Markvarec (Hřivice)

část obce Hřivice v okrese Louny

Markvarec je vesnice, část obce Hřivice v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Hřivic a třináct kilometrů od Loun. V roce 2011 zde trvale žilo 82 obyvatel.[2]

Markvarec
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Hřivice
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 82 (2011)[1]
Katastrální území Markvarec u Hřivic (3,67 km²)
Nadmořská výška 408 m n. m.
PSČ 439 65
440 01
Počet domů 58 (2011)[1]
Markvarec
Markvarec
Další údaje
Kód části obce 49158
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markvarec leží v katastrálním území Markvarec u Hřivic o rozloze 3,67 km².[3] Leží v nadmořské výšce 408 metrů nad mořem. Jedná se tak po Horním Záhoří o druhou nejvýše položenou vesnici v okrese Louny.

NázevEditovat

 
Kamenný kříž s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné

Existují dvě varianty vzniku názvu vesnice. Podle jedné je odvozen z osobního jména Markvart ve významu Markvartův dvůr.[4] Podle druhé je složen z německých slov mark (pohraniční území) a wart (strážce), tedy strážní místo na hranicích.[5]historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Markwarecz (1420), Markvartec (1523), w Markwarczy (1549) a Marwarecz (1628).[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1420, ale vesnice je zřejmě starší a byla založena ve druhé kolonizační vlně ve 14. století.[6] V roce 1420 totiž císař Zikmund Lucemburský zastavil vesnice Solopysky a Markvarec, které dříve patřily benediktinskému klášteru Porta Apostolorum v Postoloprtech, v květnu téhož roku vypálenému husity, Herbertovi z Kolovrat.[6] Ten sídlil na nedalekém Ročově.

Markvarec byl připojen ke kolovratskému panství Pravda. Drobné majetky v Markvarci měly i jiné vrchnosti, mj. i měšťané. Listinou z 11. října 1524 prodal Jan z Kolovrat Markvarec Děpoltovi z Lobkovic. Jeho syn Kryštof Ladislav spojil Solopysky, Markvarec a Konětopy do jednoho dominia. Tento stav přetrval třicetiletou válku. Ta však přinesla pro Markvarec pohromu. Podle berní ruly z roku 1654 bylo ve vsi celkem osm hospodářství: jedno větší, selské, zbývající chalupnické. Sedlák se jmenoval Daniel Špik, chalupníci Mikuláš Klatovský, Kryštof Pek a Václav Vítek. Zbývající čtyři statky byly pusté.[7] Středověký rozsah Markvarce se nezměnil ani v polovině 18. století, v době provádění tereziánského katastru. Stále zde stálo jen devět statků poplatných berní. Již v té době zde žila rodina Křivánků. Anna Křivánková se provdala do Cítolib, kde se jí v roce 1752 narodil syn Jakub Lokaj, člen Cítolibské skladatelské školy.[8]

První přesný údaj o počtu domů a obyvatel Markvarce přináší topografie Žateckého kraje J. E. Ponfikla z roku 1828. V 18 domech tehdy žilo 128 obyvatel.[9] Po uzákonění obecního zřízení v roce 1850 byl vytvořený společný obecní úřad pro Markvarec, Solopysky a Konětopy se sídlem v posledně jmenované vesnici. V roce 1913 ale Okresní úřad v Lounech povolil pro Markvarec vznik samostatného obecního úřadu. Vlastní samosprávu měl Markvarec až do správní reformy roku 1960. Od té doby je Markvarec místní částí Hřivic. Obecní kronika ani písemnosti obecního úřadu se ale nedochovaly.

V roce 1901 byla ve vsi postavena expozitura školy ve Hřivicích, k jejímu otevření došlo o rok později. Škola fungovala až do roku 1946. Nejstarší spolek ve vsi, Sbor dobrovolných hasičů, vznikl roku 1908. Hasiči pořádali na Markvarci první ochotnická představení. Za první republiky působila na Markvarci odbočka Českého chmelařského spolku – podobně jako v sousedních vesnicích byl i na Markvarci chmel významnou plodinou. Z národnostního hlediska byla vesnice vždy česká. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1930, celkem 209.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 173 176 179 185 197 201 209 152 146 118 87 52 46 82
Domy 27 29 33 35 39 41 46 82 . 39 36 54 53 58
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Hřivice.

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Markvarec, s. 27–28. 
  5. ROEDL, Bohumír. Hřivice a Markvarec. Praha: Libri, 2016. 155 s. ISBN 978-80-7277-549-1. S. 86. Dále jen Roedl 2016. 
  6. a b c d Historie Markvarec [online]. hrivice.cz [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  7. LIŠKOVÁ, Marie (ed). Berní rula. Kraj žatecký. Praha: [s.n.], 1954. 
  8. ŠESTÁK, Zdeněk. Musica antiqua Citolibensis. Louny: Občanské sdružení Knihovna třetího tisíciletí, 2009. 191 s. ISBN 978-80-904113-2-6. S. 51. 
  9. Roedl 2016, s. 89.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  11. LAPKOVÁ, Jaroslava. Obec Markvarec [online]. hrivice.cz [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  12. MEDUNA, Petr. Markvarec. Výzkumy v Čechách. 1990/1992. 1995, s. 194. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-]. ISBN 80-901934-2-0. 

LiteraturaEditovat

  • Nykodym, Pravoslav, Markvarec, rukopis uložený ve Státním okresním archivu Louny.
  • Nykodym, Pravoslav, Pomístné názvy v katastru Markvarec, Vlastivědný sborník okresu lounského XI, 1940/1941, s. 36–38, 54–55.
  • Štědrý, František, Pravda hrad, Netluky, Konětopy a Markvarec, nákladem vlastním, Louny 1918.

Externí odkazyEditovat