Otevřít hlavní menu

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad Labem v okrese Pardubice je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. V hřebčíně je chováno přibližně 300 starokladrubských koní, probíhají v něm zkoušky výkonnosti hřebců, drezúrní i jiné závody a řada akcí pro veřejnost. Praxi v tomto hřebčíně zde získávají i studenti Středního odborného učiliště zemědělského v Kladrubech nad Labem, které je zaměřeno na chov koní a jezdectví.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Pohled na hřebčín v roce 1845
Pohled na hřebčín v roce 1845
Poloha
Adresa Kladruby nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16212/6-2096 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krajina pro chov koní v Kladrubech
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát ČeskoČesko Česko
Typ kulturní dědictví
Kritérium iv, v
Odkaz 1589 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 2019 (43. zasedání)
Rejstřík památek 16212/6-2096 (PkMISSezObr)
Spřežení starokladrubských běloušů

Areál hřebčína s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.[1]

HistorieEditovat

Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen za kulturní památku a v roce 2002 bylo kmenové stádo běloušů vyhlášeno za národní kulturní památku.

Objekty hřebčínaEditovat

  • hřebčín v Kladrubech nad Labem - ustájení hlavního stáda, tj. plemenných hřebců, chovných klisen a mláďat do odstavu, koní ve výcviku a sportovních koní určených k prodeji
  • Padock
  • dvůr Josefov
  • dvůr Františkov - oddělený odchov mladých hřebců a klisen (do tří let věku) v nedalekých Selmicích
  • zámek a kostel sv. Václava a Leopolda - je spravován Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a spolu s empírovými budovami hřebčína tvoří jeden uzavřený celek

Součástí hřebčína jsou i rozsáhlé pozemky v okolí s výběhy pro koně. Samostatnou pobočku tvoří Hřebčín Slatiňany.

Chov starokladrubských koníEditovat

Národní hřebčín Kladruby nad Labem se zaměřuje na chov starokladrubských koní, ve Slatiňanech chovají starokladrubské vraníky, v Kladrubech nad Labem bělouše. Jde o teplokrevné plemeno vzniklé křížením starošpanělských a staroitalských koní. Od doby Rudolfa II. byli koně z Kladrub využíváni jako kočároví koně pro rakouský císařský dvůr. Chov starokladrubských koní byl téměř zničen úsilím československého státu po roce 1918, kdy bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Do roku 1931 se chov podařilo téměř zničit rozprodejem a převody chovného stáda. S regenerací chovu začal až profesor František Bílek ve 40. letech 20. století. Podle mnoha odborníků na poslední chvíli. K regeneraci museli být využiti zčásti i koně jiných plemen. Od roku 2001 je kmenové stádo bílých starokladrubských koní národní kulturní památkou. Plemeno je určeno především pro zápřah do kočáru a k ceremoniální a reprezentativní službě, ale používá se i pro rekreační ježdění. Jde o unikátní plemeno, které je dnes chováno v tomto rozsahu jen v České republice. Dnes[kdy?] je celkem ve světě chováno přibližně 1100 až 1200 koní tohoto plemene.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČTK. UNESCO překvapilo. Dalo Kladrubský hřebčín do světového dědictví už letos. iDNES.cz [online]. 2019-07-06 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Šimek, T. (ed.) et al. Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (východní Čechy). Svoboda, Praha, 1989.
  • 53/2001 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.

Externí odkazyEditovat