Torpédoborec

typ válečné lodě

Torpédoborec je rychlá a obratná válečná loď se silnou raketovou, hlavňovou a torpédovou výzbrojí, určená k plnění mnoha různorodých úkolů. Jeho hlavním úkolem je vedení boje s letadly, ponorkami a hladinovými loděmi protivníka na otevřeném moři. Slouží též jako doprovod velkých lodí floty nebo bojové skupiny.

Americký torpédoborec USS Winston S. Churchill třídy Arleigh Burke

Český výraz „torpédoborec“ bývá často považován za zastaralý s vysvětlením, že současné torpédoborce torpéda téměř nepoužívají. Nicméně tento výraz nemá s torpédovou výzbrojí mnoho společného, jde o český významový ekvivalent původního anglického „torpedo-boat destroyer“ (doslova „ničitel torpédových člunů“), jež bylo časem zkráceno na jednoduché „destroyer“.

Vznik editovat

 
HMS Havock (třída Havock) byl první torpedo-boat destroyer přijatý do služby
 
Japonský torpédoborec Ikazuči třídy Fubuki v roce 1933

Torpédoborec původně vznikl na konci 19. století jako účinný prostředek proti rychlým torpédovkám a torpédovým člunům. Ve druhé světové válce se mnohem více uplatnil při boji s ponorkami, letadly i lehkými křižníky nepřítele a patřil mezi nejaktivnější hladinové jednotky.

Raketové torpédoborce editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Raketový torpédoborec.

Již za druhé světové války lze sledovat trend omezování torpédové výzbroje torpédoborců (např. demontáž zadních torpédometů na torpédoborcích americké třídy Allen M. Sumner) a naopak posilování protiletadlové výzbroje (zejména u jednotek působících v Pacifiku, kde bylo třeba čelit četným leteckým útokům a v poslední fázi války též sebevražedným útokům kamikaze). Po druhé světové válce navíc došlo k rozmachu raketové techniky a torpédomety z torpédoborců mizí úplně (současné torpédoborce mají zpravidla jenom protiponorkové torpédomety). V SSSR pod vlivem nadšení z raketové výzbroje vznikají torpédoborce, které mají i značně omezenou hlavňovou výzbroj (viz Projekt 56M Kildin, Projekt 57 Kanin a Projekt 61 Kašin) a i v dalších zemích je hlavňová vyzbroj omezována a nahrazována víceúčelovými kanony (americká třída Spruance: 2x 127mm L/54 Mark 45, britský Type 42: 1x 114mm L/55 Mark 8).

Výtlak současných torpédoborců se pohybuje v rozmezí od 4 000 do 16 000 tun. Vzhledem k neustále rostoucím nákladům na zbraňové elektronické systémy je tento druh válečných lodí v poslední době zatlačován do pozadí a počet států, které plánují jejich další stavbu, rychle klesá.

Torpédoborce jsou v současnosti ve výzbroji mnoha námořnictev světa a v mnohých z nich představují nejtěžší jednotky. V námořních silách některých rozvojových i vyspělých zemí slouží starší lodě, které byly vyřazeny námořními velmocemi jako zastaralé. Noví uživatelé tyto dost staré torpédoborce modernizují a lze předpokládat, že budou sloužit ještě hodně dlouho. Mezi státy, které mají staré torpédoborce ve výzbroji, patří mimo jiné: Řecko, Turecko, Brazílie, Chile, Pákistán či Tchaj-wan.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Destroyer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat