Wikipedie

Louchov

část obce Domašín v okrese Chomutov

Louchov (německy Laucha) je malá vesnice, část obce Domašín v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na východ od Domašína. Louchov je také název katastrálního území o rozloze 2,14 km².[3]

Louchov
Dolní část Louchova z jihozápadu
Dolní část Louchova z jihozápadu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDomašín
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°25′33″ s. š., 13°11′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel49 (2021)[1]
Katastrální územíLouchov (2,14 km²)
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů21 (2021)[2]
Louchov
Louchov
Další údaje
Kód části obce30708
Kód k. ú.630705
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Nejstarší známý název vesnice Lukow je slovanského původu, ale ve čtrnáctém století došlo k jeho poněmčení a postupným záměnám některých písmen. Z němčiny byl název přejat zpět do češtiny. V průběhu dějin je vesnice uváděna například pod názvy Lukow (1352), Luchaw (1380), Lawchow (1389), Lawchaw (1402), Lauchau (1416), Lauchaw (1416), Laucha (1562), Lauche (1654), Laucha i Lukow (1787).[4]

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici se objevuje v registru papežského desátku (Registra decimarum papalium) v roce 1352 a později ještě v letech [1369 a 1405.[4] Podle starších zdrojů vesnice existovala již roku 1261, kdy se objevila v listině Přemysla Otakara II., ve které ji král daroval grünhainskému klášteru. Ten ji vlastnil až do šestnáctého století, ale často ji zastavoval různým šlechtickým rodům.[5] Vesnicí pravděpodobně vedla obchodní cesta do Přísečnice doložená v roce 1335.[6] Koncem čtrnáctého století byl patronem louchovského kostela Arnošt ze Šumburku na Perštejně, který zde v letech 1380 a 1391 uplatnil své podací právo, které od roku 1402 přešlo na Arnoštova bratra Albrechta. Po pánech ze Šumburka se majiteli vesnice stali Hasištejnští z Lobkovic, mezi nimiž byl i významný český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic sídlící na nedalekém Hasištejně.[7] Od Hasištejnských Louchov spolu s dalšími statky koupili v roce 1533 bratři Jeroným a Vavřinec Šlikové. O deset let později vesnici získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a po jeho smrti zůstala ve společném přísečnickém panství jeho synů Jana Waldemara a Bohuslava Jáchyma.[8]

Louchov patřil mezi vesnice, které císař Rudolf II. zabavil odsouzenému Jiřímu Popelovi z Lobkovic. V roce 1605 panství od královské komory koupil rytíř Eliáš Schmidtgräbner z Lustenegu, který v jednom z pustých dvorů postavil pivovar. Zúčastnil se však stavovského povstání, za což mu byl v roce 1623 zkonfiskován majetek. Ještě téhož roku Louchov koupila Eliášova dcera za 19 000 rýnských zlatých. Podle berní ruly z roku 1654 žil ve vesnici po třicetileté válce jen jeden sedlák a devět chalupníků. Kromě pivovaru tu byl také vodní mlýn s jedním kolem.[8]

Od poloviny osmnáctého století až do zrušení poddanství v roce 1848 Louchov tvořil součást vernéřovského panství. Od roku 1850 patřil do kadaňského okresu a poštou spadal pod Přísečnici. Byl v něm poplužní dvůr, mlýn a dvoutřídní škola uzavřená až v roce 1945.[8]

Po skončení druhé světové války byla většina původních obyvatel odsunuta do Německa, ale vyprázdněnou vesnici se již nepodařilo zcela dosídlit. V roce 1953 tu sice byla otevřena mateřská škola, ale obyvatelům chyběl obchod, a elektřina sem byla zavedena až po roce 1955. Část zemědělské půdy využívala drůbežárna a na zbytku se nehospodařilo. Později v padesátých letech dvacátého století se na ní začaly pěstovat jahody a lískové ořechy. Ve stejné době bylo rozhodnuto o rekonstrukci silnic a domů ve správě místního národního výboru nebo státního statku, ale oprava nebyla s výjimkou kostela dokončena.[8][6]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 203 obyvatel (z toho 99 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 178 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou jednoho člověka bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[11][12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 232 245 217 204 215 203 178 61 74 68 62 43 64 40 49
Domy 38 39 39 39 39 39 39 37 — 17 15 21 21 20 21
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Domašín. V letech 1980 a 1991 tabulka zahrnuje také údaje za Novou Vísku.

Obecní správa editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Louchov byl samostatnou obcí v okrese Kadaň. Od roku 1960 je částí obce Domašín v okrese Chomutov. V roce 1869 k obci patřil Domašín a v roce 1950 také osada Nová Víska.[14]

Pamětihodnosti editovat

  • Jedinou významnější památkou ve vesnici je původně raně gotický kostel svatého Jakuba Staršího na hřbitově.[15] Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.[16]
  • Památný strom Louchovská Lípa
  • Smírčí kříž z 18. století severně od vesnice

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Louchov [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl II. CH–L). Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. 706 s. S. 671–672. 
  5. ↑ ENDERLEIN, Lothar. Kloster Grünhain im Westerzgebirge. Schwarzenberg: Glückauf-Verlag, 1934. 224 s. 
  6. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Louchov, s. 54–55. 
  7. ↑ GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 28. Dostupné online.
  8. ↑ a b c d PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Louchov, s. 9–13. 
  9. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  10. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132. 
  11. ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  12. ↑ ŠKRABAL, Josef, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 304, 104, 375. Dostupné online. 
  15. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Louchov, s. 313. 
  16. ↑ Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Louchov&oldid=23461548“