Muckovské vápencové lomy

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Muckovské vápencové lomy
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Lom
Základní informace
Vyhlášení	14. prosince 1990
Vyhlásil	Okresní národní výbor Český Krumlov
Nadm. výška	804–824 m n. m.
Rozloha	3,33 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Český Krumlov
Umístění	Černá v Pošumaví
Souřadnice	48°44′16,8″ s. š., 14°8′35,88″ v. d.
	Muckovské vápencové lomy
Další informace
Kód	1284
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Muckovské vápencové lomy jsou přírodní památka západně od Muckova u Černé v Pošumaví v okrese Český Krumlov. Chráněné území spravuje Krajský úřad Jihočeského kraje.^[3]

Předmětem ochrany jsou vápencové jámové lomy po neobvyklé hlubinné těžbě s působivými monumenty skalních pilířů, studijní plocha významných geologických fenoménů, zimoviště a shromaždiště devíti druhů netopýrů s dlouholetým výzkumem, botanická lokalita s chráněnými druhy rostlin.

Historie

Vápenec se západně od Muckova těžil od sedmnáctého století do dvacátých let dvacátého století. Používal se jako plnidlo do syntetické gumy, pro výrobu zásypů a kosmetických pudrů v Paříži. Zásyp údajně dostávali v krabičce první pomoci vojáci odcházející na frontu během první světové války. V osmdesátých letech dvacátého století došlo v prostředním lomu ke zřícení obnažené stropní vrstvy dolomitického vápence, přičemž padající kameny smrtelně zranily mladého muže.^[4]

Geologie

Ložisko krystalických a dolomitických vápenců je dlouhé asi jeden kilometr a jeho mocnost dosahuje až 45 metrů. Obklopují jej biotitické a silimanit-biotitické pararuly moldanubika. Těžba zpočátku probíhala jámovými lomy, ale posléze přešla na hlubinný způsob dobývání. V terénu jsou patrné pozůstatky tří lomů. Nejzápadnější měří 20 × 7 metrů a dosahuje hloubky deseti metrů. Obsahuje dvě podzemní komory. Největší prostřední lom má rozměry 50 × 20 × 4 metry a jeho jádrem je podzemní sál s několika mohutnými pilíři, které oddělují komory široké osm až deset metrů. K lomu patří také umělá skalní brána široká deset a vysoká sedm metrů. Východní lom měří 20 × 8 × 4 metry a v jeho stěnách je patrná lavice bílého kalcitického mramoru.^[4]

Galerie

Celkový pohled
Zvonek
Pilíře
Přístup k lomu

Odkazy

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ Muckovské vápencové lomy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Muckov, s. 246–248.

Související články

Seznam chráněných území v okrese Český Krumlov

Literatura

ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 182.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Muckovské vápencové lomy na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[drusop-3] Muckovské vápencové lomy [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.

[hornicke-pamatky-4] ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Muckov, s. 246–248.

[3]

[1]

[2]

[4]