wikipedii.

  1. MASON, Geoffrey B. SERVICE HISTORIES of ROYAL NAVY WARSHIPS in WORLD WAR 2: HMS DEVONSHIRE - County-type Heavy Cruiser [online]. naval-history.net, rev. 2010-10-08 [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. NICHOLSON, Arthur. Very Special Ships: Abdiel Class Fast Minelayers of World War Two. Barnsley: Seaforth Publishing, 2015. ISBN 978-1-84832-235-6. S. 176 a 177. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Isabelle Bricardová - Monarchie moderní Evropy

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Haakon VII.
  Norský král
19571991
  Nástupce:
Harald V.