Otevřít hlavní menu

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov

ruský hudební skladatel a pedagog

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (rusky Никола́й Андре́евич Ри́мский-Ко́рсаков, Nikolaj Andreevič Rimskij-Korsakov; 18. března 1844 Tichvin v Petrohradské oblasti nedaleko Novgorodu21. června 1908, Ljubensk), byl významný romantický ruský hudební skladatel a pedagog (vyučoval harmonii a orchestraci, jejímž byl mistrem).

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov
Николай Андреевич Римский-Корсаков
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov na portrétu Emila Wiesela
Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov na portrétu Emila Wiesela
Základní informace
Rodné jméno Николай Андреевич Римский-Корсаков
Narození 18. (resp. 6.) března 1844
Ruské impérium Tichvin (Ruské impérium)
Původ Ruský
Úmrtí 21. (resp. 8.) června 1908
Ruské impérium Ljubensk (Petrohradská oblast), Ruské impérium
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov (do Desetiletí od 1930)
Tichvinský hřbitov (od Desetiletí od 1930)
Žánry instrumentální hudba, duchovní hudba, opera
Povolání dirigent, hudební skladatelteoretik
Významná díla Šeherezáda
Symfonie č.1
Zlatý kohoutek
Manžel(ka) Naděžda Rimska-Korsakovova
Děti Andrej Rimsky-Korsakov
Mikhail Nikolaevich Rimskiy-Korsakov
Příbuzní Voin Rimsky-Korsakov (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obraz od Valentina Serova z roku 1898

Byl členem umělecké skupiny zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Jeho díla jsou často inspirována náměty z oblasti lidové slovesnosti (zejména pohádek). Rimskij-Korsakov jako první předložil svou představu synestetického (vícesmyslového) vnímání hudby (sluch a zrak), kde určitému tónu je pevně přiřazena určitá barva (viz níže).

ŽivotEditovat

Dětství raná létaEditovat

 
Korsakovův rodný dům

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov se narodil 18. března roku 1844 v Tichvinu nedaleko Petrohradu do aristokratické rodiny jako syn gubernátora. Ve své autobiografii Kronika mého hudebního života (Летопись моей музыкальной жизни) napsal, že se jeho hudební nadání projevilo velice brzy: „Ve dvou letech jsem již rozeznal všechny melodie, které mně matka zpívala, a ve třech nebo ve čtyřech jsem dokázal doprovázet svého otce při hraní na klavír údery na buben.“ V šesti letech se naučil hrát na klavír a rostl jeho zájem o partitury, které našel doma, včetně Glinkovy opery, Život za cara. První skladbu napsal v deseti letech („předehra“ pro klavír). Jelikož v rodině existovala námořnická tradice, a hudba nebyla v té době tak ceněna rodinou ani jím samým, šel Korsakov ve stopách svého bratra. V roce 1856 vstoupil do školy pro námořní kadety v Petrohradě, kde se jeho o dvaadvacet let starší bratr stal v roce 1862 (po Korsakovově odchodu) ředitelem.

Jeho studentské povinnosti mu poskytovaly dostatek času věnovat se hudbě. Chodil na hodiny klavíru a navštěvoval i opery a orchestrální koncerty; k nim patřily hlavně Beethovenovy symfonie a Glinkova hudba. V posledním roce školy, když bylo Korsakovovi osmnáct let, ho jeho učitel na klavír seznámil s třemi, v té době už známými skladateli – s Balakirevem, Kjujem a Musorgským. Balakirev viděl v Korsakovovi velkého skladatele a když mu Korsakov ukázal svůj první pokus o operu, začal na něj naléhat, aby ji dokončil. Do roku 1862 vznikly pod Glinkovým vedením dvě a půl věty.[ujasnit]

Vrcholná létaEditovat

Přitažlivost hudby byla pro Korsakova po absolvování školy tak silná, že chtěl opustit námořní kariéru, ale rodina mu to nedovolila. Více než dva roky cestoval po moři a navštívil např. New York, Rio de Janeiro a Londýn. V Londýně navštěvoval v Královské opeře v Covent Garden operní představení, a dokončil pomalou větu své symfonie. Po návratu do Ruska jako (jeho vlastními slovy) „diletanský důstojník občas provozující nebo poslouchající hudbu“, obnovil přátelství s Balakirevem a v říjnu 1865 dokončil svou symfonii; její provedení sám řídil na Nový rok.

