Hancavický rajón
Hancavický rajón (bělorusky Ганцавіцкі раён, ukrajinsky Ганцавички рејон, rusky Ганцевичский район) je územně-správní jednotkou na severovýchodě Brestské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Hancavičy (bělorusky Ганцавічы, rusky Ганцевичи).
| Hancavický rajón Ганцавіцкі раён | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
 Hancavický rajón (zeleně) na mapě Brestské oblasti | |
| Hlavní město | Hancavičy |
| Status | rajón |
| Souřadnice | 52°45′30″ s. š., 26°25′53″ v. d. |
| Rozloha | 1 709,58 km² |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 31 170 (2009) |
| Hustota zalidnění | 18,2 obyv./km² |
| Jazyk | Běloruština — 90,51 %, a ruština — 8,53 % |
| Národnostní složení | Bělorusové — 95,6 %, Rusové — 2,18 %, Poláci — 1,17 %, ostatní — 1,05 % |
| Správa regionu | |
| Stát |  Bělorusko |
| Měna | Běloruský rubl (BYN) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatRajón zaujímá rozlohu přibližně 1 710 km² a rozkládá se na severovýchodě Brestské oblasti, hraničí s Luniněckým, Pinským, Ivacevickým a Ljachavickým rajónem v Brestské oblasti, Kleckým a Salihorským rajónem v Minské oblasti.
Rajón se skládá z 8 vesnických rad (selsovětů): Aharevický selsovět (10 vesnic), Dzjaniskavický selsovět (1 vesnice), Ljubašaŭský selsovět (5 vesnic), Ljusinský selsovět (3 vesnicе), Malkavický selsovět (3 vesnic), Nacký selsovět (8 vesnice), Chatynický selsovět (3 vesnice) a Čudzinský selsovět (3 vesnice). Celkem má rajón 36 osad.
Území rajónu je nízko položené a patří k Pripjaťskému Polesí. Celkem 85 % rozlohy rajónu leží v nadmořské výšce 150 až 160 metrů, 13,8 % území je položeno pod úrovní 150 m. Nejvyšší bod měří 195,8 m a leží v severní části rajónu, v blízkosti Šaški. Bod s nejmenší nadmořskou výškou se nachází v jihovýchodní části rajónu, v údolí řeky Cna a leží 145 m nad mořem.
Průměrná teplota v lednu činí −5,3 °C v červenci 19,4 °C. Úhrn srážek je 616 mm za rok. Hlavní řekou je Laň s přítoky Nača, Cna a Bobryk. Na řece Laň leží Laktyšinská nádrž.
Rajón je jedním z nejvíce zalesněných rajónu v Brestské oblasti, lesy zabírají 53 % jeho území. K největším lesním masivům patří Padvjaliki Moch, Pustaš-Dabraluckaje, Hal a Pjatrova Paljana. Na území rajón se nachází hydrologický rezervace Vjaliki Moch, která je součástí rezervace Vyhanaščanskaje. V rajónu leží i Borská a Jelocká rezervace.
Historie
editovatMěsto Hancavičy, podle něhož nese rajón svůj název, bylo založeno v roce 1898. Velký rozvoj město zaznamenalo díky výstavbě železniční tratě Baranavičy — Hancavičy — Luniněc v roce 1884. Rajón byl založen 15. leden 1940.
Území rajónu bylo osídleno již před 4. až 5. tisíciletím př. n. l.
V 10. a 11. století bylo na území vystavěno více než 100 pohřebních mohyl, které jsou pod ochranou Běloruské republiky. V 15. a 16. století byly na území rajónu založeny první vesnice, například Čudzin nebo Budča. V té době bylo území součástí Pinského a Turaŭského knížectví. Do konce 18. století byl rajónu součástí Litevského velkoknížectví a Republiky obou národů. Na konci 18. století se území nacházelo pod správou Ruské říše.
V letech 1917—1920 byl rajón pod správou Sovětského svazu a v letech 1921—1939 bylo území rajónu součástí Polska.
Nejtragičtějším obdobím v historii rajónu byla Velká vlastenecká válka, během níž bylo zastřeleno, zaživa upáleno nebo pověšeno na 8 725 lidí, tedy každý čtvrtý obyvatel. Téměř 5 000 obyvatel bojovala proti nacistickým jednotkám na frontách a v partyzánských oddílech. Celkem 1 330 lidí bylo vyznamenáno řády a medailemi za službu na frontě a 1 130 osob se nevrátilo do svých domovů, byli zabiti nebo zmizeli.
Během bojů v Afghánistánu v letech 1979—1989 sloužilo ve válce 97 obyvatel rajónu a dvěma z nich byl posmrtně udělen Řád Rudé hvězdy. Více než 600 obyvatelům byly uděleny řády a medaile. Celkem 20 z nich nese titul Zasloužená osobnost Běloruské republiky.
Pamětihodnosti
editovatNa území rajónu leží 36 historických, 10 archeologických a 4 architektonické památky, například spaso-preobraženský chrám v obci Budča, kostel svatého Jiří v obci Vjalikija Kruhovičy, panské sídlo v obci Aharevičy nebo kostel svatého Jiří v obci Čudzin.
Doprava
editovatRajónem prochází silniční spojení R13: Kleck — Siljaŭka — Hancavičy — Luniněc a R105: Hancavičy — Lahišyn.
Média
editovat- „Савецкае Палессе“ (Savěckaje Paljessje) — nejstarší společensko-politické noviny v rajónu, publikovány od 1. srpna 1945
- „Ганцавіцкі час“ (Hancavicki čas) — společensko-politické nezávislé noviny, první číslo bylo vydáno 16. prosince 2001
Slavní rodáci
editovat- Michail Michajlavič Rudkoŭski (Міхаіл Міхайлавіч Рудкоўскі, 1936 Vostraŭ — 1991) — běloruský básník a překladatel
- Ivan Aljaksandravič Kirejčyk (Іван Аляксандравіч Кірэйчык, 1935 Huta — 1996) — běloruský spisovatel
- Vasil Fjodaravič Praskuraŭ (Васіль Фёдаравіч Праскураў, 1926 Něhacina — 1987) — běloruský spisovatel a publicista, zasloužený umělec Běloruska (1968)
- Viktar Kanstancinavič Hardzej (Віктар Канстанцінавіч Гардзей, 1946 Malyja Kruhovičy) — běloruský básník, prozaik a překladatel
- Aljaksandr Kanstancinavič Kasko (Аляксандр Канстанцінавіч Каско, 1951 Čudzin) — běloruský básník
- Uladzimir Antonavič Maruk (Уладзімір Антонавіч Марук, 1954 Huta — 2010) — běloruský básník a překladatel
- Ivan Pilipavič Lahvinovič (Іван Піліпавіч Лагвіновіч, 1940 farma Zaprapasc, 5 km od obce Malkavičy — 2011) — běloruský básník
- Aljaksandr Kazimiravič Sjeržputoŭski (Аляксандр Казіміравіч Сержпутоўскі, 1864 Bjaljevičy — 1940) — běloruský a sovětský etnograf, folklorista, lingvista a spisovatel, autor 45 vědeckých publikací, člen 25 etnografických, antropologických a jazykových expedic
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ганцевичский район na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hancavický rajón na Wikimedia Commons
