František Bílek (hipolog)

český hipolog

František Bílek (16. prosince 1885, Slaný[1]29. března 1972, Kunvald[2]) byl český hipolog.

Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, DrSc., dr. h. c.
Narození16. prosince 1885
Rakousko-Uhersko Slaný, Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 1972 (ve věku 86 let)
Československo Kunvald, Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař, zoolog, zootechnik a učitel
OceněníŘád práce řp (1965)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

František Bílek absolvoval pražské gymnázium, kde působil Alois Jirásek, dále studoval na Karlově Univerzitě, kde získal doktorát na Filozofické fakultě. Během vysokoškolských studií pracoval v ústavu zoologie a srovnávací anatomie u profesora Františka Vejdovského.

V letech 1909–1915 působil jako středoškolský profesor přírodopisu v Praze a současně se zabýval vědeckou prací na zootechnickém a zvěrolékařském ústavu u profesora Theodora Kašpárka. V období 1915–1917 působil na vysoké škole zemědělské ve Vídni, získal praxi ve hřebčínech. V roce 1917 habilitoval na docenta nauky o rasách a filogenii domácích zvířat. V roce 1923 se stal řádným profesorem obecné a speciální zootechniky na fakultě zemědělství a lesního inženýrství ČVUT v Praze, kde pak působil až do odchodu do penze.

Vystudoval také lékařskou fakultu (absolvoval ji roku 1924), specializace gynekologie, působil na II. klinice v Praze.

Už jako student si oblíbil Kunvald, rodiště svého otce a prarodičů. Později si zde postavil rodinnou vilu, kde bydlel, pěstoval konifery a růže, a odkud dojížděl týdně přednášet a pracovat do Prahy. Svůj vědecký přístup k výuce shrnul ve dvoudílné vysokoškolské učebnici Obecná zootechnika, obsahující většinu jeho vědeckých prací týkajících se vývoje a vzniku plemen evropských domácích zvířat, starých českých plemen a teorie genetiky.

Jeho největší láskou byli koně, na jejich problematiku se ve své vědecké práci nejvíce zaměřil a postaral se také o její praktické využití. V hipologii také dosáhl největších úspěchů. Regeneroval plemeno starokladrubských vraníků a koně Převalského. Byl zakladatelem světově proslulého Hipologického muzea ve Slatiňanech. Prvního koně Převalského koupil roku 1921 za vlastní peníze, jednalo se o hřebečka Ali z Halle, roku 1923 přikoupil ještě klisnu Minku. Po založení pražské ZOO vyměnil v zoologické zahradě v Mnichově tři klisny narozené ještě na školním statku v Uhříněvsi-Netlukách za zvířata pro pražskou zoo. V roce 1932 pak zahradě věnoval původní pár divokých koní Aliho a Minku. Tím začala slavná éra pražského chovu koní Převalského, která trvá bez přestání 80 let, což je světový primát. Dermoplastické preparáty Aliho a Minky a prvního hříběte narozeného v Netlukách je možno vidět v expozici hipologického muzea ve Slatiňanech. Záchrana starokladrubských vraníků byla založena na sedmi zbylých zvířatech. Chov byl od roku 1938 nejdřív soustředěn do Průhonic a Netolic, v srpnu 1945 bylo stádo s 55 kusy přesunuto do Slatiňan.

Zasloužil se i o prošlechtění české husy, šumavské ovce a o regeneraci červinek a přeštického prasete.

Byl členem České akademie zemědělské, napsal celou řadu odborných publikací, článků, odborných posudků a vykonal mnoho populárně-vědeckých přednášek. Za zásluhy ve vědecké a pedagogické práci, byl ke svým osmdesátinám v roce 1965 vyznamenán Řádem práce.

František Bílek je pohřben na hřbitově v Kunvaldě.

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • BŘEZINOVÁ, Libuše; NOVOTNÝ, Gustav. Bílek František 16. 12. 1885-29. 3. 1972 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR, 2015–2019 [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 
  • GOTTHARDOVÁ, Lenka. František Bílek – největší český hipolog [online]. Slatiňany: Slatiňanský starokladrubský vraník (slatinany.estranky.cz), [2010] [cit. 2023-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat