Luka (zámek)

zámek

Luka jsou zámek ve stejnojmenné vesniciVerušičekokrese Karlovy Vary. Od roku 1994 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Luka
Luka (Verušičky), zámek.jpg
Základní informace
Sloh barokní architektura
Výstavba okolo roku 1660
Stavebník Libštejnští z Kolovrat
Poloha
Adresa Luka, Verušičky, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Luka
Luka
Další informace
Rejstříkové číslo památky 12811/4-4971 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Předchůdcem zámku byla tvrz, která zde podle Augusta Sedláčka stála již ve třináctém století. V průběhu patnáctého století byla vesnice rozdělena na několik malých statků. Na tvrzi v roce 1523 sídlil Kryštof Štampach ze Štampachu († 1568), po němž následovali jeho synové Mikuláš a Volf Adam uvádění v roce 1577. O dva roky později se rozdělili o majetek: Mikulášovi připadla Luka, zatímco Volf Adam dostal Stroupeč. Mikuláš zemřel roku 1584 a Luka po něm zdědila vdova, po jejíž smrti se majiteli stali Mikulášovi synovci Abraham, Kryštof a Adam. Ti v roce 1588 zámek prodali Janu Jindřichu Prölhoferovi z Purkrsdorfu.[2]

Dějiny v první polovině sedmnáctého století jsou nejasné. August Sedláček uvádí, že Jan Jindřich Prölhofer zemřel roku 1604 a v držení statku po něm následoval syn Fabián Šebestián Prölhofer a vnuk Jan Jindřich Prölhofer. Po něm se měla majitelkou stát jeho dcera Anna Barbora provdaná za Volfganga Libštejnského z Kolovrat.[2] Naproti tomu podle Miloslava Bělohlávka Prölhoferové o Luka přišli mnohem dříve a v letech 1615–1652 panství patřilo Lochnerům z Paliče. Za nich měla během třicetileté války tvrz zaniknout,[3] ale gotické a renesanční zdivo bylo nalezeno v dochované budově zámku.[4]

Volfgang Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1660 nechal renesanční tvrz přestavit na raně barokní zámek.[3] V roce 1676 se správy panství ujal Volfgangův syn Antonín, který byl poručníkem mladších sourozenců. S nimi se roku 1682 rozdělil o majetek, takže se stal jediným vlastníkem statku. Antonín zemřel roku 1699, a panství přešlo na jeho nezletilého syna Václava Ferdinanda Libštejnského z Kolovrat. Vzhledem k vysokým dluhům však o zámek v roce 1709 přišel a v jeho držení se vystřídala řada dalších majitelů.[2]

Stavební podobaEditovat

Gotická stavba se částečně dochovala v severním zámeckém křídle. Tvořila ji obdélná budova s přístavkem u jihovýchodního nároží. Při renesančních úpravách byla rozšířena do trojkřídlé podoby s budovami rozmístěnými okolo malého dvora. Toto uspořádání respektovala i barokní přestavba z doby okolo roku 1660. Západní křídlo, které zcela uzavřelo čtvercový dvůr, vzniklo až v devatenáctém století.[4] Jižní křídlo má obě kratší průčelí zdůrazněná štíty členěnými pilastry.[3]

PřístupEditovat

Zámek stojí v nepřístupném areálu na západním okraji vesnice. Kolem vede silnice, po které je značená cyklotrasa č. 2249 z ŠemniceValči.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-18]. Identifikátor záznamu 121118 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215. 
  3. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 202. 
  4. a b KAREL, Tomáš; KNOLL, Vilém; KRČMÁŘ, Luděk. Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2009. 256 s. ISBN 978-80-86829-50-0. S. 109–110. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-18]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat