Nebory

část obce Třinec v okrese Frýdek-Místek

Nebory (polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[2] a městskou částí[3] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.

Nebory
Evangelická modlitebna
Evangelická modlitebna
Lokalita
Charakter část města
Obec Třinec
Okres Frýdek-Místek
Kraj Moravskoslezský kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 602 (2011)[1]
Katastrální území Nebory (6,46 km²)
PSČ 739 57
739 61
Počet domů 466 (2011)[1]
Nebory
Nebory
Další údaje
Kód části obce 101796
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory  963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangeliků a 2 (0,2%) byli Židé [4][[5]V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[6]

Fojtové vesniceEditovat

  • Jiří Buzek (—1718—)
  • Matouš Buzek (—1753—)

Starostové obceEditovat

  • Andrzej Oszelda (1870-?)[7]
  • Adam Baron (1878-?)[8]
  • Ondřej Roman (?–1923)
  • Pavel Bobek (1923–?)
  • Josef Franek (?–?)
  • Johann Schwarz (?–?)

Předsedové Místního národního výboruEditovat

  • Pavel Ferfecki (1945–1946)
  • František Macura (1946–1948)
  • Pavel Ferfecki (1948–1950)
  • Jan Cymorek (1950–1960)
  • Josef Turoň (1960–1971)
  • Jan Václavek (1971–1979[?])
 
Základní škola s českým a polským jazykem vyučovacím

Významní rodáciEditovat

DemografieEditovat

Počet obyvatel

  • Kolem roku 1804 – 350 obyvatel
  • Kolem roku 1845 – 778 obyvatel
  • Roku 1961 – 1 501 obyvatel
  • Roku 1970 – 1 499 obyvatel

Polská menšinaEditovat

 
Dům PZKO

V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.

CírkveEditovat

V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.

V letech 19191952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 19511963 byl přechodně součástí Církve bratrské).

 
Tělovýchovná jednota Nebory

SportEditovat

V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.

ZajímavostiEditovat

Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.

V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.

Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.

PomníkyEditovat

Poznámky a referenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Kód katastrálního území Nebory je 701793.
  3. Městská část nese číslo XIV.
  4. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  5. ZAHRADNIK, Stanisłav. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Třinec 1991. vyd. [s.l.]: [s.n.] 
  6. ZAHRADNIK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 234. 
  7. MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 352.
  8. MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 353.