Longin

římský světec

Longin (Longín, Longinus) je jméno dané bezejmennému římskému vojákovi, který podle Janova evangelia probodl Ježíši Kristu na kříži bok kopím.[1] Longinovo kopí je nazýváno Kopí osudu nebo Svaté kopí Páně; v římsko-katolické, řecko-katolické a v ortodoxních církvích se slaví jako světec.

Svatý Longin
Gianlorenzo Bernini: Longin v bazilice sv. Petra
Gianlorenzo Bernini: Longin v bazilice sv. Petra
Mučedník
Datum narození 1. století (Lanciano, dnešní Itálie)
Datum úmrtí 1. století (Kappadokie)
Svátek 15. březen římsko-katolická církev, 16. říjen Orthodoxní východní církve, 22. říjen Arménská apoštolská církev, 14. listopad Koptská ortodoxní církev
Uctíván církvemi římskokatolická církev, pravoslavní, Koptská pravoslavná církev, Arménská apoštolská církev
Atributy vojenský oděv (římský voják), kopí
Patronem Mantova

JménoEditovat

Jméno Longin(os) je odvozeno od starořeckého názvu (λόγχη, lonché) pro kopí. Bývá ztotožňován se setníkem jmenovaným v ostatních evangeliích, který zvolal „Tento člověk byl opravdu Syn Boží.“

LegendaEditovat

Podle Zlaté legendy stál s jinými římskými vojáky pod křížem a na Pilátův rozkaz probodl Kristův bok kopím. Když vzápětí uviděl zatmění Slunce a ucítil zemětřesení, uvěřil v Krista. Vlivem choroby nebo stáří se mu kalil zrak a náhodou se dotkl očí rukou potřísněnou Kristovou krví, která stékala po jeho kopí. Okamžitě viděl jasně. Vzdal se vojenské služby, poučen apoštoly žil osmadvacet let mnišským životem v kappadocké Cesareji a slovem i svým příkladem obrátil na víru mnoho lidí.. V další legendárních epizodách v Kappadocii rozbíjel modly, ze kterých pak vylétli démoni. Místodržitel provincie z toho zešílel a ztratil zrak; Longin mu poradil, že se může uzdravit jen když Longina usmrtí, protože pak se Longin za něj v nebi bude modlit a vrátí mu tím tělesné i duševní zdraví. Pak místodržitel Longina sťal, „vrhl se před ním na kolena a s pláčem činil pokání“.[2] Podle legendy ihned nabyl zrak i zdraví a konal dobré skutky.

RelikvieEditovat

 
Longinovo Svaté kopí

Svaté kopí (latinsky Lancea Domini) je skutečné raně středověké kopí z oceli montované koženou tkanicí, od roku 1024 součást svátostí Svaté říše římské, uloženo s korunovačním křížem a říšskou korunou v říšské klenotnici ve Vídni. Císař Karel IV. je převezl do Prahy, dal zpevnit pouzdrem ze zlatého plechu s vytepanou popiskou a zařadil je mezi relikvie, které byly v Milostivém létě ukazovány poutníkům z věže na Dobytčím trhu (Karlově náměstí).

Výtvarné uměníEditovat

Longin bývá vyobrazen jako římský voják ve zbroji nebo středověký rytíř, někdy na vzpínajícím se koni (kopí je jízdní zbraň), s kopím, případně s nádobkou s Kristovou krví, také s latinskou popiskou u úst: Vere filius Dei erat iste.

PatrociniumEditovat

  • patron města Mantovy, kam údajně přinesl kapky Kristovy krve.
  • patron proti nemocem očí

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jan 19, 34 (Kral, ČEP)
  2. Jakub de Voragine: Legenda aurea, 1984, s. 131

LiteraturaEditovat

  • Jakub de Voragine: Legenda aurea, ed. Anežka Vidmanová, Praha 1984, s. 131
  • HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5. 

Externí odkazyEditovat