Miroslav Páral
Miroslav Páral (9. června 1955 Praha – 17. srpna 2022) byl český sochař a keramik.
| Miroslav Páral | |
|---|---|
| Narození | 9. června 1955 Praha |
| Úmrtí | 17. srpna 2022 |
| Povolání | sochař, keramik |
| Ocenění | Cena města Český Krumlov |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a umělecké působení
editovatMiroslav Páral se narodil v Praze 9. června 1955.[1] V Českém Krumlově žil od svých pěti let. Absolvoval Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni v ateliéru sochaře Jaroslava Podmoly.[2] Zúčastňoval se od roku 1979 výstav sdružení jihočeských umělců pod názvem Mladí jihočeští výtvarní umělci.Tvořil užitou keramiku, volné sochařské práce i keramiku pro architekturu.[3] Spolupracoval s architekty Jiřím Stříteckým a Martinem Krupauerem.[4] V roce 1991 založil Agenturu českého keramického designu a v jeho ateliéru se setkávali umělci z celého světa. Byl předsedou Sdružení výtvarných umělců pro keramiku a aktivním členem výboru Unie výtvarných umělců České republiky.[5] V letech 1993 až 1996 byl komisařem Mezinárodní výstavy keramické tvorby. Věnoval se pořádání výstav na zámku v Českém Krumlově, organizoval ve svém ateliéru u Vltavy v Českém Krumlově sympozia propojující různé výtvarné směry.[6] Jeho výjimečná osobnost, nadání a umělecký cit zanechaly nesmazatelnou stopu nejen v českokrumlovském regionu. Jeho díla najdeme ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově, Alšově jihočeské galerii v Bechyni i Hluboké nad Vltavou, Muzeu Römhild v Německu, ve sbírce Agentury českého keramického designu Český Krumlov, Institutu a muzeu Auckland na Novém Zélandu, či v Mezinárodním keramickém studiu v maďarském Kecskemétu.[5]
.jpg)
Jeho nevšední sochy, napůl lidské a napůl lví, zdobí od roku 1994 jako sloupy budovu bývalé České spořitelny na Pražské třídě v Českých Budějovicích. Po opuštění Českého Krumlova si upravil ze zrušené vodárny a dvou garáží u (v roce 2023 zbouraného) nádraží Kájov svůj nový, originální ateliér. S pomocí přátel ho postavil v podobě kufru, který pro něj znamenal symbol útěku a deportací. Tento tvar ho fascinoval již v dětství, když objevil na půdě v domě svých rodičů v Českém Krumlově starý kufr po sudetských Němcích.[7]
Společně s karlovarským výtvarníkem Janem Samcem a ornitologem Pavlem Křížkem byl autorem kontroverzního projektu Světlo pro Prahu (2001), kdy byli v Hollareu Národního muzea „vystaveni“ ve skleněných „akváriích“ ptáci zranění elektřinou na sloupech.[8] Byl také fotografem.[9] Byl členem Kunstverain Simonetta - Kulturfabrik, Sdružení keramiků, Svazu československých výtvarných umělců. Od roku 2019 žil v Kájově. Zemřel 17. srpna 2022.[6]
Ocenění
editovat- 1993 Kulturní cena města Český Krumlov
- 2002 Cena města Český Krumlov[10]
Samostatné výstavy - výběr
editovat- 1972 Český Krumlov, Střelnice
- 1983 Bechyně - Muzeum keramiky "Ráno"
- 1983 Český Krumlov - Okresní vlastivědné muzeum "Klaustrofobie"
- 1985 Jindřichův Hradec, Havířov, Volyně - Muzeum "Doteky prostoru"
- 1987 Ústí nad Labem - Galerie Dílo
- 1988 České Budějovice - Malá galerie "Objekt A"
- 1989 České Budějovice - Galerie Dílo "Zastavení času"
- 1992 České Budějovice, Jihlava - Dům umění "Doteky s K. Valterem"
- 1992 Vielshofen /Německo/ - Městská galerie
