Nová věcnost
Nová věcnost (něm. Neue Sachlichkeit, angl. New Objectivity) je označení pro umělecký směr v malířství, fotografii, literatuře, filmovém umění a architektuře, který byl důležitý zejména v Německu ve 20. letech 20. století. Termín vytvořil kritik Gustav Friedrich Hartlaub po retrospektivní výstavě v Mannheimu roku 1925. Nová věcnost je z hlediska dějin umění spojovacím článkem mezi expresionismem (ze kterého vyrůstala a vůči kterému se zároveň vymezovala), dadaismem a surrealismem. Měla velký vliv na socialistický realismus. Nová věcnost oproti subjektivistickým směrům od radikálního expresionismu až po kubismus vyzdvihla význam objektu. Její vývoj byl přerušen nástupem nacismu roku 1933.
Nová věcnost ve výtvarném umění
editovatNěmecko
editovatNová věcnost ve fotografii
editovatNová věcnost se řadí do světové meziválečné avantgardy. Tvůrcem programu v Evropě byl Albert Renger-Patzsch. Ve fotografii nové věcnosti se přestaly používat ušlechtilé tisky, došlo k funkčnímu využívání světla, tonality, ohniskové vzdálenosti a úhlu záběru. Werner Gräff vydal v roce 1929 knihu Přichází nový fotograf (Es kommt der neue Fotograf), kde publikoval typické fotografie nové věcnosti.[1] V Německu byla dále zastoupena umělci jako byli John Heartfield, Karl Blossfeldt, Walter Peterhans, Helmar Lerski a August Sander. V USA se nazývala pojmem americký velkoformátový verismus a zastupovali jej Paul Strand, Edward Weston, Imogen Cunninghamová, Ansel Adams, Walker Evans nebo Aenne Biermann.[2] Tato skupina představovala nový směr, kterým se vydala fotografie v Evropě – tzv. nemanipulovaná fotografie.[3] V Československu zastupoval tento směr Josef Sudek, jehož volná tvorba na přelomu 20. a 30. let splývala s užitou, byly to všechno ostře a detailně vykreslené fotografie, podobné Strandovým nebo Westonovým.[4]
Z fotografů, kteří uskutečňovali principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti patří například František Čermák, Vladimír Hnízdo, Helmar Lerský, Károly Escher nebo Polák Wladyslaw Bednarczuk.
Fotografové Boris Ignatovič společně s Alexandrem Rodčenkem byli jedněmi z organizátorů a vedoucích skupiny Říjen (Oktjabr). Ve 30. letech se podíleli na propagaci nové věcnosti v Rusku. V kompozici využívali úhlopříčky, dvojexpozice, montáž, koláž, kombinaci s kresbou nebo typografií. Invenční prací s úhlem pohledu, místem snímání a kompozicí dával Rodčenko a jeho příznivci svým snímkům dynamiku, která se ukázala jako účinný způsob tlumočení myšlenky.[5]
-
Aenne Biermann: Struny klavíru, 1928
Nová věcnost v literatuře
editovatJe obdobný směr, který ovlivnil německou literaturu v letech 1923-1930.[6] Hlavními představiteli byli Egon Erwin Kisch a Alfred Doeblin, kteří našli inspiraci v popisném stylu Jamese Joyce.[7]
Nová věcnost v architektuře
editovat
V architektuře se tento směr nijak samostatně neprojevil, nicméně zastával stejné myšlenky jako měl Bauhaus - kladl funkci nad formu. Krása budovy byla zcela závislá na její funkčnosti a efektivitě.[7]
Nová věcnost v hudbě
editovatTento směr se v hudbě řídí zákony barokní polyfonie. Klade důraz na antiromantický hudební projev, pevnou rozumovou hudební konstrukci, rytmickou motoriku a potlačení citové složky. Ve spojení s tímto stylem se hovoří také o expresionismu a neoklasicismu. Přichází ve dvacátých letech 20. století vedle atonality a revoluční dodekafonie. Protagonistou byl německý skladatel Paul Hindemith.[8]
| „ | Hraj jako stroj, považuj klavír za bicí nástroj... | “ |
| — Paul Hindemith | ||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc
- ↑ Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008
- ↑ Disk, časopis pro studium dramatického umění, 6. prosinec 2003
- ↑ Antonín Dufek, Josef Sudek neznámý - salonní fotografie 1918 - 1942, nakladatelství Kant, Moravská galerie v Brně, 2006, ISBN 80-7027-157-4
- ↑ itf.fpf.slu.cz [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15.
- ↑ Archivovaná kopie. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2009-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-06.
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2009-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-30.
- ↑ http://www.radioservis-as.cz/archiv03/4303/43tipy5.htm
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu nová věcnost na Wikimedia Commons
