Otevřít hlavní menu

Milan Pitlach

český fotograf

Život a díloEditovat

Po absolvování gymnasia v Opavě vystudoval Milan Pitlach Fakultu architektury Českého vysokého učení technického, ČVUT, v Praze (1966). V letech 19661969 pracoval ve Sdružení projektových atelierů v Praze, atelieru Delta. V letech 19691970 byl na stáži v londýnské kanceláři Yorke, Rosenberg & Mardall. V letech 19711980 byl zaměstnán v Projektovém ústavu výstavby hl.m. Prahy. V roce 1981 emigroval do Spolkové republiky Německa. Pracoval v kancelářích Dansard, Kalenborn & Partner, Heuser Architects, mezi lety 19841989 pak v atelieru O. M. Ungerse v Kolíně nad Rýnem. V letech 20032009 působil v Šanghaji jako hlavní architekt společnosti Archlong Group Co. Během londýnské stáže začal fotografovat. První výstavu otevřel v pražské Redutě v roce 1972. Od té doby realizoval na čtyři desítky individuálních výstav a svou fotografickou tvorbu publikoval v řadě knižních publikací a katalogů.

Architektonické díloEditovat

Milan Pitlach ve svém díle vychází z tradic české moderní architektury. „Základními premisami mých návrhů jsou ekonomie hmoty, ale také půdorysu a usilí vytvářet prostor. Hmotové koncepty jsou odvíjeny z elementárních geometrických objemů, které, jakkoliv dekonstruovány, nechávají tušit jejich původní tvar.“ (Milan Pitlach: Úvod ke knize Šanghajské koncepty) Vyhýbá se formovému subjektivismu, který se příliš často manifestuje okázalými gesty stejně jako ornamentalismu. Těžištěm jeho práce, ať už to bylo v Čechách, v Anglii, v Německu nebo v Číně, bylo především vypracovávání konceptů, a to jak architektonických, tak také urbanistických. (Diplomní projekt dělal na katedře urbanismu u prof. Kriseho) Své tvůrčí postoje formuloval příležitostně formou úvah a kritických statí. Řadu z nich publikovala Architektura ČSR, Architekt, Revolver Revue a její Kritická příloha. Marginálně se věnoval pedagogické činnosti. V letech 19841985 byl hostujícím profesorem Bergische Universität ve Wuppertalu, v letech 19921993 působil na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Projekty a realizace (výběr)Editovat

Ocenění architektonického dílaEditovat

Z velkého počtu projektů a soutěžních návrhů jich byla řada oceněna nejvyšší cenou: urbanistické řešení Prahy – Libně (1980), Budova spolkového sněmu v Karlsruhe (1986), Media Park Köln (ex equo, 1987), Messepalast Wien (ex equo, 1987), Budova společnosti BIBA Bremen (1989), úprava Karlova náměstí v Třebíči (projekt vybraný k realizaci,1996), administrativní budova Blok #114, Jing An District v Šanghaji, (2004), Šanghajský židovský památník v Šanghaji (2004), Kulturní zóna Min Hang v Šanghaji (2005), Zastavovací plán území East Tai Hu Lake, Suzhou (2007). Ceny dostala řada dalších projektů: soutěž na Jihozápadní město Prahy (1968), soutěž na dětská hřiště, Praha (1971), soutěž na rozšíření městské knihovny ve Fuldě (1986), soutěž na Residenční soubor, Solingen (1990), soutěž na Řešení ploch pražských nádraží, (1993), Generel průmyslové zóny Sweinfurt (1995), soutěž na stanici zavěšené dráhy, Wuppertal (1993), soutěž na úpravu Komenského a Masarykova náměstí, Třebíč (1996).

