Ljachavický rajón
Ljachavický rajón (bělorusky Ляхавіцкі раён, ukrajinsky Ляховицький район, rusky Ляховичский район) je územně-správní jednotkou na severu Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Ljachavičy (bělorusky Ляхавічы, rusky Ляховичи).
| Ljachavický rajón Ляхавіцкі раён | |
|---|---|
 Ljachavický rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Ljachavičy |
| Status | rajón |
| Souřadnice | 53°2′20″ s. š., 26°15′59″ v. d. |
| Rozloha | 1 352,31 km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 30 498 (2009) |
| Hustota zalidnění | 22,6 obyv./km² |
| Jazyk | Běloruština — 90,55 %, a ruština — 8,08 % |
| Národnostní složení | Bělorusové — 88,45 %, Poláci — 6,46 %, Rusové — 3,53 %, ostatní — 1,56 % |
| Správa regionu | |
| Stát |  Bělorusko |
| Nadřazený celek | Bělorusko |
| Měna | Běloruský rubl (BYR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat- Ruské impérium
Za historického předchůdce Ljachavického rajónu je považována Ljachavická farnost (centrum farnosti — Ljachavičy), která byla součástí Sluckého povětu Minské gubernie Ruské říše. Ljachavická farnost byla založena v roce 1795, a tak existovala až do konce existence Ruské říše.
V letech 1915—1918 bylo město Ljachavičy v přední ruské linii první světové války. V roce 1918 a 1919 byl součástí Běloruské lidové republice, která vyhlásila právo na vlastnictví téměř všech území obývaných etnickými Bělorusy, včetně Ljachavické farnosti.
- Meziválečné Polsko
Po polsko-sovětské válce v letech 1919—1921 bylo v důsledku Rižské smlouvy postoupeno Polsku západní Bělorusko o rozloze 110 000 km² a se 4,5 miliony obyvateli. Ljachavická farnost byla reorganizována polskými orgány na Ljachavickou gminu, která byla součástí Baranavického povětu Nowogródeckého vojvodství Druhé republiky a existovala až do 18. září 1939, kdy nastalo přistoupení západního Běloruska k běloruské SSR.
- Běloruská SSR
Ljachavický rajón byl vytvořen 15. ledna 1940 s centrem ve městě Ljachavičy jako součást Baranavické oblasti SSSR. Dne 8. ledna 1954 byla nařízením předsednictva Nejvyššího sovětu SSSR Baranavická oblast zrušena a rajón byl včleněn do Breské oblasti běloruské SSR.
- Běloruská republika
V současné době je rajón součátí Brestské oblasti Běloruska ve stejném rozsahu jako v sovětském období. Rajón se správně dělí na 11 selsovětů: Alchoŭský, Vostraŭský, Hančaroŭský, Žarabkovický, Koňkaŭský, Kryvošynský, Kuršynavický, Navasjolkaŭský, Padljeský, Sjacický a Načaŭský.
Geografie
editovatRajón zaujímá rozlohu přibližně 1 354 km². Nachází v severovýchodní části Brestské oblasti a hraničí na severu s Baranavickým rajónem, na jihovýchodě s Hancavickým rajónem, na jihozápadě s Ivacevickým rajónem v Brestské oblasti a na východě Kleckým rajónem v Minské oblasti.
Město Ljachavičy, které je správním centrem rajónu, se nachází 226 km severovýchodně od oblastního města Brest, 161 km jihozápadně od hlavního města Minsk a 22 km jihovýchodně od Baranavičy.
Terén je plochý a většinou nížinný. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 153 až 218 m. Maximální výška činí 253,3 m (u obce Ščasnovičy), nejmenší 150,3 metrů nad mořem (v blízkosti obce Tuchavičy). Lesy a parky pokrývají asi 510 km², což představuje 37,6 % území. Pro zemědělství se využívá asi 50 % půdy. Rajón je bohatý na přírodní zdroje, jako je rašelina, křída, jíl a stavební písek.
Rajón protíná železničních trať Baranavičy — Luniněc, Baranavičy — Sluck a silniční spojení Baranavičy — Ljachavičy, Brest — Sluck.
Na území rajónu se nachází čtyři nádrže: Miničskaje s rozlohou 540 ha, Nětčynskaje s 107 ha, Ljachavickaje v horním toku řeky Vjedźma a Ljachavickaje u města Ljachavičy.
Rajónem protékají dvě hlavní řeky, Ščara (v povodí Němemu) a Nača (v povodí Dněpru). Levostranným přítokem Ščary je Vjedźma (23,7 km) a jeho přítok Šavljoŭka (přítok Vjedźmy, 21 km), k pravostranným přítokům se řadí Svidroŭka (21 km), Lipňanka (25,8 km) a Myšanka.
Klima
editovatPodnebí je stejné jako v celém Bělorusku, leží v mírném podnebném páse. Ljachavický rajón, stejně jako ostatní rajóny v Brestské oblasti, je vhodný pro zemědělství.
| Klima Ljachavického rajónu (například Ljachavičy) – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | −3,2 | −1,7 | 3,0 | 11,7 | 18,6 | 21,9 | 22,9 | 22,4 | 17,4 | 11,0 | 4,0 | −0,5 | 10,6 |
| Průměrná teplota [°C] | −6,2 | −4,9 | −0,7 | 6,9 | 13,0 | 16,6 | 17,7 | 17,1 | 12,6 | 7,2 | 1,6 | −3 | 6,5 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −9,1 | −8,1 | −4,4 | 2,1 | 7,5 | 11,3 | 12,6 | 11,8 | 7,9 | 3,5 | −0,7 | −5,5 | 2,4 |
| Průměrné srážky [mm] | 36 | 27 | 34 | 41 | 57 | 84 | 81 | 68 | 57 | 47 | 47 | 42 | 621 |
| Zdroj: Climate-Data.org | |||||||||||||
Obyvatelstvo
editovatK 1. lednu 2014 čítal rajón na 27 392 obyvatel. Na venkově žije asi 60% obyvatel rajónu. Průměrná hustota obyvatelstva činí 20,24 ob./km². Podle sčítání lidu, které se uskutečnil v roce 2009, v rajónu žije 88,45 % Bělorusů, 6,46 % Poláků, 3,53 % Rusů a 1,56 % ostatních. Rodným jazykrm je pro většinu obyvatelstva běloruština (90,55 %) a na druhém místě je ruština (8,08 %).
Slavní rodáci
editovat- Aljaksandr Mikalajevič Badak (Аляксандр Мікалаевіч Бадак, 1966) — běloruský spisovatel, esejista, literární kritik
- Ptašuk Michail Mikalajevič (Пташук Міхаіл Мікалаевіч, 1943—2002) — sovětské a běloruský režisér, zasloužený umělec běloruské SSR (1990)
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ляхавіцкі раён na běloruské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljachavický rajón na Wikimedia Commons
