Litoradlice

část obce Temelín v okrese České Budějovice

Litoradlice jsou malá vesnice, od roku 1985 část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 5,5 km na východ od Temelína. Je zde evidováno 35 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel.[3]

Litoradlice
Jižní okraj obce
Jižní okraj obce
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Temelín
Okres České Budějovice
Kraj Jihočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 55 (2011)[1]
Katastrální území Litoradlice (10,78 km²)
PSČ 375 01
Počet domů 29 (2011)[1]
Litoradlice
Litoradlice
Další údaje
Kód části obce 85821
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litoradlice je také název katastrálního území o rozloze 10,78 km².

Původ názvuEditovat

Jméno vsi je odvozena od osobního jména Ĺutorad. Ves se původě jmenovala Ĺutoradice. V roce 1467 je uváděna jako Litoradice a v roce 1553 jako Litoradlicze.[4][5][6]

HistorieEditovat

Archeologické nálezy dokládají, že Litoradlice byly osídleny již v pravěku.[7] Nálezy pocházejí z doby bronzové a ze doby železné.[8] Při kopání základů pro bývalou školu byly nalezeny žárové hroby s množstvím bronzových spon, spirálových náramků, jehlic a hrotů z kopí.[9] Při výkopu za školou byla nalezena stradonická keramika.[7]

První písemná zmínka o Litoradlicích pochází z roku 1440.[10] V 15. a 16. století Litoradlice měnily často majitele, náležely k církevnímu majetku, k panství Rožmberků, Divčických ze Sudoměře, Malovců z Malovic na Dřítni.[4][5] V roce 1623 připadly Litoradlice, jako součást dříteňského zboží, Baltazaru de Marradasovi. V berní rule roku 1654 byly Litoradlice zapsány k panství Hluboká a tam setrvaly až do roku 1849.[4] Bylo zde sídlo schwarzenberského polesí Litoradlice.[11]

V roce 1869 byla jako osada obce Litoradlice uváděna ves Kmín (Knín). V letech 1880-1950 byly Litoradlice obcí v okresu Týn nad Vltavou, v letech 1961-1975 byly obcí v okresu České Budějovice; od 1.1.1976 do 30.6.1985 byly částí obce Březí u Týna nad Vltavou, od 1.7.1985 jsou částí obce Temelín.[12]

 
Památník padlých

Dne 22. srpna 1920 byl v Litoradlicích odhalen pomník padlých v první světové válce, na kterém jsou uvedena jména deseti zdejších rodáků.[5] O tři roky později byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[9]

V polovině 20. století byl v litoradlickém katastrálním území zřízen vojenský výcvikový prostor. V roce 1972 se zde ukázky výcviku vltavotýnské tankové jednotky zúčastnil president Ludvík Svoboda. V letech 1997 a 1998 pozemky někdejšího vojenského cvičiště koupila obec Temelín a část pozemků zalesnila[13]

V letech 1985–1989 v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín a Vodního díla Hněvkovice zanikly okolní vsi Buzkov, Březí, Jaroslavice, Knín, Křtěnov, Podhájí a Temelínec.

Demografický vývojEditovat

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet

obyvatel[10]

193 206 193 186 197 185 173 127 105 104 88 53 45 55

Přelidněnost na přelomu 19. a 20. století řešili někteří obyvatelé emigrací do Ameriky.[4]

Přírodní poměryEditovat

 
Myslivna (rodný dům A.Rodlera)
 
Lokalita s kosatcem sibiřským

Vpravo od silnice III/12221 z Jeznice do Litoradlic roste kosatec sibiřský. Rostliny sem byly přeneseny při záchranném přenosu vybraných rostlinných druhů ze zátopové oblasti vodního díla Hněvkovice.[14]

Regionální biocentraEditovat

V litoradlickém katastrálním území jsou dvě regionální biocentra, vložená do nadregionálních biokoridorů, v rámci územního systému ekologické stability na území Jihočeského kraje, a to Janoch a Velký les.[15]

Památný stromEditovat

Ve dvoře myslivny roste 20 metrů vysoká lípa malolistá (litoradlická lípa).

DopravaEditovat

Přes Litoradlice vede silnice III/12221[16] a cyklotrasa č. 1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou.[17]

PamětihodnostiEditovat

Kulturními památkami v Litoradlicích jsou:[18]

  • Pravěké a raně středověké hradiště Na Hradu ze starší doby železné[19]
  • Pět mohylníků
  • Hraniční kámen – schwarzenberský mezník; v roce 1973 již nebyl nalezen.[20]

OsobnostiEditovat

  • Adolf Rodler (1843–1912), římskokatolický kněz, publicista a politik, se narodil v domě čp. 10 (litoradlická myslivna).[21]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170. 
  4. a b c d BARTUŠKA, Jan. Ohlédnutí za životem Litoradlic. [s.l.]: Obecní úřaf Temelín, 2013. 60 s. 
  5. a b c SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír NĚMEC - VEDUTA, 2010. 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 167. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny:II.díl. Praha: [s.n.], 1949. 
  7. a b DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 699 s. 
  8. CHVOJKA, Ondřej. Z šera dávných věků... Nové archeologické výzkumy a nálezy na Vltavotýnsku. Týn nad Vltavou: Městské muzeum, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9598-5. 
  9. a b DVOŘÁKOVÁ, Eva. 80. výročí založení hasičského sboru v Litoradlicích: 1923–2003. [s.l.]: [s.n.], 2003. S. 6. 
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196. 
  11. KOBLASA, Pavel; KOVÁŘ, Daniel. Hluboká nad Vltavou v proměnách staletí. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích pro město Hlubokou nad Vltavou, 2012. 143 s. ISBN 978-80-905244-6-0. S. 22. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. 
  13. Temelín zakoupil vojenský újezd. Hospodářské noviny [online]. 1998-04-24 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  14. VOPÁTKOVÁ, Alena. Bakalářská práce na téma: Uplatnění přenesených ohrožených druhů cévnatých rostlin ve vybraných biotopech [online]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2013-04 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  15. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje [online]. Krajský úřad Jihočeského kraje, 2017-03-09 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  16. Silniční síť v Jihočeském kraji: mapa [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  17. Na kole Vltavotýnskem [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  18. Národní památkový úřad: Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  19. LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2011. 301 s. ISBN 978-80-86829-68-5. 
  20. Památkový katalog [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  21. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat