Luisa Hesensko-Kasselská

dánská královna

Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 18631898.

Luisa Hesensko-Kasselská
královna dánská
Portrét
Luisa Hesensko-Kasselská
Doba vlády18631898
Úplné jménoLuisa Vilemína Bedřiška Marie Karolína Augusta Julie Hesensko-Kasselská
Titulyvévodkyně šlesvicko-holštýnská a sasko-lauenburská
Narození7. září 1817
Kassel
Úmrtí29. září 1898
palác Bernstorff v Gentofte
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceKarolina Amálie Augustenburská
NástupceLuisa Švédská
Sňatek24. dubna 1842
ManželKristián IX.
PotomciFrederik
Alexandra
Vilém
Marie Sofie Dagmar
Thyra
Valdemar
DynastieHesenští
OtecVilém Hesensko-Kasselský
MatkaLuisa Šarlota Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Původ, mládí

editovat

Narodila se jako dcera hesenského lankraběte Viléma Hesensko-Kasselského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání.

 
Královna Luisa (uprostřed) se svou dcerou Alexandrou, pozdější britskou královnou (vpravo), a vnučkou Luisou, vévodkyní z Fife, britskou Princess Royal (vlevo) (1893).

Manželství, potomci

editovat

24. dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.

Z manželství se narodilo šest potomků:

Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.

Skandál na dánském dvoře

editovat

Těžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III., byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841–1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871–1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.

Následnictví dánského trůnu

editovat

Následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak Luisa Hesensko-Kasselská byla pravnučkou Frederika V. (vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka.

Královna Luisa zemřela 29. září roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karel Nasavsko-Usingenský
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
 
 
 
 
Kristiána Vilemína Sasko-Eisenašská
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karel Reinhard Leiningenso-Dachsbursko-Falkenbursko-Heidesheimský
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Polyxena ze Solms-Rödelheim a Assenheim
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
Kristián VI.
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
Frederik Dánský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Juliana Marie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Kristián Ludvík II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Gustava Karolina Meklenbursko-Střelická
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Šarlota Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiza Hessen-Kassel na polské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Dánská královna
 
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631898
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Luisa Švédská
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
(spory o titul)
 
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631864
(Adléta z Hohenlohe-Langenburgu)
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
připojení vévodství k pruskému království
Lauenburská vévodkyně
 
Předchůdce:
Karolina Amálie Augustenburská
18631864
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
Augusta Sasko-Výmarská
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská
(spory o titul)
 
Předchůdce:
18641898
s (Adelaidou z Hohenlohe-Langenburgu, 1864–1880)
Luisa Hesensko-Kasselská
Nástupce:
(Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská)
Luisa Švédská