Otevřít hlavní menu

Aenne Biermann (3. března 1898, Goch jako Anna Sibylla Sternefeld - 14. ledna 1933, Gera) byla německá fotografka Nové věcnosti.

Aenne Biermann
Aenne Biermann. Self-Portrait with Silver Ball. 1931.png
Narození 8. března 1898
Goch
Úmrtí 14. ledna 1933 (ve věku 34 let)
Gera
Povolání fotografka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aenne Biermann: Paříž, Champs-Elysée, 1929

Obsah

Život a díloEditovat

Anna Sibylla Sternefeld se narodila ve městě Goch v Severním Porýní-Vestfálsku[1] jako třetí dítě v rodině židovského průmyslníka. Její matka byla Julie Geck.[2] V roce 1920 se provdala za Herberta Biermanna, syna židovského majitele obchodního domu Maxe Biermanna († 1922) a přestěhovala se s ním do města Gera. Spolu měli dvě děti, dceru Helgu a syna Gershona.[1][2]

Fotografovat začala jako samouk na počátku 20. let 20. století. Zpočátku fotografovala v rodinném prostředí, především své děti[1], později ji požádal geolog Rudolf Hundt aby pro něho pořídila ostré a detailní snímky hornin, které nasbíral. Během několika let se její práce více a více profesionalizovala, přičemž se začala vyhraňovat ve stylu Neues Sehen (Nového vidění). Její práce zahrnuje produktovou fotografii, krajinu a zátiší. Její práce se stala mezinárodně známou na konci 20. let, kdy se její díla stala nedílnou součástí výstav německé fotografie.[3] V roce 1930 uspořádala v Jeně první velkou výstavu svých děl. Charakteristika její práce jsou portréty, detaily postav a objektů. Podobně jako Lucie Moholy, Florence Henri a Germaine Krull byla Biermann zastoupena na mezinárodních fotografických výstavách na počátku 30. let (Mnichov, Brusel).[1]

Aenne Biermann zemřela v Geře v lednu 1933 ve svých 34. letech[1] - jen pár dní před nacistickou akcí Machtergreifung. Nacistické perzekuce a vyvlastnění jejích příbuzných tak již nezažila. Její manžel s dětmi mohli emigrovat do Palestiny. Její kompletní archiv asi 3000 negativů byl zabaven v Terstu, vrátil se do Německa, ale od té doby je z velké části ztracený.[4]

DědictvíEditovat

Gerské Uměleckoprůmyslové muzeum věnovalo Aenně Biermannové samostatnou místnost se stálou expozicí a od roku 1992 každé dva roky uděluje cenu Aenne-Biermann-Preis současným německým fotografům. Byla po ní pojmenována škola ve čtvrti Lusan (nyní uzavřená). Dne 5. prosince 2009 převzala její jméno také gerská vysoká škola.[5]

Výstavy věnované dílu Aenny Biermann se konaly mimo jiné v roce 2002 v Mnichově a v letech 2003 a 2007 v Sprengel muzeu v Hannoveru.[6]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jutta Dick/Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert, Rowohlt, Reinbek 1993, ISBN 3-499-16344-6
  • Kai Uwe Schierz (Hrsg.): Wunder über Wunder. Wunderbares und Wunderliches im Glauben, in der Natur und in der Kunst, 18. November 2007 bis 13. Januar 2008, Kunsthalle Erfurt, Kerber Verlag, Bielefeld 2007, ISBN 978-3-86678-115-3

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Delia Gaze. Dictionary of women artists, Volume 1. [s.l.]: Taylor & Francis, 1997. ISBN 1-884964-21-4. S. 257. 
  2. a b Jewish Women's Archive
  3. John Roberts. The art of interruption: realism, photography, and the everyday. [s.l.]: Manchester University Press, 1998. ISBN 0-7190-3561-9. S. 52. 
  4. Hans-Peter Jakobson: Fasziniert vom Eigenleben der Dinge. Zum 75. Todestag der Geraer Fotografin Aenne Biermann. In: Ostthüringer Zeitung, 12. ledna 2008.
  5. Sylvia Eigenrauch: Volkshochschule Gera heißt Aenne Biermann. In: Ostthüringer Zeitung, 7. Dezember 2009.
  6. Aenne Biermann auf kunstaspekte.de

Externí odkazyEditovat