Třída Hawkins

třída britských těžkých křižníků

Třída Hawkins byla třída těžkých křižníků postavených pro Britské královské námořnictvo v letech 19161925. Křižníky byly rozestavěny během první světové války, dokončeny ale byly až po jejím skončení (HMS Vindictive přestavěna na letadlovou loď). Jeden ztroskotal ve 20. letech a ostatní byly nasazeny v druhé světové válce, přičemž jeden byl za války ztracen. Zbylá trojice byla po skončení bojů sešrotována.

Třída Hawkins
HMS Hawkins
HMS Hawkins
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Typ těžký křižník
Lodě 5
Osud 1 ztroskotal
1 potopen
3 vyřazeny
Nástupce třída Kent
Technické údaje
Výtlak 9800 t (standardní)
Délka 184,5 m
Šířka 19,8 m
Ponor 6,2 m
Pohon 4 turbínová soustrojí
10 parních kotlů
60 000 shp
Rychlost 30 uzlů
Posádka 690
Výzbroj Frobisher (1924):
7× 190mm kanón (7×1)
10× 76mm kanón (10×1)
2× 40mm kanón (2×1)
6× 533mm torpédomet

Effingham (1938):
9× 152mm kanón (9×1)
4× 102mm kanón (4×1)
12× 12,7mm kulomet (3×4)
4× 533mm torpédomet

Hawkins (1942):
7× 190mm kanón (7×1)
4× 102mm kanón (4×1)
10× 40mm kanón (2×4, 2×1)
20mm kanón (7×1)
Pancíř boky 51–76 mm
paluby 38 + 38 mm

StavbaEditovat

 
Schéma uspořádání výzbroje

Konstrukční práce na této třídě byly zahájeny roku 1915. Rozestavěna byla pětice lodí, pojmenovaných HMS Hawkins, HMS Raleigh, HMS Frobisher, HMS Effingham a HMS Cavendish. První byl dokončen v letech 1919–1920 a druhý pár v letech 1924–1925. Poslední křižník byl dokončen 21. září 1918 jako letadlová loď a zařazen do služby jako HMS Vindictive.

KonstrukceEditovat

 
Vindictive jako letadlová loď

Základní výzbroj křižníků Hawkins a Raleigh představovalo sedm 190mm kanónů, deset 76mm kanónů, dva 40mm kanóny a šest 533mm torpédometů. V případě, později dokončených, křižníků Frobisher a Effingham byla výzbroj mírně odlišná. Tvořilo ji sedm 190mm kanón, tři 102mm kanóny, dva 40mm kanóny a šest 533mm torpédometů. Pancéřovou ochranu tvořil boční pancéřový pás o síle 51–76 mm a dvojice pancéřových palub o síle 38 + 38 mm. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová soustrojí a deset parních kotlů. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.

V roce 1930 byly křižníky Hawkins, Frobisher a Effingham, na základě Londýnských dohod, odzbrojeny. Jejich opětovné zařazení do služby vyvolalo až rostoucí napětí v předválečné Evropě. Effingham byl modernizován roku 1938, Hawkins v roce 1940 a konečně Frobisher v roce 1942. Výzbroj každého plavidla byla po znovuvyzbrojení odlišná a během války byla dále zesilována její protiletadlová složka.

Operační službaEditovat

 
Raleigh po ztroskotání

Všechny křižníky byly dokončeny až po skončení války. Raleigh byl ztracen 8. srpna 1922 po najetí na pobřežní skaliska v oblasti Labradoru. Loď byla odepsána a postupně rozebrána. Hawkins, Frobisher a Effingham bojovaly v druhé světové válce. V prvních dázích války byl ztracen Effingham, který 18. května 1940 během Norského tažení najel poblíž Bodø na skaliska a byl potopen britským torpédoborcem HMS Matabele. Hawkins a Frobisher válku přečkaly a byly po ní sešrotovány. Vindictive sloužil v letech 1937–1946 jako cvičná loď a poté byl sešrotován.

LiteraturaEditovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat