Otevřít hlavní menu

Marja Krawcec

lužickosrbská básnířka, překladatelka a novinářka

ŽivotEditovat

Marja Krawcec se narodila 1. listopadu 1948 v saské hornolužické obci Räckelwitz/Worklecy v rodině domkáře. V letech 1965–1969 absolvovala Lužickosrbský učitelský ústav v Budyšíně. Poté do roku 1978 učila na Lužickosrbské polytechnické škole v Ralbicích (Ralbitz/Ralbicy). V letech 1978–1981 absolvovala tříleté studium na Literárním ústavu v Lipsku. Pod patronátem Kita Lorence vydala roku 1981 básnickou prvotinu Kraj před špihelom (Země před zrcadlem). Po té se na několik let se vrátila k učitelskému povolání, od roku 1990 působila v Domowině jako regionální mluvčí župy Michała Hórnika a současně byla externí spolupracovnicí Lužickosrbského rozhlasu pro dětské vysílání. Zde napsala scénář k seriálu Rozhlasová rodina a nesčetné rozhlasové hry. Zároveň byla činná i jako autorka knih pro děti. Vydala dvě úspěšné básnické sbírky, které patří k tomu nejlepšímu, co v 80. a 90. letech 20. století v lužickosrbsky psané poezii vzniklo: bosy přez šćernišćo (bosky po strništi, 1986) a sudźeńca wosrjedź dwora (soud uprostřed dvora, 1992). V roce 1993 vyšel samostatný knižní výbor Ralbitzer Sonntag (Ralbická neděle) v jejím vlastním překladu přebásněném Giselou Kraft. V posledním desetiletí svého života již Krawcec považovala své básnické dílo za ukončené a věnovala se zejména spolupráci s rozhlasem. Marja Krawec zemřela 14. dubna 2014 v obci Schmeckwitz/Smječkecy.[1][2][3]

Literární díloEditovat

Ralbičanska njedźela

je swěčkběła
nosy wobrazy zašłosće we
sebi njepopřeju spara
w kóždej pótnicy mojeje kože
budźa so womjelknjene zynki
maja narunać mój pomjatk
přichodny čas
kleči před durjemi
ma próšnej woči
pytatej za maličkosćemi
na polčkach njezwěrju sej
trěć proch z
dokładami prjedawšeje přitomnosće

bosy přez šćernišćo (Budyšin 1986)[4]
Ralbická neděle

je bílá jako svíce
nosí obrazy minulosti v
sobě nedopřeju spánku
v každém póru kůže
budí se umlklé zvuky
mají mi napravit paměť
budoucí čas
klečí u dveří
má zašlé oči
hledají malichernosti
na poličkách si netroufnu
utírat prach s
doklady dřívější přítomnosti


bosy přez šćernišćo (Budyšin 1986)
[přel. Radek Čermák][4]

Exaltovaná básnířka Marja Krawcec se ve své tvorbě, která spadá do 80. a 90. let 20. století, zaměřovala na ztvárnění apokalyptických obrazů umírání či odcizení vlastní identity. Po formální stránce je pro ni typický slovní minimalismus včetně rezignace na interpunkci a obvyklou organizaci verše. První samostatná sbírka Kraj před špihelom z roku 1981 ukazuje distanci od okolního světa a uzavírání se do vlastního básnického ega, které je nedotčeno ostatními kulturními, jazykovými a literárními vlivy. Její lyrický subjekt se ocitá uprostřed světa, který je mu cizí. Komunikace s tímto světem není možná. V textu Přichad w L. je obraz města Lipska pojat jako místo odcizení a vyhnání. Krajina před zrcadlem je krajinou vlastního nitra. Všechny kontakty (většinou milostné) nakonec ztroskotají kvůli zásahům zvnějšku. Druhou sbírku Bosy přez šćernisšćo z roku 1986 experiment pokračuje, mj. také ve formě básní v próze. Lyrický subjekt ovšem zůstává izolován a odcizen okolnímu světu. Třetí a poslední sbírka sudźeńca wosrjedź dwora z roku 1992 se vyznačuje tematizací dějin, které jsou pojaty jako dějiny subjektivní. Moment duchovního i fyzického stáří se objevuje v básních o starých lidech. Původně prázdná krajina orientovaná na vlastní subjekt se nyní zaplňuje starci či lidmi vykonávajícími archaická povolání. Motiv pomalého umírání je v titulní básni demonstrován na obraze jabloně napadené plísní. Smrt je tu ukazována jako nepohyblivost a zánik kulturních paradigmat. Marja Krawcec ve své poetice odsoudila svou vlastní kulturu k zániku, z něhož již není východisko.[5]

