Náhlov

část obce Ralsko v okrese Česká Lípa

Náhlov (dříve německy Nahlau či Nahlow) je obnovená malá vesnice, část města Ralskookrese Česká Lípa. Nachází se asi 11 km na severovýchod od Kuřívod, v severovýchodní výspě bývalého vojenského prostoru Ralsko, na bývalé českoněmecké jazykové hranici. Je zde evidováno 22 adres.[2] Trvale zde v roce 2011 žilo 141 obyvatel.[3]

Náhlov
Bytovky v Náhlově
Bytovky v Náhlově
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Ralsko
Okres Česká Lípa
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 141 (2011)[1]
Katastrální území Náhlov (14,13 km²)
PSČ 463 52
Počet domů 19 (2011)[1]
Náhlov
Náhlov
Další údaje
Web www.mestoralsko.cz
Kód části obce 318442
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náhlov je též katastrální území o rozloze 14,13 km2.[4] Původní katastrální území bylo též Náhlov[5], ale mělo asi 4krát menší rozlohu.

HistorieEditovat

19. století obnovil svou činnost pěvecký spolek a fungoval zde ochotnický divadelní spolek, který zkoušel a hrál hlavně v zimních měsících. Účinkoval také na svatbách. Velkou akcí byly posvícenské slavnostní hry a procesím, či dožínky, také s procesím a jízdou alegorických vozů.

V obci nebyl kostel, jen kaple sv. Floriana. Zvon na ní zvonil třikrát denně, při svatbách a úmrtích.

V letech 1929/1930 byla v obci otevřena obecná škola se dvěma třídami, první pro 1.–4. ročník, druhá pro 5.–8. ročník. Od roku 1930 mohly děti docházet do měšťanské školy v Osečné. Škola organizovala různé akce, hrála se zde v prosinci divadelní představení, na podzim pouštění draků, jezdilo se na výlety po okolí. O školu děti z německých rodin neměly zájem, proto do ní docházely děti české z řady okolních vesnic.

V roce 1904 byl ustaven dobrovolný požární sbor, který občas vypomáhal i v Osečné a Dolánkách.

Na konci roku 1927 byl obcemi Náhlov, Zábrdí a Dehtáry založen společný tělocvičný spolek. Cvičila se prostná, na nářadí, secvičovalo v Dolánkách, kde byla i cvičení veřejná. V roce 1933 zdejší sportovci obsadili lyžařské závody u Liberce. Společně s hasiči organizovali pálení čarodějnic u kříže na kopci u Náhlova.[6]

V roce 1921 zde bylo 27 domů a 121 obyvatel (z toho 13 Čechů a 108 Němců). Fara byla v Hlavici, zdravotní obvod, četnická stanice, pošta a telegraf byly 4,1 km v Osečné a železniční stanice 12,3 km v Křižanech.[7]

Po příchodu Sovětské armády do VVP Ralsko, byl Náhlov spolu s Hradčany, Ploužnicí a Borečkem jedinými sídly, kde mohlo zůstat české obyvatelstvo. V Náhlově byli ubytování zaměstnanci vojenských lesů a statků, kteří pracovali v zemědělské a lesní výrobě. Byly zde vybudovány bytovky pro zemědělské družstvo a tím se narušil původní ráz celé obce. Zachován však zůstal střed obce s českou a německou školou a kaplí. Ostatní stavby, pokud nejsou využívány jako rekreační objekty, jsou zanedbané.[8]

V 90 letech, po sametové revoluci se vesnice ocitla v civilním prostoru - vojenský prostor Ralsko byl zrušen, Náhlov se stal součástí obce Ralsko se sídlem v Kuřivodech. Vesnice prošla „unikátní privatizací“, bylo založeno občanské sdružení Náhlov. Určitou dobu zde bylo několik opuštěných a poničených domů, které si posléze koupili noví majitelé, kteří je nyní renovují. Statek prošel majetkově přes několik firem a nakonec se dostal do rukou majitelů, kteří se starají o jeho prosperitu. Horší je situace s vodovodním řádem a sítí kanalizace, jež by asi potřebovali rozsáhlejší renovaci a investici.[zdroj?]

Do nového tisíciletí Náhlov vstoupil jako dynamická obec, probouzející se ke své původní kráse a malebnosti. Mnoho objektů je v plném proudu renovace: řada domů-stavení, kaple, statek. Řada jich na svou vysněnou renovaci a využití stále čeká. Nicméně Náhlov již určitě nestojí v koutě, na okraji vojenského prostoru. Ba právě naopak, stal se natolik atraktivním partnerem pro život, že jednu chvíli o něj usilovaly mimo Ralska další 2 obce - Hamr na Jezeře i Osečná a vesnici si oblíbilo pro trvalý i přechodný pobyt řada nových obyvatel. Nakonec se Náhlovaci přeci jen rozhodli zůstat věrni Ralsku.

SoučasnostEditovat

Náhlov je znevýhodněn svojí vzdáleností od významných komunikací a větších sídel. Rozsáhlé území bývalého VVP Ralsko ho dělí od ostatních obydlených částí českolipského okresu na západě. Východně sousedí s malými sídly Českodubska a Liberecka. Budoucí rozvoj Náhlova se upíná na rozvoj bývalého VVP Ralsko a rekreační oblasti okolo Osečné a Hamru na Jezeře.[8]

V obci kaple sv. Floriána, malý kostel, původně postavený ve dřevě v sedmnáctém století, byl zničen velkým požárem, který zasáhl Náhlov a přestavěn v kameni během devatenáctého století. Kostel byl opuštěn a ve špatném stavu. Rekonstruován z dobrovolných sbírek a příspěvků, které se sbíraly již od roku 2000. Jeho rekonstrukce trvala pět let, od roku 2004 do roku 2009, dnes státem chráněná památka.

V objektu bývalé německé školy existuje od roku 2011 Muzeum vystěhovalectví do Brazílie[9], u cyklistické stezky 3050, která Náhlovem prochází.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-02-02 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Náhlov [online]. 2013-05-29 [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  5. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-02-02]. Dostupné online. 
  6. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Život a dění v obci Náhlov, s. 58. 
  7. Chytilův místopis ČSR [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  8. a b Náhlov – Nahlau [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. 
  9. Domovská stránka. www.emigrationmuseum.cz [online]. [cit. 2016-10-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat