Torpédomet

Torpédomet je zařízení pro vypouštění torpéd v horizontálním směru. Zpravidla má podobu dutého válce, do něhož se umístí torpédo. Torpédomet je umístěn na válečném plavidle. Podle způsobu montáže lze rozlišit nadhladinový a podhladinový torpédomet. Zvláštním případem umístění (dnes už nepoužívaným) je torpédomet umístěný v pobřežní torpédové baterii.

Dva jednohlavňové torpédomety na palubě německého torpédového člunu Kranich (třída Jaguar)

Torpédo vypuštěné z francouzské bitevní lodi

Plavidlo si buďto může vézt náhradní torpéda a po výstřelu torpédomet znovu nabít, nebo je odkázáno na setkání se zásobovacím plavidlem či návrat do přístavu.

Podhladinový torpédomet editovat

Torpédovna na francouzské ponorce Le Redoutable se čtyřmi torpédomety. Horní nalevo je otevřený, napravo je nabíjeno torpédo (L4 nebo L5).

Podhladinový torpédomet je určený k vypuštění torpéda pod hladinou. Před vypuštěním torpéda musí být torpédomet zaplaven a tak vyrovnán tlak v torpédometu s tlakem vody v dané hloubce. V současnosti se toto řešení používá zejména na ponorkách, ale dříve (např. ještě za 1. sv. války) byly podhladinovými torpédomety vybaveny i velké válečné lodě (např. německé bitevní křižníky měly čtyři 50cm torpédomety: po jednom na přídi a zádi a na bocích pod čarou ponoru). Podhladinový torpédomet je pevně uchycen a míří se celým plavidlem.

Podhladinové torpédomety ponorek mohou kromě různých druhů torpéd (neřízené, samonaváděcí, dálkově řízené) vypouštět i miny a protilodní či protizemní řízené střely. Například BGM-109 Tomahawk (při použití vypouštěcí kapsle), SM-39 Exocet, či UGM-84 Harpoon.

Na ponorkách bývaly torpédomety umístěny na přídi a někdy i na zádi. U moderních ponorek se torpédomety umisťují šikmo na bocích a příď je vyhrazena sonaru.

Nadhladinový torpédomet editovat

Americký torpédoborec USS Bullard (DD-660) nese dva pětihlavňové torpédomety: jeden mezi komíny a druhý za druhým komínem

Nadhladinový torpédomet je umístěn na palubě válečné lodi a torpédo je z něj vymrštěno tlakem stlačeného vzduchu. Torpédomet může být pevně uchycen a míří se pak celým plavidlem (např. německé S-booty), nebo může být montován jako otočný (ať už jedno- či vícehlavňový).

Do 2. sv. války byly torpédomety umístěny i na bitevních lodích i když zvyšující se dostřel děl hlavní ráže učinil nasazení torpéd z bitevních lodí nepravděpodobným. I u lehčích jednotek byly torpédomety demontovány, aby uvolnily místo například silnější protiletadlové výzbroji. Oba japonské torpédové křižníky Kitakami a Ói (přestavěné z lehkých křižníků v roce 1941) – každý nesl 40 torpédometů (10xIV) ráže 533 mm – byly v roce 1942 přestavěny na rychlé transportéry a torpédová výzbroj zredukována na 24 hlavní (6xIV).

Někdy je ale zvolen i jiný způsob vypuštění torpéda než torpédometem. Například italské torpédové čluny MAS nesly torpéda na palubě a před použitím je jednoduše shodily do vody vedle člunu. Sovětské torpédové čluny G-5 zase torpéda vypouštěly tak, že je spustily ze skluzavky na zádi člunu do brázdy za lodí. Ani letadla nepoužívají torpédomety, ale torpéda přímo shazují.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Torpedo tube na anglické Wikipedii.

Literatura editovat

BRANFILL-COOK, Roger. Torpedo: The Complete History of the World's Most Revolutionary Naval Weapon. Barnslay: Seaforth Publishing, 2014. ISBN 978-1-84832-215-8. Kapitola Part II: Torpedo Launchers and Delivery Systems, s. 78 až 144. (anglicky)

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu torpédomet na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo torpédomet ve Wikislovníku
(anglicky)21-Inch Submerged Torpedo Tubes — americký poválečný manuál