 
Obraz od Repina z roku 1893

Po zbytek desetiletí spojoval Korsakov své námořnické povinnosti na souši s působením hudebníka. Napsal několik nových skladeb včetně programové druhé symfonie s podtitulem Antar. V červenci 1871 se mu podařilo, ač byl stále námořním poručíkem, bez formálního vzdělání v kompozici, učit na petrohradské konzervatoři; musel se sám potají učit, aby byl alespoň o krok před svými studenty.

V červenci 1872 se Korsakov oženil s vynikající sopranistkou a krásnou ženou Naděždou Purgoldovou, se kterou měl celkem sedm dětí. Manželka ho celý život podporovala v hudební kariéře. Námořní kariéru opustil v květnu roku 1873, když pro něj ministr pro námořní dopravu, jeho přítel, vytvořil dobře placené místo námořního inspektora; toto místo zastával v letech 1873-1884. Korsakov se zdokonaloval a získal si i určité jméno. Komponoval především opery a symfonickou hudbu. Své znalosti a energii obětavě věnoval hudbě svých přátel.V roce 1881 zemřel Musorgský, který zanechal svou hudbu ve značném nepořádku. Korsakov ji připravil k uvedení a uveřejnění. Též upravil operu Kníže Igor Alexandra Borodina, která bývá v Korsakovově verzi uváděna dodnes.

Pozdní léta a smrtEditovat

Ke konci života trpěl anginou pectoris, na kterou později zemřel. Přesto vytvořil dokonalá díla jako Šeherezáda nebo opera Zlatý kohoutek. Mezi jeho žáky patřili například Alexandr Glazunov nebo Igor Stravinskij, kteří si svého učitele si velmi vážili.

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov zemřel v Ljubensku v červnu roku 1908, byl pohřben na Ljubenském hřbitově v Petrohradě. Zanechal velké dědictví, ze kterého žila jeho vdova Naděžda až do konce svého života.

DíloEditovat

Přehled dělEditovat

OperyEditovat

  • Pskoviťanka (Car Ivan Hrozný)
  • Májová noc
  • Sněhurka (Jarní pohádka)
  • Mlada (opera-balet)
  • Noc před Vánocemi
  • Sadko
  • Mozart a Salieri (duoopera)
  • Věra Šeloga
  • Kostěj Nesmrtelný
  • Carská nevěsta
  • Pohádka o caru Saltánovi
  • Servilia
  • Pan vojvoda
  • Kostěj Nesmrtelný (Pohádka jeseně)
  • Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii
  • Zlatý kohoutek

Symfonická hudbaEditovat

  • Symfonie č.1
  • Symfonie č.2 (Antar)
  • Symfonie č.3
  • suita Šeherezáda
  • Capriccio Espagnol op.34

Komorní hudbaEditovat

  • Klavírní koncert v C-moll
  • Klavírní trio v C-moll
  • Klavírní quintet v B

Inscenace v Česku (výběr)Editovat

  • První inscenací díla Rimského-Korsakova na Národním divadle v Praze byla opera Sněhurka (Jarní pohádka). Dirigentem byl Karel Kovařovic, premiéra byla 29. 3. 1905[1]
  • V Brně byla Sněguročka poprvé uvedena 2. května 1928 v Divadle Na hradbách[2]

Synestezie podle Rimského-KorsakovaEditovat

Nikolaj Rimskij-Korsakov vnímal barvy v souvztažnosti k jednotlivým tónům, resp. notám následujícím způsobem:

Nota Barva
C bílá
D žlutá
E safírová modř
F zelená
G zlatá
A růžová
H tmavě modrošedá

OdkazyEditovat