- 1992 Bad Leonfelden /Rakousko/ - Kulturní dům
- 1993-94 Český Krumlov - Mezinárodní kulturní centrum Egona Schieleho (s K. Valterem)
- 1995 Praha - České muzeum výtvarného umění, Křížová chodba Karolina
- 1997 Pasov /Německo/ - kostel sv. Anny "Agrese nového věku"
- 1998 Český Krumlov - Galerie českého umění "Předmětové prostředí M. Párala"
- 1998 Mnichov /Německo/ - Galerie SDLH "Vyhnání z ráje"
- 2000 Český Krumlov - Mezinárodní galerie keramické tvorby "Vyhnání z ráje II"
- 2001 Praha - Národní muzeum "Světlo pro Prahu" (společně s P. Křížkem a J. Samcem)
- 2001 Olomouc - Rektorát "Světlo pro Prahu II" (společně s P. Křížkem)
- 2023 Praha - Česká galerie moderního uměni "Miroslav Páral - Nedokončená výstava"
Realizace v architektuře - výběr
editovat- 1982 Keramická fontána /200x200x200cm/ hotel Sigma Olomouc
- 1985 Keramický reliéf -Vegetace- obchodní středisko /500x360cm/, Strakonice
- 1985 Exteriérová keramická plastika Sluneční hodiny /450x165x70cm, Jindřichův Hradec
- 1986 Keramické reliéfy Světlo /260x300,260x300,120x300cm/, Tábor
- 1987 Exteriérové čučky štítu renesančního domu /40x40x120cm 7ks/, Český Krumlov
- 1989 Exteriérové keramické vázy - vstup do divadla /60x60x130cm 2ks/, České Budějovice
- 1989 Keramické reliéfy Hra, plavecký stadion /450x300 2ks, 200x180cm 2ks/,Český Krumlov
- 1991 Exteriérová keramická fontána u hotelu Růže /180x180x130cm/, Český Krumlov
- 1992 Keramická plastika Vltava v parku Jelenka /270x170x90cm/, Český Krumlov
- 1993 Interiérová plastika Akt v Komerční bance /170x90x90cm/, České Budějovice
- 1994 Exteriérové figurativní plastiky Státnosti u u České spořitelny /90x90x320cm 2ks/,České Budějovice
- 1995 Interiérové reliéfy Ve jménu secese v reprezentační budově českobudějovického Budvaru /290x240cm 2ks/
- 1996 Exteriérová plastika Čas nové generace v Československé obchodní bance a.s., pobočka Český Krumlov /110x85x40cm/
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PROCHÁZKA, Jaromír. 100 let výtvarného umění v jižních Čechách. 1. vyd. České Budějovice: Galerie Procházka, 2018. 431 s. ISBN 978-80-905212-5-4.
- ↑ Miroslav Páral - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ POSTL, Radomír. Asociace jihočeských výtvarníků 1993. 1. vyd. České Budějovice: Asociace jihočeských výtvarníků, 1993. 52 s.
- ↑ STŘÍTECKÝ, Jiří; KRUPAUER, Martin; PÁRAL, Miroslav. Rodinný dům Šestajovice. 1. vyd. Praha: Jiřín Střítecký, 2006. ISBN 80-239-9772-6.
- ↑ a b MIROSLAV PÁRAL | Goma.cz. www.goma.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b POSPÍŠILOVÁ, Lenka. Zemřel Miroslav Páral, významný krumlovský umělec a skvělá osobnost. Českokrumlovský deník. 2022-08-19. Dostupné online [cit. 2024-07-03].
- ↑ ČTK. Sochař Miroslav Páral postavil na nádraží dům v podobě kufru. Českobudějovický deník. 2016-03-27. Dostupné online [cit. 2024-07-01].
- ↑ EKOLIST, Eva Hejzlarová. Výstava Světlo pro Prahu je kontroverzní, ale dostane se "pod kůži". Ekolist.cz [online]. 2001-05-31 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Autorská fotogalerie - Miroslav Páral 2009. www.fotogalerie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
- ↑ BERIT, Město Český Krumlov, webová platforma @OIS-Lubor Mrázek, Jaroslav. Ceny města Český Krumlov. www.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.