Oběti druhé světové války

seznam na projektech Wikimedia

Druhá světová válka byla nejkrvavějším konfliktem v lidských dějinách. V tomto konfliktu bylo zabito kolem 60 milionů lidí. Tabulka níže poskytuje přehled o počtu padlých.

Mrtvá těla amerických vojáků na pobřeží atolu Tarawa na Gilbertových ostrovech

Celkové ztráty editovat

 
Ruka trčící z rozvalin jednoho z protiletadlových krytů po náletu na Drážďany.

Celkové ztráty na životech způsobené druhou světovou válkou představují více než 72 milionů lidí. Civilní oběti představují asi 47 milionů, včetně asi 20 milionů lidí, kteří zemřeli během války v důsledku hladu a nemocí, a to včetně 6 milionů obětí židovského holocaustu. Vojenské ztráty představují asi 25 milionů, včetně 5 milionů válečných zajatců. Spojenci ztratili asi 61 milionů lidí, státy Osy ztratily 11 milionů. (Ztráty zemí, které původně bojovaly společně s zeměmi Osy a později přešly na stranu spojenců, jsou započítány mezi ztráty Spojenců, nezávisle na tom, kdy je utrpěly.) Rozdíly ve ztrátách mezi jednotlivými zeměmi zapříčinilo několik faktorů, jako byla vojenská připravenost, zločiny proti lidskosti, ekonomické přípravy a celkový stupeň technického rozvoje.

Nejasnost přesného počtu obětí editovat

 
Tabulka počtu obětí války.

Statistiky obětí druhé světové války se v závislosti na zdroji výrazně liší. Nejoptimističtější odhady hovoří o 50 milionech, ty nejhorší o více než 70 milionech mrtvých. Zdroje použité v tomto článku pocházejí ze současných odhadů. Důležité byly zejména výzkumy v Rusku po pádu bolševismu, které vrhly na ztráty v Sovětském svazu nové světlo. Ty podle současných představ odhadují na 26,6 milionů mrtvých v Sovětském svazu.[1] Někteří autoři však zpochybňují přesnost počtu zejména civilních obětí, které byly pouze odhadovány z nepřesných informací o rozdílech v počtu obyvatel mnoho let před válkou a po ní.

Historici v postkomunistickém Polsku odhadují ztráty etnických Poláků a Židů mezi 4,9 milionů[2] a 5,6 miliony.[3] Kontroverze a polemiky vedly ke vzniku veřejné databáze obsahující informace o lidech zavražděných, padlých nebo jinak poškozených druhou světovou válkou v Polsku. V roce 2006 zahájil Ústav národní paměti (IPN) a polské ministerstvo kultury program „Osobní ztráty a oběti represí pod německou okupací“, jehož cílem bylo přesně odhadnout a dokumentovat skutečný počet polských obětí německého nacismu v letech 1939–1945 v Německem okupovaném Polsku. K 29. 6. 2021 se v databázi nachází 5,153,527 zápisů obětí, ze kterých 4,647,298 se podařilo identifikovat dle jména a příjmení a u 506,229 se nepodařilo prozatím jméno a příjmení zjistit.[4] Zjistit přesný počet obětí 76 let po válce je velmi těžký úkol s ohledem na to, že mnoho pamětníků již nežije a během masakrů páchaných Němci byly vražděny celé rodiny a nepřežil nikdo, kdo by o zavražděných mohl podat svědectví. Ze stejných důvodů je problém dohledat jména k obětem, jejichž usmrcení byla svědkem osoba, která oběti neznala.

Historik zabývající se německou armádou Dr. Rüdiger Overmans publikoval v roce 2000 studii, která odhaduje počet padlých a pohřešovaných Němců ve válce na 5,3 miliony.

Počet padlých Britského společenství je založen na výzkumu organizace CWGC. Ta uvádí ztráty 12 milionů lidí v důsledku válkou způsobeného hladu v Číně, Indonésii, Indočíně a Indii, což se však do ztrát způsobených válkou často nezapočítává.

Ztráty jednotlivých zemí editovat

 
Graf znázorňující podíl ztrát jednotlivých stran
 
Ztráty na evropských bojištích, porovnání východní a západní fronty

Ztráty během druhé světové války byly mezi jednotlivými bojujícími stranami rozloženy neúměrně. To se týká zejména civilních obětí. Následující tabulka podává informace o ztrátách v jednotlivých zemích, počtu jejich obyvatel na počátku války a celkovém procentuálním počtu ztrát v poměru k obyvatelstvu.

