Majdalena

obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji

Obec Majdalena (dříve Svatá Máří Magdalena německy Sankt Maria Magdalena) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 516[1] obyvatel.

Majdalena
Kostel sv. Maří Magdaleny
Kostel sv. Maří Magdaleny
Znak obce MajdalenaVlajka obce Majdalena
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0313 546712
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třeboň
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 516 (2020)[1]
Rozloha 12,96 km²
Katastrální území Majdalena
Nadmořská výška 438 m n. m.
PSČ 378 03
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Majdalena 78
37803 Majdalena
info@ou.majdalena.cz
Starosta David Sekáč
Oficiální web: www.majdalena.cz
Majdalena
Majdalena
Další údaje
Kód části obce 89907
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Majdalenou protéká řeka Lužnice a vodní kanál Zlatá stoka. Na řece Lužnici se v blízkosti vesnice nachází vodácky nebezpečný jez Pilař, jehož vzdutí zajišťuje napájení Zlaté stoky. Výrazný přírodní objekt je pískovna, ze které se v dřívějších letech těžil písek. Nachází se v biosferické rezervaci UNESCO a v CHKO Třeboňsko.

Nachází se zde malotřídní škola, mateřská škola, dva hostince, motorest a jedna prodejna potravin.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1397. Na místě současného kostela byla ve středověku písečná poušť,kde byla poustevnická chýše. Na jejím místě byla v roce 1400 postavena kaple, která dostala jméno Majdalena.V 16 století byla přestavěna na kostel. Věž byla dostavěna v roce 1866. V době stavovského povstání byl u Majdaleny postaven obranný srub. V roce 1619 byly kostel i dvůr poničeny císařskými vojsky. Na západ od Majdaleny byla další poustevna. Zde vznikl kostel svaté Barbory. Později kostel zpustl a jeho inventář si rozebraly okolní kostely. Například kazatelnu vyřezanou ve tvaru velryby získal bošilecký kostel. Kde stál kostel, je nyní jen kaple. Na začátku 20. století byla v kostele sv. Máří Majdaleny objevena část velmi cenného gotického deskového oltáře. Další díl byl objeven v domanínské kapličce.

V roce 1945 došlo u mostu přes řeku Lužnici k boji mezi německými jednotkami a Rudou armádou. Zahynulo zde 10 ruských vojáků[2].

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel svaté Maří Magdalény na okraji vesnice
  • Kaple svaté Barbory u samoty Barbora v lese, dříve zde stával poutní kostel.

ŠkolstvíEditovat

Vznik majdalenské malotřídky se datuje k roku 1848. V současné době do ní dochází 23 žáků. Vznik mateřské školy a školní jídelny se datuje do sedmdesátých let 20. století přestavbou farního úřadu římskokatolické církve. Škola i školka je zvenčí vyzdobena plastickými obrazy akademického malíře Josefa Pecy, který je daroval obci.

DopravaEditovat

Obec leží na železniční trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí, v katastru obce se kromě stanice Majdalena (do roku 2005 nesoucí název Chlum u Třeboně[3], původně Chlumec-Pilař[4]) nachází též Majdalena zastávka.

Ze stanice vyjížděl vlakem Ferdinand d´Este v červnu 1914 do Sarajeva (tam dorazil 28. 6. 1914). Drážní domek, ve kterém se arcivévoda připravoval na cesty, dosud stojí, stejně jako původní budova nádraží.

Vodácký sportEditovat

V obci Majdalena je vodácké tábořiště o kapacitě 174 stanů a 2 chatky. V areálu je také kiosek a parkoviště. Blízko obce, ale již v sousedním katastrálním území Hamr, se nachází známý jez Pilař.

Sbor dobrovolných hasičůEditovat

Byl založen roku 1897, funguje dodnes. Každoročně se dobrovolní hasiči zúčastňují hasičských soutěží jak v kategorii mužů, tak i v kategorii žen. Důležitou roli hraje také v kulturním a společenském životě obce.

OsobnostiEditovat

Narodili se zde:

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2005. ISBN 80-86829-12-X. 
  3. http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?oid=34992
  4. Faksimile jízdního řádu 1918
  5. Prof. dr. Jan Sigmund zemřel. Národní listy. 1940-12-12, roč. 80, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  6. Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. [cit. 2018-01-29]. Příjmení a jméno: Plch Tomáš; Zaměstnání: plukovník gšt., úředník; Datum narození: 13.12.1890; Místo narození: Herda; Provinění: Dne 3.8.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za velezradu a napomáhání nepříteli (odbojová organizace Obrana národa); Datum popravy: 6.11.1942; Způsob popravy: gilotina; Zdroje: ABS (141), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee, NA (KT-OVS). Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-12. 
  7. ŠVÁB, Václav. Za † doc. Dr. Adolfem Sigmundem. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820-822. Dostupné online [cit. 2018-07-21]. 
  8. Profil Jiřího Havlise Archivováno 12. 10. 2012 na Wayback Machine na Sports Reference.com

LiteraturaEditovat

  • Černý Jiří: Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous, České Budějovice 2009.

Externí odkazyEditovat