Otevřít hlavní menu

Těžký křižník

typ křižníku
Japonský těžký křižník Maja

Těžký křižník je označení pro válečné lodě, po londýnské dohodě z r. 1930 vyzbrojené děly ráže 155 - 203 mm, výtlakem do 10 000 tun, bez ohledu na rozměry a pancéřování. Jejich úkolem bylo doprovázet bitevní lodě, popř. je v samostatných svazech nahrazovat. První těžké křižníky se objevily v Británii během první světové války (třída Hawkins), ale formálně se označení „těžký křižník“ začalo používat až v roce 1930. Těžké křižníky postupně nahrazovaly starší typ křižníku, a to pancéřový křižník.

Nejčastější výzbrojí bylo 6 až 10 děl ráže 203 mm a mnoho děl menší ráže. Také torpédomety (kromě amerických lodí) a hydroplány. Japonská třída Mogami byla zpočátku vyzbrojena děly ráže 155 mm a zařazena mezi lehké, aby splňovala podmínky Londýnské dohody, mezi těžké se zařadila po přezbrojení na děla ráže 203 mm v roce 1940.

Přestože těžké křižníky výzbrojí nepřekonaly bitevní lodě a pro jiné úkoly byly příliš těžké, sehrály během 2. světové války důležitou roli. Po válce jejich význam klesl a z loďstev začaly být vyřazovány.

Příklady těžkých křižníkůEditovat

Francie (Marine Nationale)Editovat

Itálie (Regia Marina)Editovat

Japonsko (Japonské císařské námořnictvo)Editovat

Německo (Kriegsmarine)Editovat

Třída Admiral Hipper patřila výtlakem mezi největší, ale výzbrojí (8 děl ráže 203 mm) patřila k průměru. Pro bojové akce prováděné německou Kriegsmarine se příliš nehodila. Z celkem pěti rozestavěných jednotek převzalo námořnictvo tři - Admiral Hipper (který šel ke dnu koncem války v přístavu, kde ho zastihlo spojenecké letectvo), Prinz Eugen (ten válku „přežil“ a byl vydán Američanům jako válečná kořist) a Blücher (jeho kariéra byla krátká, ještě nehotový byl nasazen do akce proti Norsku a potopen v Oslofjordu). Další dvě rozestavěné jednotky byly Lützow, který byl odprodán jako rozestavěný Sovětskému svazu (nebyl nikdy dostavěn, přesto se provizorně vystrojen účastnil obrany Leningradu pod jménem Tallin) a Seydlitz, o kterém Hitler těsně před dokončením rozhodl, že bude přestavěn na letadlovou loď. Výsledek je nasnadě, Kriegsmarine nedostala ani letadlovou loď, ani křižník.

Mezi těžké křižníky je rovněž řazena i třída Deutschland. Původně označovaná za pancéřové lodě, všeobecně známější jako Kapesní bitevní lodě. Obsažena sem byla proto, že to byla kategorie jí nejbližší, i když řazení mezi křižníky je diskutabilní. Rychlostí značně zaostávala a naopak hlavní výzbrojí (6 děl ráže 280 mm) značně překračovala všechny limity pro těžké křižníky. Patřily sem tři jednotky - Deutschland (v roce 1940 přejmenovaný na Lützow), Admiral Scheer a Admiral Graf Spee. Prvním dvěma jmenovaným se staly osudné nálety Spojenců na německé přístavy koncem války, posledně jmenovaný byl naopak první těžkou válečnou lodí, kterou Německo ve válce ztratilo - zapojil se hned v září do korzárské války v jižním Atlantiku, ale nakonec byl dopaden britskou eskadrou (těžký a dva lehké křižníky), uprchl do Montevidea a když se šance na únik vytratila, tak kapitán sám vydal rozkaz k potopení lodi před přístavem.

Spojené království (Royal Navy)Editovat

Spojené státy americké (US Navy)Editovat

Externí odkazyEditovat