Stát / Území Počet obyvatel 1939 Počet padlých vojáků Civilní oběti Oběti židovského holocaustu Oběti celkem % obětí z populace
Albánie 1 100 000 28 000 200 28 200 2,56%
Austrálie 7 000 000 40 400 100 40 500 0,58%
Barma 17 500 000 60 000 60 000 0,34%
Belgie 8 400 000 12 100 52 000 24 000 88 100 1,05%
Brazílie 41 500 000 1 000 1 000 2 000 0,00%
Bulharsko 6 300 000 22 000 22 000 0,35%
Bělorusko 9 000 000 800 000 3 000 000 33%
Československo 10 400 000[5][6] 25 000 63 000 277 000 365 000[7] 3,51 %
Čína 530 000 000 3 000 000 7 000 000 10 000 000 1,89%
Dánsko 3 800 000 1 300 1 800 100 3 200 0,08%
Estonsko 1 100 000 35 000[8] 40 000[8] 1 000[9] 76 000 6,9%
Etiopie 14 100 000 5 000 200 000 205 000 1,45%
Filipíny 16 400 000 57 000 90 000 147 000 0,9%
Finsko 3 700 000 95 000 2 000 97 000 2,62%
Francie 41 700 000 212 000 267 000 83 000 562 000 1,35%
Francouzská Indočína 24 600 000 1 000 000 1 000 000 4,07%
Indie 386 000 000 87 000 1 500 000 1 587 000 0,41%
Indonésie 70 500 000 4 000 000 4 000 000 5,67%
Irák 3 700 000 1 000 1 000 0,03%
Írán 14 000 000 200 200 0,00%
Irsko 4 250 000 100 100 0,00%
Island 120 000 200 200 0,17%
Itálie 43 800 000 306 400 145 100 8 000 459 500 1,05%
Japonsko 72 000 000 2 000 000 600 000 2 600 000 3,61%
Jižní Afrika 10 300 000 11 900 11 900 0,12%
Jugoslávie 15 400 000 446 000 514 000 67 000 1 027 000 6,67%
Kanada 11 300 000 45 300 45 300 0,4%
Korea 23 400 000 60 000 60 000 0,26%
Litva 2 500 000 212 000 141 000 353 000 14,12%
Lotyšsko 2 000 000 147 000 80 000 227 000 11,35%
Lucembursko 300 000 1 000 1 000 2 000 0,67%
Maďarsko 9 200 000 300 000 80 000 200 000 580 000 6,3%
Malajsie 5 500 000 100 000 100 000 1,82%
Malta 300 000 1 500 1 500 0,5%
Mongolsko 700 000 300 300 0,04%
Německo 69 300 000 5 500 000 1 840 000 160 000 7 500 000 10,82%
Newfoundland 300 000 1 000 100 1 100 0,37%
Nizozemsko 8 700 000 7 900 92 000 106 000 205 900 2,37%
Norsko 2 900 000 3 000 5 800 700 9 500 0,33%
Nový Zéland 1 600 000 11 900 11 900 0,74%
Polsko 34 800 000 240 000[10] 5 360 000[11] 3 000 000 5 600 000[3] 16,07%
Portugalský Timor 500 000 55 000 55 000 11,0%
Rakousko 7 000 000 45 000 65 000 110 000 1,57%
Rumunsko 19 900 000 316 000 56 000 469 000 841 000 4,23%
Řecko 7 200 000 20 000 209 000 71 000 300 000 4,17%
Singapur 700 000 50 000 50 000 7,14%
Sovětský svaz 168 500 000 9 800 000 15 500 000 1 000 000 26 300  000 13,77%
Španělsko 25 500 000 4 500 4 500 0,02%
Thajsko 15 300 000 5 600 5 600 0,04%
Tichomořské ostrovy 1 900 000 57 000 57 000 3,0%
USA 132 000 000 407 300 11 200 418 500 0,32%
Spojené království 47 800 000 382 600 67 800 450 400 0,94%
Celkem 1 971 470 000 23 856 700 37 026 700 5 754 000 66 637 400 3,17%

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků World War II casualties na anglické Wikipedii a Obete druhej svetovej vojny na slovenské Wikipedii.

  1. Podíl Ruska na válečném úsilí a obětech. Reflex [online]. 11. května 2015. Dostupné online. 
  2. Poláci dodnes počítají své oběti druhé světové války. Reflex [online]. 1. února 2017. Dostupné online. 
  3. a b Wojciech Materski and Tomasz Szarota. Polska 1939–1945. Straty osobowe i ofiary represji pod dwiema okupacjami. Institute of National Remembrance (IPN) Warszawa 2009 ISBN 978-83-7629-067-6, s. 9
  4. Archivovaná kopie. www.straty.pl [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-21. 
  5. Archivovaná kopie. galaktis.cz [online]. [cit. 2012-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-05. 
  6. Archivovaná kopie. ksl.wz.cz [online]. [cit. 2012-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-02. 
  7. Ročenka odbojárov 2006, Slovenský zväz protifašistických bojovníkov, Bratislava, 2005, s. 1, ISBN 978-80-968005-8-2.
  8. a b KANGILASKI, Jaak; KASK, Virve; KUKK, Kalev, et al. Valge raamat eesti rahva kaotustest okupatsioonide läbi. Tallinn: Eesti Entsüklopeediakirjastus, 2005. Dostupné online. ISBN 9985-70-19-4-1. S. 41–42. (estonsky) 
  9. Archivovaná kopie. www.eja.pri.ee [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02. 
  10. Gniazdowski, Mateusz. Losses Inflicted on Poland by Germany during World War II. Assessments and Estimates—an Outline The Polish Quarterly of International Affairs, 2007, (140,000 příslušníků regulérní armády a 100,000 členů odboje)
  11. v tom 3.000.000 polských Židů a 2.360.000 západoslovanských Poláků

Externí odkazy editovat