Majoránka zahradní
Majoránka zahradní (Origanum majorana, syn. Majorana hortensis) je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).
 Majoránka zahradní | |
|---|---|
 Majoránka zahradní (Origanum majorana) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Nepetoideae |
| Rod | dobromysl (Origanum) |
| Binomické jméno | |
| Origanum majorana L. 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Majoránka zahradní je v přirozeném prostředí vytrvalá bylina nebo polokeř[1], pěstována v českých podmínkách obvykle pouze jednoletá bylina. Lodyha je přímá, listy vstřícné, drobné, oválného či obvejčitého tvaru. Malé, oboupohlavné květy tvoří husté lichopřesleny na koncích lodyh, před rozkvětem jsou skryty v okrouhlých listenech. Kalich je tvořen jediným celistvým pyskem, koruna je asi 4 mm dlouhá, dvoupyská, bílá či světle růžová. Plody jsou tvrdky, které úplně dozrávají jen v teplých oblastech. Celá rostlina příjemně voní.[2]
Výskyt a pěstování editovat
Původně rostla ve Středomoří jako součást řídké stálezelené keřovité vegetace (garrigue) na mělkých, suchých půdách. Pěstovali ji už i staří Egypťané, Řekové a Římané a v době křižáckých výprav do Svaté země v raném středověku se rozšířila do zbytku Evropy. Ve středoevropských podmínkách je málo otužilá, nevydrží tedy celoročně venku a lze ji pěstovat pouze jako letničku.[3]
Použití editovat
Používá se jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel, často se užívá dohromady s česnekem. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou zabíjačkových specialit, dršťkové polévky, bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či do tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Využívat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, např. tymiánem.
Léčivé účinky editovat
Povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také protinadýmavě. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. Pomáhá při ženských onemocněních, protože posiluje dělohu. Čaj z majoránky může pomoci při bolestech hlavy nebo nachlazení. Neměla by být užívána během těhotenství.[3]
Galerie editovat
-
Záběr na květenství -
Odkvetlá květenství -
Habitus polokeře -
Čerstvé výhonky
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Majorán záhradný na slovenské Wikipedii.
- ↑ Origanum majorana in Flora of Pakistan @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ ORIGANUM MAJORANA L. – majoránka zahradní / majorán záhradný | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b McVicarová, Jekka: Velká kniha o bylinkách. Knižní klub 2005, s. 214-215
Literatura editovat
- J. Volák, J. Stodola, F. Severa - Veľká kniha liečivých rastlín
- Zilliken, M.: Koření, popis a použití. Ikar, Praha. 2006.
Externí odkazy editovat
Galerie majoránka zahradní na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu majoránka zahradní na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo majoránka ve Wikislovníku
