Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad Labem v okrese Pardubice je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. V hřebčíně je chováno přibližně 300 starokladrubských koní, probíhají v něm zkoušky výkonnosti hřebců, drezúrní i jiné závody a řada akcí pro veřejnost. Praxi v tomto hřebčíně zde získávají i studenti Středního odborného učiliště zemědělského v Kladrubech nad Labem, které je zaměřeno na chov koní a jezdectví.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Pohled na hřebčín v roce 1845
Pohled na hřebčín v roce 1845
Výstavba 15. října 2009
Poloha
Adresa Kladruby nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16212/6-2096 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krajina pro chov koní v Kladrubech
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát ČeskoČesko Česko
Typ kulturní dědictví
Kritérium iv, v
Odkaz 1589 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 2019 (43. zasedání)
Rejstřík památek 16212/6-2096 (PkMISSezObr)

Areál hřebčína s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.[1]

HistorieEditovat

Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen za kulturní památku a v roce 2002 bylo kmenové stádo běloušů vyhlášeno za národní kulturní památku.[2]

V rámci úsilí o zapsání na seznam Unesco byla v oblasti v roce 2015 zřízena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a v roce 2016 evropsky významná lokalita Natura 2000 Kladruby nad Labem.[1]

Návštěvnost hřebčína[3][4]
Rok Počet návštěvníků
2015 15 350
2016 46 251
2017 77 347
2018 80 220

Objekty hřebčínaEditovat

  • hřebčín v Kladrubech nad Labem - ustájení hlavního stáda, tj. plemenných hřebců, chovných klisen a mláďat do odstavu, koní ve výcviku a sportovních koní určených k prodeji
  • Padock
  • dvůr Josefov
  • dvůr Františkov - oddělený odchov mladých hřebců a klisen (do tří let věku) v nedalekých Selmicích
  • zámek a kostel sv. Václava a Leopolda - je spravován Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a spolu s empírovými budovami hřebčína tvoří jeden uzavřený celek

Součástí hřebčína jsou i rozsáhlé pozemky v okolí s výběhy pro koně. Samostatnou pobočku tvoří Hřebčín Slatiňany.

Střední škola chovu koní a jezdectvíEditovat

Studium trvá 3 roky. Studuje tam 144 žáků. Škola má vlastní domov mládeže.


Chov starokladrubských koníEditovat

 
Spřežení starokladrubských běloušů

Národní hřebčín Kladruby nad Labem se zaměřuje na chov starokladrubských koní, ve Slatiňanech chovají starokladrubské vraníky, v Kladrubech nad Labem bělouše. Jde o teplokrevné plemeno vzniklé křížením starošpanělských a staroitalských koní. Od doby Rudolfa II. byli koně z Kladrub využíváni jako kočároví koně pro rakouský císařský dvůr. Chov starokladrubských koní byl téměř zničen úsilím československého státu po roce 1918, kdy bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Do roku 1931 se chov podařilo téměř zničit rozprodejem a převody chovného stáda. S regenerací chovu začal až profesor František Bílek ve 40. letech 20. století. Podle mnoha odborníků na poslední chvíli. K regeneraci museli být využiti zčásti i koně jiných plemen. Od roku 2001 je kmenové stádo bílých starokladrubských koní národní kulturní památkou. Plemeno je určeno především pro zápřah do kočáru a k ceremoniální a reprezentativní službě, ale používá se i pro rekreační ježdění. Jde o unikátní plemeno, které je dnes chováno v tomto rozsahu jen v České republice. Dnes[kdy?] je celkem ve světě chováno přibližně 1100 až 1200 koní tohoto plemene.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ČTK. UNESCO překvapilo. Dalo Kladrubský hřebčín do světového dědictví už letos. iDNES.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  2. https://pamatkovykatalog.cz/hrebcin-s-kmenovym-chovnym-stadem-starokladrubskeho-kone-13428375
  3. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 37. Dostupné online. 
  4. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Šimek, T. (ed.) et al. Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (východní Čechy). Svoboda, Praha, 1989.
  • 53/2001 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.

Externí odkazyEditovat