Otevřít hlavní menu

Boris Ignatovič

sovětský novinářský fotograf

Boris Vsevolodovič Ignatovič (rusky Борис Всеволодович Игнатович) (* 1899 Luck - 1976 Moskva) byl sovětský novinářský fotograf. Stál u počátků moderní fotožurnalistiky ve dvacátých a třicátých letech v bývalém SSSR. Společně s fotografy jako byli Max Alpert, Alexandr Rodčenko, Arkadij Šajchet, Georgij Petrusov nebo Ivan Šagin se staly nástrojem programové, centrálně řízené a didakticky zaměřené propagandy.[1][2][3]

Boris Ignatovič
Narození 1899
Sluck
Úmrtí 4. dubna 1976 (ve věku 76–77 let)
Moskva
Místo pohřbení Rogozhskoye Cemetery
Povolání fotograf, novinář, reportér a kameraman
Webová stránka borisignatovich.com
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Vystudoval gymnázium v Lucku. Novinářem byl od roku 1918. V roce 1921 v Moskvě pracoval v redakci novin Gornjaki (Horníci).

V době mezi rokem 1922 a 1925 se v Petrohradě (Leningradě) začal poprvé zajímat o fotografii.

Po návratu do Moskvy (1926) pracoval jako jeden z členů Asociace fotoreportérů v Domě tisku, od roku 1927 fungoval jako obrazový redaktor a fotoreportér deníku "Bědnota", dále pracoval v časopisech Narpit, Spot, Ogoňok, Sovětskoje foto a SSSR na strojke.

Společně s Alexandrem Rodčenkem byl jeden z organizátorů a vedoucích skupiny Říjen (Oktjabr). Ve 30. letech se podíleli na propagaci nové věcnosti v Rusku. Využívali speciální techniky, například Sabatierův efekt, porušení citlivé vrstvy retikulací (zvrásnění, mřížkování[4]), fokalk (tepelná destrukce citlivé vrstvy skleněné fotografické desky[5]) a struktáž (kresba fotografickými roztoky - vývojkou nebo ustalovačem[6]). V kompozici využívali úhlopříčky, dvojexpozice, montáž, koláž, kombinaci s kresbou nebo typografií. Invenční prací s úhlem pohledu, místem snímání a kompozicí dával Rodčenko a jeho příznivci svým snímkům dynamiku, která se ukázala jako účinný způsob tlumočení myšlenky.[2]

V roce 1930 se jej také zmocnila vášeň pro filmové reportáže a natočil několik dokumentárních filmů (Sevodnja, film o Kukryniksích, atd.).

Současně řídil oddělení ilustrací novin Večerní Moskva. Spolupracoval s agenturou Sojuz foto fotografoval pro časopisy "Strojim", "Naši dostiženija", "Strojitělstvo Moskvy". Vytvořil fotoreportáže z moskevského závodu Frezer a továrny Parižskaja Kommuna.

Během Velké vlastenecké války pracoval jako fotožurnalista v novinách 30. armády Bojevoe Znamja a v týlu nepřítele a dokumentoval partyzánská hnutí.

Po válce pak pracoval v mnoha časopisech a novinách. a stal se jedním z vedoucích představitelů klubu Novator. Vytvořil portréty umělců a představitelů kultury (Korneje Čukovského, Michaila Zoščenka, Borise Leonidoviče Pastěrnaka a dalších).

Byla mu také udělena medaile SSSR.

Knihy s díly Borise IgnatovičeEditovat

  • Fotoalbum «Государственная Оружейная палата в Московском Кремле», Moskva
  • Boris Ignatovič fotografie 1972—1963 Фотоальбом Издательство Moskevský dům fotografie, rok 2002, str. 144, ISBN 5-88896-099-3
  • Boris Ignatovič Издательство Арт-Родник 2007 ISBN 978-5-9561-0271-8

Knihy, na kterých Boris Ignatovič spolupracovalEditovat

  • Antologie sovětské fotografie, 1941-1945, vydavatelství Planeta, Moskva 1987
  • PROPAGANDA & DREAMS, Edition Stemmle 1999 ISBN 3-908161-80-0

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Игнатович, Борис Всеволодович na ruské Wikipedii.

  1. Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008.
  2. a b Archivovaná kopie. itf.fpf.slu.cz [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15. 
  3. http://vystavy.kdykde.cz/fotografie/praha/14311___fotostrojka---sovetska-fotografie-1917-1941
  4. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/retikulace
  5. Archivovaná kopie. www.moravska-galerie.cz [online]. [cit. 2009-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-10. 
  6. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/98246-struktaz

Externí odkazyEditovat