Makaronismus je označení pro užívání prvků nebo výrazů dvou nebo více jazyků v jednom souvislém textu (prozaickém nebo básnickém). Vzniklý hybridní jazyk se označuje jako makaronština.[1]

Jako makaronské verše se označuje míchání dvou nebo více jazyků v básni, zpravidla za účelem komičnosti a zesměšnění. Název jim dal Typhis Odaxius (zemřel roku 1488 v Padově). Makarónské verše psal např. Francois Rabelais nebo Molière.

Nemusí ale jít jen o kombinaci částí textu v různých jazycích, italský renesanční básník Teofilo Folengo například psal satirické eposy zvláštním jazykem, v němž byla italská slovní zásoba skloňována a časována podle pravidel latinské gramatiky. I tento hybrid je označován jako makarónština.

Příklady použití makaronismů

editovat

Karel Havlíček Borovský[2]

Mea culpa, mea maxima culpa
kdo neumí dělat zázraky, ten je ťulpa.

In dulci jubilo – tradiční vánoční koleda z roku 1265

In dulci jubilo,
Nun singet und seid froh!
Alle unsre Wonne
Liegt in praesepio;
Sie leuchtet wie die Sonne
Matris in gremio.
Alpha es et O!

Jára Cimrman, Elektrická sesle

„Jednou takhle z jara, skoro…“
„Jaká hrůza! Wie ein Horror!
Horror, horror, vysoká jsi.“

V polštině byly makaronismy (zejména latinského původu) rozšířené v 17. a 18. století a byly charakteristické pro jazyk, který používala szlachta. V současnosti jsou to zejména kalky z angličtiny, která nahradila latinu v roli lingua franca.

Adam Mickiewicz: Pani Twardowska

Twardowski ku drzwiom się kwapił
Na takie dictum acerbum,
Diabeł za kontusz ułapił:
A gdzie jest nobile verbum?

Související články

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Makaronizm na polské Wikipedii.

  1. Makaronština
  2. Archivovaná kopie. www.osu.cz [online]. [cit. 2007-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-21. 

Literatura

editovat