Wikipedie

Misionáři Matky Boží z La Saletty

Kongregace Misionáři Matky Boží z La Saletty (latinsky: Congregatio Missionariorum Dominae Nostrae a La Salette, obvykle používaný název Misionáři saletini; zkratka MS) byla původně komunitou, ze které později vznikla misijní kongregace papežského práva. Její založení bylo způsobeno díky zjevení Panny Marie v La Salettě, které se odehrálo v 15 hodin 19. září 1846 před zraky Mélanie Calvatové a Maximina Girauda. Podnět k založení kongregace dal Philibert de Bruillard (1765 – 1860), biskup grenobelské diecéze, na jejímž území ke zjevení došlo.

Misionáři Matky Boží z La Saletty
Vznik1. května 1852
Oficiální webwww.lasalette.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Panorama La Salette.

Vedle mužské kongregace působí také ženská kongregace Sester misionářek Matky Boží z La Saletty.

Dějiny saletinů

editovat

Založení

editovat

1. května 1852 biskup Philibert de Bruillard povolal pět kněží ze své diecéze, aby obsluhovali poutníky, kteří přicházeli na horu zjevení. Jednalo se o Františka Denaze, Michala Sibillata, Celestina Bonvalleta a Petra Archiera.

 

Začátky působení byly obtížné, daleko od civilizace, bez přístupových cest, v domě narychlo postaveném na hoře zjevení v La Salettě. Jednalo se de facto o misijní podmínky. Proto byla hora obývána pouze v létě, během zimy kněží vykonávali po území Francie lidové misie, exercicie a takto předávali poselství Panny Marie.

Od počátku docházelo k orientaci na řeholní způsob života. Šest kněží, Petr Archier, Jan Berlioz, Josef Bossan, Ludvik Buisson, Julián Petit a Viktor Albertin, následně složilo 2. února 1858 první řeholní sliby do rukou Mons. Achille Ginoulhiaca (1806 – 1875), biskupa grenobelské diecéze. První řeholní řád byl zpracován páterem Filipem Orcelem, generálním vikářem biskupa. Řeholníci měli žít podle evangelijních rad, vedeni modlitbou, pokáním a apoštolskou pravdou. Tento směr spirituality oběti, pokání a prosby Boha za hříchy světa se odrazil v knihách pátera Silvana Marii Girauda (1830 – 1885), prvního generálního představeného kongregace.

Novou etapu vývoje kongregace zahájila v roce 1876 první kapitula (valné zasedání představitelů celé kongregace, nebo province), která nasměrovala její působení k apoštolství. Potvrzení a právo na toto působení dal Svatý stolec 14. května 1890.

Nová etapa

editovat

Pronásledování řeholníků, které vypuklo ve Francii roku 1901, zahájilo misijní činnost. Saletini tehdy byli nuceni opustit horu zjevení a utéci do ciziny, což se stalo impulsem pro rychlý růst mladé kongregace a nabídlo jí nové možnosti. Vzhledem ke vzdálenostem mezi řeholními domy byla kongregace nucena se rozdělit, nejprve na obvody, později na provincie.

Řeholní řád přizpůsobený novým podmínkám potvrdil papež Pius XI. v roce 1926. Roku 1932 kongregace již působila v několika státech a byla rozdělena do čtyř provincií, francouzské, polské, americké a brazilské. Druhý vatikánský koncil nařídil další změnu řádu tak, by odpovídal reformám koncilu. Nový řad byl přijat 6. června 1985 a platí do současnosti (2009).

Saletinské misie

editovat

Misionáři saletini působí dnes v různých zemích na pěti kontinentech (v závorce je rok udávající počátek misie v dané zemi):

 
Socha Matky Boží Lasalettské

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Misionáři_Matky_Boží_z_La_Saletty&oldid=24253239“