Otevřít hlavní menu

NK buňka (z angl. natural killer cell, tedy „přirozený zabiják“) je velká buňka imunitního systému, která je řazena mezi lymfocyty po bok B-buněk a T-buněk, ale na rozdíl od nich se řadí do (přirozené) nespecifické větve imunity. Vyvíjí se v kostní dřeni (popřípadě může vznikat i v lymfatické uzlině) ze společného lymfoidního progenitoru (z angl. common lymphoid progenitor, CLP), který dává vzniknout právě B-buňkám, T-buňkám a přirozeným lymfoidním buňkám (z angl. innate lymphoid cells, ILCs), mezi které se NK buňky řadí.[1]

Přirozené lymfoidní buňky se hlavně podle produkovaných cytokinů dělí na tři skupiny. Skupina 1 ILCs sekretuje IFN-γ a řadí se sem NK buňky a ILC1 buňky. Skupina 2 ILCs produkuje převážně IL-5 a IL-13 a patří sem ILC2 buňky. Poslední skupina 3 ILCs je charakterizována produkcí IL-22 a/nebo IL-17 a obsahuje LTi buňky, NCR- ILC3 a NCR+ ILC3 buňky.[2]

Mezi hlavní efektorové funkce NK buněk se řadí cytotoxicita a poté sekrece cytokinů a to hlavně INF-γ, který dále aktivuje makrofágy, T-buňky a dendritické buňky. NK buňky hrají roli v brzké imunitní odpovědi proti virům, kdy jsou schopny rozpoznat a zabít napadené buňky, a dále také v protinádorové imunitě, kde za určitých okolností rozpoznávají transformované nádorové buňky a také v nich indukují apoptózu.[3]

FunkceEditovat

Hlavní funkcí NK buněk je cytotoxicita. NK buňky pomocí svých povrchových receptorů rozpoznávají ligandy na membránách cílových buněk a pokud jsou touto interakcí aktivovány, dojde k exocytóze granul s perforinem a granzymem, čímž indukují apoptózu v cílové buňce.[4] Dále NK buňky svou produkcí cytokinů a chemokinů mohou ovlivňovat další buňky imunitního systému.[3]

Povrchové receptory NK buněkEditovat

Zda dojde k aktivaci NK buněk a následné cytolýze cílových buněk, rozhoduje rovnováha signalizace aktivačních a inhibičních povrchových receptorů.[4]

Inhibiční receptoryEditovat

Inhibiční receptory NK buněk rozpoznávají na cílových buňkách hlavně molekuly MHC I. Signalizují pomocí intracelulární části receptoru, na které se nachází ITIM (zkr. angl. immunoreceptor tyrosin-based inhibitory motif). [5]

  • KIR (zkr. angl. killer immunoglobulin-like receptors) - jsou receptory patřící do imunoglobulinové rodiny a rozeznávají MHC I, jsou exprimovány na lidských buňkách
  • CD94/NKG2A - receptor tvořící heterodimer, patří do C-type lektinové rodiny, rozpoznává neklasické MHC I molekuly a je exprimován jak na lidských, tak myších buňkách
  • Ly49 - myší analog lidských KIR receptorů

Aktivační receptoryEditovat

Aktivační receptory NK buněk obecně rozpoznávají povrchové molekuly, které jsou exprimovány a translokovány na membránu při buněčném stresu. Aktivační receptory nesignalizují přímo pomocí intracelulární části receptoru, ale využívají k tomu adaptorové molekuly, na kterých se pro změnu nachází ITAM (zkr. angl. immunoreceptor tyrosin-based activating motif). [5]

  • NKG2D - homodimer, mezi nejvýznamnější ligandy patří MIC-A, MIC-B, které jsou hodně exprimovány v nádorových buňkách jako odpověď na poškození DNA, a pak ULBP1, ULBP2, ULBP3 a ULBP4
  • NCR (zkr. angl. natural cytotoxicity receptors) - patří také do imunoglobulinové rodiny, asi nejvíce prozkoumanými variantami jsou NKp46 a NKp30, tyto receptory obecně rozpoznávají ligandy na nádorových buňkách i virem infikovaných buňkách
  • KIR, Ly49 - některé varianty těchto receptorů mohou mít naopak aktivační funkci
  • FcγRIII (CD16) - receptor specifický pro Fc část IgG protilátek, které opsonizují cílové buňky, zprostředkovává ADCC (zkr. angl. antibody-dependent cellular cytotoxicity) [3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VIVIER, Eric; VAN DE PAVERT, Serge A; COOPER, Max D. The evolution of innate lymphoid cells. Nature immunology. 2016-06-21, roč. 17, čís. 7, s. 790–794. PMID: 27328009 PMCID: PMC5287353. Dostupné online [cit. 2019-01-31]. ISSN 1529-2908. DOI:10.1038/ni.3459. PMID 27328009. 
  2. SPITS, Hergen; ARTIS, David; COLONNA, Marco. Innate lymphoid cells--a proposal for uniform nomenclature. Nature Reviews. Immunology. 2013-2, roč. 13, čís. 2, s. 145–149. PMID: 23348417. Dostupné online [cit. 2019-01-31]. ISSN 1474-1741. DOI:10.1038/nri3365. PMID 23348417. 
  3. a b c VIVIER, Eric; TOMASELLO, Elena; BARATIN, Myriam. Functions of natural killer cells. Nature Immunology. 2008-5, roč. 9, čís. 5, s. 503–510. PMID: 18425107. Dostupné online [cit. 2019-01-31]. ISSN 1529-2916. DOI:10.1038/ni1582. PMID 18425107. 
  4. a b CAMPBELL, Kerry S.; HASEGAWA, Jun. NK cell biology: An update and future directions. The Journal of allergy and clinical immunology. 2013-9, roč. 132, čís. 3, s. 536–544. PMID: 23906377 PMCID: PMC3775709. Dostupné online [cit. 2019-01-31]. ISSN 0091-6749. DOI:10.1016/j.jaci.2013.07.006. PMID 23906377. 
  5. a b PEGRAM, Hollie J.; ANDREWS, Daniel M.; SMYTH, Mark J. Activating and inhibitory receptors of natural killer cells. Immunology and Cell Biology. 2011-2, roč. 89, čís. 2, s. 216–224. PMID: 20567250. Dostupné online [cit. 2019-01-31]. ISSN 1440-1711. DOI:10.1038/icb.2010.78. PMID 20567250. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat