Otevřít hlavní menu

Náhlov

část obce Ralsko v okrese Česká Lípa

Náhlov (dříve německy Nahlau či Nahlow) je obnovená malá vesnice, část města Ralskookrese Česká Lípa. Nachází se asi 11 km na severovýchod od Kuřívod, v severovýchodní výspě bývalého vojenského prostoru Ralsko, na bývalé českoněmecké jazykové hranici. Je zde evidováno 22 adres.[1] Trvale zde v roce 2011 žilo 141 obyvatel.[2]

Náhlov
Bytovky v Náhlově
Bytovky v Náhlově
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 141 (2011)
Domů 22 (2016)
Lokalita
PSČ 463 52
Obec Ralsko
Okres Česká Lípa
Historická země Čechy
Katastrální území Náhlov (14,13 km²)
Zeměpisné souřadnice
Náhlov
Náhlov
Další údaje
Web www.mestoralsko.cz
Kód části obce 318442
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náhlov je též katastrální území o rozloze 14,13 km2.[3] Původní katastrální území bylo též Náhlov[4], ale mělo asi 4krát menší rozlohu.

HistorieEditovat

19. století obnovil svou činnost pěvecký spolek a fungoval zde ochotnický divadelní spolek, který zkoušel a hrál hlavně v zimních měsících. Účinkoval také na svatbách. Velkou akcí byly posvícenské slavnostní hry a procesím, či dožínky, také s procesím a jízdou alegorických vozů.

V obci nebyl kostel, jen kaple sv. Floriana. Zvon na ní zvonil třikrát denně, při svatbách a úmrtích.

V letech 1929/1930 byla v obci otevřena obecná škola se dvěma třídami, první pro 1.–4. ročník, druhá pro 5.–8. ročník. Od roku 1930 mohly děti docházet do měšťanské školy v Osečné. Škola organizovala různé akce, hrála se zde v prosinci divadelní představení, na podzim pouštění draků, jezdilo se na výlety po okolí. O školu děti z německých rodin neměly zájem, proto do ní docházely děti české z řady okolních vesnic.

V roce 1904 byl ustaven dobrovolný požární sbor, který občas vypomáhal i v Osečné a Dolánkách.

Na konci roku 1927 byl obcemi Náhlov, Zábrdí a Dehtáry založen společný tělocvičný spolek. Cvičila se prostná, na nářadí, secvičovalo v Dolánkách, kde byla i cvičení veřejná. V roce 1933 zdejší sportovci obsadili lyžařské závody u Liberce. Společně s hasiči organizovali pálení čarodějnic u kříže na kopci u Náhlova.[5]

V roce 1921 zde bylo 27 domů a 121 obyvatel (z toho 13 Čechů a 108 Němců). Fara byla v Hlavici, zdravotní obvod, četnická stanice, pošta a telegraf byly 4,1 km v Osečné a železniční stanice 12,3 km v Křižanech.[6]

Po příchodu Sovětské armády do VVP Ralsko, byl Náhlov spolu s Hradčany, Ploužnicí a Borečkem jedinými sídly, kde mohlo zůstat české obyvatelstvo. V Náhlově byli ubytování zaměstnanci vojenských lesů a statků, kteří pracovali v zemědělské a lesní výrobě. Byly zde vybudovány bytovky pro zemědělské družstvo a tím se narušil původní ráz celé obce. Zachován však zůstal střed obce s českou a německou školou a kaplí. Ostatní stavby, pokud nejsou využívány jako rekreační objekty, jsou zanedbané.[7]

V 90 letech, po sametové revoluci se vesnice ocitla v civilním prostoru - vojenský prostor Ralsko byl zrušen, Náhlov se stal součástí obce Ralsko se sídlem v Kuřivodech. Vesnice prošla „unikátní privatizací“, bylo založeno občanské sdružení Náhlov. Určitou dobu zde bylo několik opuštěných a poničených domů, které si posléze koupili noví majitelé, kteří je nyní renovují. Statek prošel majetkově přes několik firem a nakonec se dostal do rukou majitelů, kteří se starají o jeho prosperitu. Horší je situace s vodovodním řádem a sítí kanalizace, jež by asi potřebovali rozsáhlejší renovaci a investici.[zdroj?]

Do nového tisíciletí Náhlov vstoupil jako dynamická obec, probouzející se ke své původní kráse a malebnosti. Mnoho objektů je v plném proudu renovace: řada domů-stavení, kaple, statek. Řada jich na svou vysněnou renovaci a využití stále čeká. Nicméně Náhlov již určitě nestojí v koutě, na okraji vojenského prostoru. Ba právě naopak, stal se natolik atraktivním partnerem pro život, že jednu chvíli o něj usilovaly mimo Ralska další 2 obce - Hamr na Jezeře i Osečná a vesnici si oblíbilo pro trvalý i přechodný pobyt řada nových obyvatel. Nakonec se Náhlovaci přeci jen rozhodli zůstat věrni Ralsku.

SoučasnostEditovat

Náhlov je znevýhodněn svojí vzdáleností od významných komunikací a větších sídel. Rozsáhlé území bývalého VVP Ralsko ho dělí od ostatních obydlených částí českolipského okresu na západě. Východně sousedí s malými sídly Českodubska a Liberecka. Budoucí rozvoj Náhlova se upíná na rozvoj bývalého VVP Ralsko a rekreační oblasti okolo Osečné a Hamru na Jezeře.[7]

V obci kaple sv. Floriána, malý kostel, původně postavený ve dřevě v sedmnáctém století, byl zničen velkým požárem, který zasáhl Náhlov a přestavěn v kameni během devatenáctého století. Kostel byl opuštěn a ve špatném stavu. Rekonstruován z dobrovolných sbírek a příspěvků, které se sbíraly již od roku 2000. Jeho rekonstrukce trvala pět let, od roku 2004 do roku 2009, dnes státem chráněná památka.

V objektu bývalé německé školy existuje od roku 2011 Muzeum vystěhovalectví do Brazílie[8], u cyklistické stezky 3050, která Náhlovem prochází.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-02-02 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Náhlov [online]. 2013-05-29 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  4. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  5. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Život a dění v obci Náhlov, s. 58. 
  6. Chytilův místopis ČSR [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  7. a b Náhlov – Nahlau [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  8. Domovská stránka. www.emigrationmuseum.cz [online]. [cit. 2016-10-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat