Otevřít hlavní menu

Hradec nad Svitavou

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Obec Hradec nad Svitavou (německy Greifendorf)[2] se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko.

Hradec nad Svitavou
kostel sv. Kateřiny
kostel sv. Kateřiny
Znak obce Hradec nad SvitavouVlajka obce Hradec nad Svitavou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0533 572691
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Svitavy
Historická země Morava + Čechy
Katastrální území Hradec nad Svitavou
Katastrální výměra 24,69 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 697 (2019)[1]
Nadmořská výška 420 m n. m.
PSČ 569 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hradec nad Svitavou 230
56901 Hradec nad Svitavou
Starosta Kamil Pavliš
Oficiální web: www.hradecnadsvitavou.cz
Email: ohradecn.sv@iol.cz
Hradec nad Svitavou
Hradec nad Svitavou
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celá zástavba obce, jakož i téměř celé její katastrální území leží na Moravě, ale nepatrný západní okraj katastru náležel do roku 1973[zdroj?] k již zrušenému katastrálnímu území Česká Radiměř a tak území obce zasahuje v současnosti také do Čech.

Obsah

HistorieEditovat

Německy Greifendorf (Greiffendorf), do roku 1949 Grándorf,[3] od této doby uměle vytvořený název Hradec nad Svitavou, je zhruba 7 km dlouhá obec 6 km jižně od Svitav. Podle archeologických nálezů je první pravděpodobné osídlení, byť nemělo trvalejší charakter, doloženo v neolitické době. Ves, resp. hradecká fara s kostelem sv. Kateřiny, je poprvé listinně připomínána v roce 1270 jako biskupský majetek, jejíž farář každých čtrnáct dní vykonával bohoslužbu v kostele v Horní Hynčině. Název Griffendorf se poprvé objevil v roce 1318, ale zajímavé je, že jižní část osady nesla pojmenování Gratzl a s dalšími pojmenováními Burghügel, Turmhügel dávala předpoklad, že se zde nacházel nějaký hrádek. Už němečtí historikové se domnívali, že tato část obce je českého původu a hrádek, po němž nesla pojmenování, sloužil k ochraně trstenické nebo brněnské stezky, avšak existence tvrziště nebyla archeologicky doložena.

První zmínkou obec dokazuje, že byla založena při středověké kolonizaci koncem 13. století jako léno olomouckých biskupů. Od roku 1389 byla zahrnuta do mírovského panství. Kostel sv. Kateřiny spadal od roku 1559 do správy svitavského děkanátu a svou nynější podobu nese po přestavbě z roku 1710 v důsledku požáru obce v roce 1673, při níž shořely i nejdůležitější listiny obce – zejména listina o obnovení dědičné rychty potvrzená olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem z roku 1535. Rozkvět obce spadal do 15. století, kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, honitby a obchodu se solí, a svá panství zde mělo více vlastníků, z nichž nejvýznamnějšími byli pánové z Hardega a Letovic. Od roku 1567 získal část obce rod Podstatských z Prusinovic, kteří toto léno v roce 1570 prodali olomouckému biskupu Vilému Prusinovskému, který daroval tamnímu faráři právo odúmrti. Během doby část obce mělo v lenním vlastnictví město Svitavy (1580), jíž získalo od Jiřího Kamenohorského z Kamenné Horky a od roku 1630 pak město Svitavy spravovalo celou obec.

Ves byla těžce zasažena třicetiletou válkou, před jejímž začátkem zde žilo 76 osedlých, ale v roce 1677 při lánové vizitaci pouze 71 osedlých a 5 statků bylo pustých. Právo várečné bylo sice v roce 1651 obci odebráno, ves ztratila i některá další privilegia, ale lze vypozorovat rozvoj mlynářství (v obci pracoval i větrný mlýn), zemědělství a živností. Hradec se stal i vyhlášeným tržním místem obilovin. Součástí svitavského panství zůstal až do roku 1849, ale po správní reformě spadal do moravskotřebovského politického okresu a do soudního okresu Svitavy. Od října 1938 připadl pod svitavský landrat v Sudetské župě, ale po skončení druhé světové války byl obnoven předválečný stav. Do roku 1949 patřil do okresu Moravské Třebové, ale poté byl přičleněn do okresu Svitavy. Od 1. ledna 1976 do 31. srpna 1990 byl součástí města Svitavy, poté se osamostatnil.[4]

Ačkoliv byl Hradec silně zemědělskou obcí, byly zde ve 30. letech 20. století založeny i průmyslové podniky (strojírny, koželužna a tkalcovny). Řada obyvatel však dojížděla za prací do Svitav. Ze spolků zde působil spolek politický, zemědělský, hasičský, lidový a železničářský aj. První zmínka o škole pochází již z roku 1560, od roku 1871 se zde nacházela trojtřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem a od roku 1926 i česká menšinová škola.

Pověsti
  • Anežčina studánka[5]
  • Zavadilka[5]

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. http://www.zwittau.de/orte/greifendorf/index.htm Greifendorf bei Zwittau
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 173.
  5. a b Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat