Luisa Hesensko-Kasselská
Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu – 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863–1898.
Luisa Hesensko-Kasselská | |
---|---|
královna dánská | |
Luisa Hesensko-Kasselská | |
Doba vlády | 1863 – 1898 |
Úplné jméno | Luisa Vilemína Bedřiška Marie Karolína Augusta Julie Hesensko-Kasselská |
Tituly | vévodkyně šlesvicko-holštýnská a sasko-lauenburská |
Narození | 7. září 1817 Kassel |
Úmrtí | 29. září 1898 palác Bernstorff v Gentofte |
Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
Předchůdce | Karolina Amálie Augustenburská |
Nástupce | Luisa Švédská |
Sňatek | 24. dubna 1842 |
Manžel | Kristián IX. |
Potomci | Frederik Alexandra Vilém Marie Sofie Dagmar Thyra Valdemar |
Dynastie | Hesenští |
Otec | Vilém Hesensko-Kasselský |
Matka | Luisa Šarlota Dánská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPůvod, mládí
editovatNarodila se jako dcera hesenského lankraběte Viléma Hesensko-Kasselského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání.
Manželství, potomci
editovat24. dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.
Z manželství se narodilo šest potomků:
- Frederik (3. června 1843 – 14. května 1912), budoucí dánský král Frederik VIII., ⚭ 1869 Luisa Švédská (31. října 1851 –20. března 1926)
- Alexandra (1. prosince 1844 – 20. listopadu 1925) ⚭ 1863 princ Eduard (9. listopadu 1841 – 6. května 1910), budoucí král Spojeného království Velké Británie a Irska a britských dominií a císař Indie
- Vilém (24. prosince 1845 – 18. března 1913), budoucí řecký král Jiří I. Řecký, ⚭ 1867 velkokněžna Olga Konstantinovna Romanovová (3. září 1851 –18. června 1926)
- Marie Sofie Dagmar (26. listopadu 1847 – 13. října 1928) po sňatku přijala jméno Marie Fjodorovna, ⚭ 1866 velkokníže Alexandr (10. března 1845 – 1. listopadu 1894), budoucí ruský car Alexandr III.
- Thyra (29. září 1853 – 26. února 1933), ⚭ 1878 Ernest Augustus Hannoverský (21. září 1845 – 14. listopadu 1923), korunní princ hannoverský, dědic Brunšviku, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale
- Valdemar (27. října 1858 – 14. ledna 1939), ⚭ 1885 Marie Orleánská (13. ledna 1865 – 4. prosince 1909), francouzská princezna
Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.
Skandál na dánském dvoře
editovatTěžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841–1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871–1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.
Následnictví dánského trůnu
editovatNásledník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak Luisa Hesensko-Kasselská byla pravnučkou Frederika V. (vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka.
Královna Luisa zemřela 29. září roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Vývod z předků
editovatVilém VIII. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Fridrich II. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská | ||||||||||||
Fridrich Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Jiří II. | ||||||||||||
Marie Hannoverská | ||||||||||||
Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Vilém Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Karel Nasavsko-Usingenský | ||||||||||||
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský | ||||||||||||
Kristiána Vilemína Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
Karolina Nasavsko-Usingenská | ||||||||||||
Karel Reinhard Leiningenso-Dachsbursko-Falkenbursko-Heidesheimský | ||||||||||||
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská | ||||||||||||
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim a Assenheim | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Kristián VI. | ||||||||||||
Frederik V. | ||||||||||||
Žofie Magdalena Braniborská | ||||||||||||
Frederik Dánský | ||||||||||||
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
Juliana Marie Brunšvická | ||||||||||||
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Luisa Šarlota Dánská | ||||||||||||
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská | ||||||||||||
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiza Hessen-Kassel na polské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hesensko-Kasselská na Wikimedia Commons
- (anglicky) Jak král Kristián IX. ke království přišel.
- http://thepeerage.com/p10088.htm#i100873
- Luisa Hesensko-Kasselská na stránkách genealogy.euweb
Dánská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karolina Amálie Augustenburská |
1863–1898 Luisa Hesensko-Kasselská |
Nástupce: Luisa Švédská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně (spory o titul) | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karolina Amálie Augustenburská |
1863–1864 (Adléta z Hohenlohe-Langenburgu) Luisa Hesensko-Kasselská |
Nástupce: připojení vévodství k pruskému království |
Lauenburská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karolina Amálie Augustenburská |
1863–1864 Luisa Hesensko-Kasselská |
Nástupce: Augusta Sasko-Výmarská |
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská (spory o titul) | ||
---|---|---|
Předchůdce: – |
1864–1898 s (Adelaidou z Hohenlohe-Langenburgu, 1864–1880) Luisa Hesensko-Kasselská |
Nástupce: (Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská) Luisa Švédská |