Hradčany (Ralsko)

část obce Ralsko v okrese Česká Lípa

Hradčany (do roku 1948 německy Kummer[2] či Kummer am See) je obnovená vesnice, část města Ralskookrese Česká Lípa. Leží asi 7,5 km na západoseverozápad od Kuřívod a zhruba 4 km jižně od Mimoně v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko, na bývalé kupecké cestě z Mnichova Hradiště do České Lípy. Většina sídla také leží v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Je zde evidováno 58 adres.[3] Trvale zde v roce 2011 žilo 147 obyvatel.[4] V těsném sousedství obce se nachází Letiště Hradčany, rozlohou jedno z největších ve střední Evropě.

Hradčany
Silnice II/270 na hrázi Hradčanského rybníka
Silnice II/270 na hrázi Hradčanského rybníka
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Ralsko
Okres Česká Lípa
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 147 (2011)[1]
Katastrální území Hradčany nad Ploučnicí (25,13 km²)
PSČ 471 24
Počet domů 48 (2011)[1]
Hradčany
Hradčany
Další údaje
Kód části obce 318426
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Další informaceEditovat

Hradčany leží v katastrálním území Hradčany nad Ploučnicí o rozloze 25,13 km2.[5] V tomto katastrálním území leží i západní část sousední vsi Ploužnice, zvaná Hradčany-sídliště. Původní katastrální území bylo Hradčany[6] a mělo asi o čtvrtinu menší rozlohu. Skrz Hradčany prochází silnice II/270.

Obcí protéká Hradčanský potok, který napájí soustavu rybníků – poslední z nich, Hradčanský, se nachází v obci. V blízkosti protéká meandrující Ploučnice a jižně se zvedají Hradčanské stěny (Hradčanská pahorkatina).[7]

Historie vesniceEditovat

Hradčany jsou nejmladší částí města Ralsko. Vznikly v roce 1711 v souvislosti s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu v tomto kraji. Na počátku 20. století se staly oblíbeným turistickým letoviskem díky místním rybníkům a nedalekým pískovcovým Hradčanským stěnám. Obliba stoupla po postavení silnice z Mimoně na Doksy v roce 1909. Roku 1921 zde žilo 370 obyvatel, z nichž bylo 361 německé národnosti.[8] U Hradčanského rybníka byla velká pláž s plovárnou, 6 hotelů, penziony, vily a restaurace.[7]

Vojsko v HradčanechEditovat

Vojenský prostor zde vzniknul po odstoupení Sudet nacistickému Německu v roce 1938. Wehrmacht zabral oblast mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm, která měla rozlohu přes 250 km². Na jaře 1945 vzniklo v těsném sousedství obce vojenské letiště, které bylo vzápětí po svém dokončení poničeno americkým náletem.[9]

Mezi roky 19681991 působila v celém VVP Ralsko sovětská armáda. Ta v 80. letech 20. století původní letiště významně rozšířila na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m.[10]

V obci se zachovala většina domů díky tomu, že obce jako takové se nedotkl destruktivní výcvik vojsk. V blízkosti letiště byl v provozu tankodrom. Největší újma, která Hradčany postihla, byla změna jejich charakteru a funkce. V době vojenského prostoru byli v obci ubytováni zaměstnanci vojenských lesů a vojenské správy. Po jeho zrušení se Hradčany otevřely civilnímu obyvatelstvu.[7]

Vojenské letiště u Hradčan je od roku 1991 částečně používáno ke sportovním účelům, natáčely se zde také filmy Tmavomodrý svět a Stalingrad. V roce 1999 se na hradčanském letišti uskutečnil 6. ročník tanečního festivalu CzechTek.

SoučasnostEditovat

V současnosti trvá zaměření místních obyvatel na dřevozpracující průmysl a turistiku. Vedle Hradčanského rybníka se nachází informační centrum Vojenských lesů a statků ČR, s.p. (budova bývalé hájovny).[11] Expozice je zaměřena na historii území bývalého Vojenského výcvikového prostoru Ralsko, historii i současnosti lesnictví v této oblasti, myslivosti, přírodním podmínkám, geologickým zajímavostem, floře a fauně, ochraně přírody a možnostem turistického vyžití oblasti. Nedaleko od informačního centra je umístěn Lesní koutek Ralsko – stanice pro handicapované živočichy. Od střediska je vedena 3,5 km dlouhá Naučná stezka Jeřáb a tři různě dlouhé turistické okruhy (červený, modrý, zelený).

V obci byla roku 2012 obnovena a zmodernizována čistička odpadních vod nákladem 100 milionů Kč v rámci dotovaného projektu Čistá Ploučnice realizovaném Severočeskou vodárenskou společností. Ve zdejší čističce se budou časem zpracovávat odpadní vody z Mimoně, Brniště, Petrovic a Hvězdova.[12]

Chráněná územíEditovat

Na katastrech obcí Hradčany a Doksy je od roku 1933 chráněná lokalita Břehyně - Pecopala, která je nyní zapsána mezi národní přírodní rezervace. Dále jsou zde přírodní rezervace Hradčanské rybníky a přírodní památka Meandry Ploučnice u Mimoně.[13]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-02-01 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Hradčany nad Ploučnicí [online]. 2013-01-01 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. 
  6. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. 
  7. a b c Hradčany – Kummer [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  8. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 7. 
  9. Hradčany – Kummer [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  10. Výlet do bývalého VVP Ralsko na letiště Hradčany [online]. lllenka.wz.cz/v_ralsko.htm [cit. 2015-08-25]. Dostupné online. 
  11. Informační centrum VLS Hradčany [online]. www.vls.cz [cit. 2015-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  12. ev1. Čistička v Hradčanech čistí více a lépe. Českolipsko 5+2 dny. 2012, roč. 1, čís. 31, s. 8. 
  13. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 30+32. 

Externí odkazyEditovat