BibliografieEditovat

PoezieEditovat

  • Kraj před špihelom. Wubrał a rjadował Kito Lorenc. 1. nakł. Budyšin : Ludowe Nakładnistwo Domowina, 1981. 72 s.
  • Bosy přez šćernisšćo. 1. nakł. Budyšin : Nakładnistwo Domowina, 1986. 51 s. ISBN 9783742000637.
  • Sudźeńca wosrjedź dwora. 1. nakł. Budyšin : Ludowe Nakł. Domowina, 1992. 70 s. ISBN 9783742007964.
  • Ralbitzer Sonntag : Gedichte. Aus dem Obersorbischen interlinear übersetzt von der Autorin ; nachgedichtet und mit einem Beiwort versehen von Gisela Kraft. Düsseldorf : Verlag Eremiten-Presse, 1993. 50 s. ISBN 9783873652811.

Účast v antologiíchEditovat

  • Aus jenseitigen Dörfern: zeitgenössische sorbische Literatur. 1. Auflage. Bremerhaven: NW, 1992. 136 stran. Edition Die Horen; 12. Poesie visavis; 2. Band. ISBN 3894291796.

Literatura pro dětiEditovat

  • Knjez Mróz a knjeni Zyma. Budyšin : Ludowe Nakładnistwo Domowina, 1989. 32 s. ISBN 3742004616.
  • Herr Frost und Frau Winter - Eine Geschichte mit Liedern. Bautzen, Verlag Domowina, 1989. 32 s. ISBN 9783742003829.
  • Wjelika rěpa a druge bajki. Gornoserbske tekstowe pśedłoženje: Marja Krawcec. Budyšyn : Załožba za serbski lud, [2000]. 1 CD + booklet.

České překladyEditovat

  • [Házím--]. Přel. Milan Hrabal. Psí víno, 2002, 21, s. 7. ISSN 1801-0202.
  • Problém. Přel. Milan Hrabal. In: Z vesnic na druhém břehu: poezie Lužických Srbů. Literární noviny, 2002, 13(3), s. 14. ISSN 1210-0021.
  • [dźało je so mi = zdálo se mi]. Přel. Radek Čermák. Česko-lužický věstník, 2007, 17(1), s. 1. ISSN 1212-0790.
  • In: Jazyk, jímž porozumíš větru: antologie lužickosrbské poezie. Přel. Milan Hrabal. Ed. Milan Hrabal. Vyd. 1. Praha: Protis, 2007. 223 s. Kvadra; sv. 5. ISBN 9788073860196.
  • [Až tu nebudu ]. Přel. Milan Hrabal. Psí víno, 2007, 11(42), s. 6. ISSN 1801-0202.
  • ćěłowa žona. Přel. Radek Čermák. Česko-lužický věstník, 2009, 19(1), s. 1. ISSN 1212-0790.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HRABAL, Milan. [16. dubna zemřela básnířka a žurnalistka Marja Krawcec]. Česko-lužický věstník. 2014, roč. 24, čís. 5, s. 40. Dostupné online. ISSN 1212-0790. 
  2. SLÁDEK, Jaroslav. Tištěná média v boji za národní existenci Lužických Srbů. Praha, 2015 [cit. 2018-11-16]. 77 s. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jaroslav Šonka. s. 39. Dostupné online.
  3. Marja Krawcec : Traueranzeige. Sächsische Zeitung [online]. 2014-04-17 [cit. 2018-11-16]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b KRAWCEC, Marja. Ralbičanska njedźela = Ralbická neděle. Česko-lužický věstník. 2014, roč. 24, čís. 5, s. 33. Dostupné online. ISSN 1212-0790. 
  5. ULBRECHTOVÁ, Helena. Lužickosrbská literatura : její vývoj a pozice mezi středoevropskými literaturami. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 296 s. (Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia, ISSN 0567-8277 ; 154). ISBN 978-80-246-1408-3. Kapitola Poetika smrti. Marja Krawcec, s. 259–262. 

LiteraturaEditovat

  • HRABAL, Milan. [16. dubna zemřela básnířka a žurnalistka Marja Krawcec]. Česko-lužický věstník. 2014, roč. 24, čís. 5, s. 40. Dostupné online. ISSN 1212-0790. 
  • ULBRECHTOVÁ, Helena. Lužickosrbská literatura : její vývoj a pozice mezi středoevropskými literaturami. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 296 s. (Acta Universitatis Carolinae. Philologica. Monographia, ISSN 0567-8277 ; 154). ISBN 978-80-246-1408-3. Kapitola Poetika smrti. Marja Krawcec, s. 259–262. 

Externí odkazyEditovat