Muzlov

zaniklá obec v Česku

Muzlov (německy Musslau) je zaniklá vesnice německých kolonistů patřící kdysi ke svitavskému (hřebečskému) jazykovému ostrovu.[1] Ležela západně od Moravské Dlouhé na moravské straně historické česko-moravské zemské hranice. Dosud existující katastrální území Muzlov (od r. 1949 částečně zasahující i do Čech) o rozloze 294,4 hektarů je nyní součástí města Březová nad Svitavou. Ze vsi, v níž bývala i škola, stojí dnes jen jediný dům a ve středu zbytky kaple.

Muzlov
Kaple Svatého Františka Xaverského
Kaple Svatého Františka Xaverského
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Březová nad Svitavou
Okres Svitavy
Kraj Pardubický kraj
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Muzlov (2,944 km²)
Muzlov
Muzlov
Další údaje
Zaniklé obce.cz 9107
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vesnice Muzlov a sousední Moravská Dlouhá tvořily samostatnou obec Muzlov. V roce 1921 žilo ve 46 domech 290 obyvatel. 27. října 1930 byl Muzlov postižen přírodní katastrofou: vichřicí, sněhovou vánicí a prudkým deštěm. Rozvodněná řeka Svitava strhla splav ve vsi, zaplavila silnici z České Dlouhé do Březové nad Svitavou a dále zaplavila sklepy a místnosti některých domů. Vichřice způsobila rozsáhlé polomy v okolních lesích. Na podzim roku 1930 byla dokončena stavba silnice z Muzlova do Hradce nad Svitavou, jež byla zprovozněna na jaře 1931. Po nuceném vysídlení původních německých obyvatel byla vesnice Muzlov vyprázdněna a po roce 1948 zbořena. Důvodem bylo rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. K 17. prosinci 1950[2] byla obec Muzlov výnosem okresního národního výboru ve Svitavách z 8. února 1950 sloučena se sousední obcí Českou Dlouhou v jednu obec pod názvem Dlouhá. Od roku 1960 byla tato nová obec součástí Březové nad Svitavou, s níž poté v letech 19761990 náležela k Brněnci [3].

PamátkyEditovat

Kaple Svatého Františka XaverskéhoEditovat

 
Nově opravená kaple Svatého Františka Xaverovského v Muzlově

Pozůstatky pozdně gotické kaple z období před rokem 1860. Věž je zasvěcená Svatému Františku Xaverskému, později okolo roku 1860 k ní byla přistavěna kaple. Z interiéru kaple se zachoval pouze zvon, posvěcený v období II. svět. války a sochy Panny Marie Lurdské a Svatého Josefa. Sochy jsou dnes uloženy v Březové nad Svitavou a zvon je na farnosti ve Svitavách. Stavba je dnes jedním z mála viditelných důkazů existence obce. Ze stavby v současnosti zbyly pouze obvodové zdi při silnici vpravo ve směru na Hradec nad Svitavou na zalesněném návrší. Dnes jsou pozůstatky kaple zarostlé náletovými dřevinami.[4] Žáci místní základní školy v Březové nad Svitavou v současné době pomáhají s obnovou tohoto místa.[5]

1. březovský vodovodEditovat

V katastru zaniklé vsi se nachází kulturní památka 1. březovský vodovod. Vzhledem k blízkosti geologické hranice české křídy v této oblasti a možnosti jímání pitné vody pro město Brno, byl již na začátku 20. století vytvořen a zrealizován projekt vodovodu. Dnes je v oblasti několik pramenišť, vyhloubených v okolních svazích, sloužící k jímání vody pro Brno.[6]

ReferenceEditovat

  1. http://www.zwittau.de/orte/muslau/muslau.htm Die Dorfgemeinde Mußlau (Muzlov)
  2. Úřední list republiky Československé, díl II., ročník 1951, číslo 25, str. 231
  3. KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština) 
  4. http://www.kostely.tnet.cz/index.php?load=detail&id=2604/ Poškozené a zničené kaple a kostely v České republice, Březová nad Svitavou - Muzlov
  5. http://www.brezova.cz/dokument/39-obcasnik-5-2005.pdf Občasník Březové nad Svitavou, strana 1, Rubrika Čtenáři píší, 23. června 2005, kronikář obce
  6. http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece/ Prameniště podzemní vody Březová nad Svitavou, I. a II. březovský přivaděč, Brněnské vodovody a kanalizace a.s.

Externí odkazyEditovat