Výstavy architektonického dílaEditovat

Fotografické díloEditovat

Milan Pitlach se zabývá fotografií od roku 1969. Během londýnské stáže se „nechal okouzlit novými způsoby a projevy života, s nimiž souzníval a velmi rychle se s nimi ztotožňoval. Protože se mu jevil důležitý, chtěl si ho zaznamenat [...] Učinil tak formou fotografií a zápisků, obojí téměř deníkových, poněvadž v nich je spíše než distancovaný a profesionální přístup, zřejmý vztah někoho, kdo chce vizuálně a literárně hovořit o subjektivním prožitku a možná o klíčové události svého života.“[3] V Čechách sedmdesátých let pokračoval v dokumentárním zobrazování české reality období normalizace. Stejnou estetikou jsou neseny i jeho snímky z cest z tohoto desetiletí (Polsko, NDR, Rusko). V té době začal také rozvíjet intimní linii své tvorby, která nalezla svůj výraz v publikaci v cyklu nazvaném Deniky (TORST, 1999). Po emigraci začal těžit z možností svobody pohybu, jehož odrazem bylo zintenzívnění fotografické činnosti. V tvorbě osmdesátých let, poznamenané mnohými cestami (Itálie, Francie, Japonsko, USA) je nejrozsáhlejší jeho soubor fotografií z Indie. „U indických fotografií, vzniklých o deset let později /než anglické fotografie/ se setkáváme s formální bravurou. Pitlach vyvažuje svou komposici s profesionální jistotou a až estétskou vytříbeností. [...] Zachází až barokně s kontrapunktem světla a stínu.“[4] Posledním velkým tématem dokumentární fotografie se stala Pitlachovi Čína, kde pobýval jako architekt po dobu šesti let. Ale vedle dokumentární fotografie nalézá v poslední době v jeho tvorbě stále více prostoru fotografie spekulativní. Definitivní formu dostalo díky knižní publikaci téma Matoušovy pašije[5]. Rovněž byly publikovány části jiných souborů fotografií, jako Krajiny podle Friedricha Nietzscheho, Fragmenty, Kaligrafie, Kašpar noci podle Ravela.

Výstavy fotografického díla (výběr)Editovat

OdkazyEditovat

Literatura – architektonické díloEditovat

  • Architektura 7/68, Jihozápadní město Praha,
  • Architektura 10/71, Zařízení pro děti a dětská hřiště
  • Profilová publikace Sdružení proj. atelierů v Praze, 1972, projekt Zotavovny ve Starých Splavech
  • Casabella, 524/1986, Projetto Bicocca, Milano
  • Domus, 377/1986, Projetto Bicocca, Milano
  • Casabella, 536/1987, Urban Park, Salemi
  • Casabella, 544/1988, Messepalast, Vídeň
  • Casabella, 546/1988, Mediapark, Kolín nad Rýnem
  • Architekt, 10/92, Učňovská škola firmy Bayer, Uerdingen
  • Projekt, 4/92, Radnice v Lage / Lippe
  • Fassade, 1/1994, Učňovská škola firmy Bayer, Uerdingen
  • Nová encyklopedie českých výtvarných umělců, 1995
  • Revolver Revue, 50/2002, Prostor v architektuře
  • Vision 1/2005, Šanghajský židovský památník
  • Šanghajské koncepty, Archlog Group Co., Shanghai 2009, ISBN 978-80-7215-379-4
  • Architekt 1/2011, Šanghajský židovský památník

Literatura – fotografické díloEditovat

  • Revue Fotografie 3/1973, Londýnský deník, 1973
  • Revolver Revue 40, Poselství, 1999
  • Revolver Revue 44, Fotografie z Čech sedmdesátých let, 2001
  • Revolver Revue 51, Praktická hydrologie /s Prokopem Voskovcem/, 2003
  • Revolver Revue 56, Krajiny podle Friedricha Nietzscheho, 2004
  • Vision Magazine, Šanghaj, 8/2004, Eyes Wide, 2004
  • Vision Magazine, Šanghaj, 5/2005, Milan Pitlach, The Art of Seeing, 2005
  • Revolver Revue 65, Imaginární portréty, 2007
  • Revolver Revue 77, Kaligrafie, 2009

Knihy a katalogy – fotografické díloEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat