Otevřít hlavní menu

Matěj Zimprecht

český malíř

Matěj Zimprecht, (1624 Mnichov1680 Praha) byl český malíř, syn zaměstnance na kurfiřtském dvoře v Mnichově, vyučil se u tamního dvorního malíře Caspara Amorta (1612–1675), po roce 1646 se vydal na tovaryšskou cestu (doložen je roku 1650 ve Štýrském Hradci), nepochybně pobýval v Itálii, kde pod vlivem aktuální římské malby (Pietro da Cortona) zformoval svůj výtvarný projev.

Matěj Zimprecht
Rodné jméno Matthias Zimprecht
Narození 1624
Mnichov
Bavorské vévodství
Úmrtí 1680
Praha
České královstvíČeské království České království
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Působení v ČecháchEditovat

Od roku 1655 je Matěj Zimprecht doložen v Praze, kde až do roku 1667 působil ve službách hraběte Václava Michny z Vacínova jako soukromý malíř. Poté se usadil na Novém Městě pražském a stal se představeným tamního malířského cechu. Od té doby lze sledovat jeho malířskou činnost soustavněji – dodával oltářní obrazy pro tamní kostely (farní chrámy sv. Štěpána a sv. Jindřicha), ale také na Malou Stranu (chrám Panny Marie Vítězné), byl také autorem portrétů a velmi ceněných galerijních kusů, o kterých se až na výjimky dovídáme pouze ze sbírkových inventářů.

 
Hlavní oltář v kostele sv. Štěpána v Praze na Novém Městě s obrazy od Matěje Zimprechta z roku 1669

Svým barevně svěžím, vpravdě barokním projevem, silně poznamenaným italskou (cortonovskou) malbou, směřoval dál než jeho starší současník Antonín Stevens a současně představoval antipod k výrazově soustředěnějšímu a světelně dramatičtějšímu Karlu Škrétovi. Jeho smrtí při velké morové epidemii v roce 1680 končí epocha prvních tvůrců barokního slohu v Čechách, současně jeho dílo představuje spojovací článek ke generaci nastupující v posledních desetiletích 17. století, Janu Jiřímu Heinschovi, Janu Rudolfu Bysovi, Janu Kryštofu Liškovi a Michaelu Václavu Halbaxovi.

DíloEditovat

Jeho tvorbu dnes poznáváme hlavně z oltářních pláten. Mistrovským kusem je rozměrné Ukamenování sv. Štěpána ve výše zmíněném novoměstském kostele sv. Štěpána z roku 1669, kvalitní jsou rovněž obrázky sv. Terezie z Ávily, sv. Jana od Kříže a ct. Denise Perroneta na poprsni kazatelny chrámu Panny Marie Vítězné (1679), tamtéž na bočním oltáři ještě obraz Apoteóza sv. Jana od Kříže (1675–1676). V katedrále sv. Víta se dochoval v boční kapli sv. Kříže obraz Tři apoštolové, v majetku Řádu křižovníků s červenou hvězdou Svatá Rodina se sv. Annou (před 1672). Ojediněle identifikovaným portrétem tohoto malíře je Karel Kunata Dobřenský z Dobřenic (1677) v majetku Muzea Vysočiny v Jihlavě.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3. 

Externí odkazyEditovat