Wikipedie

Mladen Naletilić

Mladen Naletilić Tuta (1. prosince 1946 – 17. prosince 2021) byl bosenskochorvatský polovojenský velitel „praporu odsouzenců“ Chorvatské rady obrany (HVO). Mezinárodním trestním tribunálem (ICTY) byl odsouzen za válečné zločiny.

Mladen Naletilić
Narození1. prosince 1946
Široki Brijeg
Úmrtí17. prosince 2021 (ve věku 75 let)
Mostar
Povolánívoják
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Mladen Naletilić se narodil v Širokém Brijegu v Bosně a Hercegovině. V mládí odešel do západního Německa v rámci jugoslávského programu dočasné práce v zahraničí přes chorvatskou emigrační agenturu „Spojení Chorvati Německa“.[1] Provozoval kasino v Singenu a podle Miroslava Tuđmana byl také pasákem.[2]

Spolupracoval s německou zpravodajskou službou Bundesnachrichtendienst a bulharským výborem pro státní bezpečnost.[3]

V roce 1990 se vrátil do Chorvatska a v roce 1991 založil dobrovolnickou jednotku a pojmenoval ji „Prapor odsouzenců“ (chorvatsky Kažnjenička bojna).[4] V roce 1992, kdy začala bosenská válka, byl „prapor odsouzenců“ přesunut z Širokého Brijegu (dříve Lištica) a působil v Hercegovině. Mezi členy jednotky patřili zahraniční dobrovolníci jako Němci, Britové, Francouzi, Švédové, Paraguayci a Argentinci.[5]

V rámci Chorvatské rady obrany ("prapor odsouzenců") bojoval proti Jugoslávské lidové armádě (JNA) a armádě Republiky srbské (VRS). Byl velitelem jeho jednotky pod vedením generála Ivana Andabaka.[6] Byl blízkým přítelem tehdejšího chorvatského ministra obrany Gojko Šušaka. 2. srpna 1992 Naletilić nařídil své jednotce zabít Blaže Kraljeviće, generála chorvatských obranných sil a generála Armády Republiky Bosna a Hercegovina (ARBiH), spolu s osmi Kraljevićovými podřízenými. Naletilić odměnil dvacet mužů částkou 5 000 německých marek pro každého.[7] Kraljević se postavil proti pokusům chorvatského prezidenta Franjo Tuđmana a jeho strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ), stejně jako Mate Bobana a Radovana Karadžiće rozdělit Bosnu a Hercegovinu.[8][9][10][11]

V roce 1993 se k Naletilićově jednotce připojil Jusuf Prazina. Byl jedním z organizátorů obrany Sarajeva a také zločincem. Když v roce 1992 vypukla chorvatsko-bosňácká válka, „prapor odsouzenců“ bojoval proti ARBiH v Jablanici, Doljani a Gornjim Vakufu. 17. dubna 1993 jeho jednotka zaútočila na vesnici Sovići a provedla násilný přesun Bosňáků. 9. května 1993 byli příslušníci „praporu odsouzenců“ zapojeni do obléhání východního Mostaru.

V listopadu 1993 se Naletilić dostal do osobního konfliktu s generálem Slobodanem Praljakem z HVO, a proto byl údajně nucen opustit svůj post náčelníka štábu HVO.[12] V roce 1994 se Naletilić postavil proti příměří mezi Chorvaty a Bosňáky a také se postavil proti zrušení Chorvatské republiky Herceg-Bosna, neuznané entity Bosny a Hercegoviny, a hořce obvinil Gojko Šušaka a Franjo Tuđmana ze zrady.[12]

Po skončení války odešel z armády. V roce 1997 byl zatčen a odsouzen za vraždu Roberta Nosiće, vojenského policisty a člena chorvatských obranných sil z Ljubuški.[2] Naletilić strávil dva roky ve věznici Remetinec. Kvůli zdravotním problémům byl 14. listopadu 1999 převezen do Centra klinické nemocnice Záhřeb. V březnu 2000 byl Naletilić vydán ICTY v Haagu a usvědčen a odsouzen k 20 letům vězení za válečné zločiny během chorvatsko-bosňácké války. 24. dubna 2008 byl předán k výkonu trestu v Itálii. Byla mu započtena odkroucená doba od 18. října 1999. 29. listopadu 2012 mu bylo povoleno předčasné propuštění a Naletilić byl z vězení propuštěn 18. února 2013.[13][14] Zemřel 17. prosince 2021 ve věku 75 let.[15]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mladen Naletilić Tuta na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Terorista sa Pavelicevog praga Profile of Naletilić, bhdani.com; accessed 14 April 2015. (chorvatsky)
  2. ↑ a b Robert Bajruši. M. Tuđman u pismu ocu: Tuta je kriminalac i svodnik. Nacional. 10 July 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  3. ↑ Jasna Babić. Po Šuškovu naređenju, Tutina bojna ubijala je 'loše' Hrvate. Nacional. 5 June 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  4. ↑ (chorvatsky) Vlasnik kažnjeničke bojne, bhdani.com; accessed 21 August 2016.
  5. ↑ Robert Bajruši. Jedini intervju Mladena Naletilića [online]. 8 July 2005 [cit. 2019-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  6. ↑ "Tuta je domoljub, a ne mafijaš i kriminalac", bhdani.com; accessed 14 April 2015. (chorvatsky)
  7. ↑ (chorvatsky) Tuta je naredio: Poljubite Kraljevića, hsp1861.hr; accessed 14 April 2015. (chorvatsky)
  8. ↑ RAMET, Sabrina P. The Three Yugoslavias: State-Building and Legitimation, 1918–2005. Bloomington: Indiana University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-253-34656-8. 
  9. ↑ TANNER, Marcus. Croatia: A Nation Forged in War. New Haven: Yale University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-300-09125-0. 
  10. ↑ THOMAS, Nigel. The Yugoslav Wars (2): Bosnia, Kosovo and Macedonia 1992–2001. New York: Osprey Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-84176-964-6. 
  11. ↑ BOŠNJAK, Mladen. Blaž Kraljević: pukovnik i pokojnik. Mostar: Radio Stari Most, 2007. ISBN 978-9958-9138-0-8. (Serbo-Croatian) 
  12. ↑ a b Jasna Babić. Zbog laži u Haagu, Praljak potencijalni optuženik. Nacional. 9 April 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2012. (Croatian) 
  13. ↑ Tuta izlazi iz zatvora za godinu dana. danas.net.hr. Dnevno.hr, 2 March 2012. Dostupné online [cit. 24 November 2012]. (Croatian) 
  14. ↑ ICTY judgement, icty.org; accessed 14 April 2015.
  15. ↑ Преминуо ратни злочинац Младен Налетилић Тута (srbsky)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mladen_Naletilić&oldid=23885359“